Článek
Jeden rychlý pohyb ruky, pak rána, jak hrneček dopadl na dlaždičky na podlaze, a střepy letící na všechny strany. Hrneček se rozpadl na několik kusů. Kamarádka zesmutněla a hned začala jednotlivé kousky sbírat a přemýšlet, jestli půjde její oblíbený porcelánový hrneček slepit.
Rozbité věci nikdy neslepuj
„Neslepuj ty střepy. Už nikdy ho nevytvoříš tak, jak vyšel z výroby. I když se budeš snažit sebevíc, zůstane na něm vidět jemná pavučina prasklin,“ snažila jsem se kamarádku odradit od jejího úmyslu zachraňovat rozbité.
„Ale já ho měla tak ráda,“ oponovala mi kamarádka. „Byl to můj oblíbený. Každé ráno jsem si do něho vařila kávu už několik let. Byl to takový můj malý talisman pro šťastný začátek nového dne.“
„Je hezké mít takové šťastné předměty,“ chlácholila jsem ji. „Jen se na ně podíváš, vyvolá to hezké vzpomínky a úsměv ve tváři. A opravdu pak taková věc, kterou máš ráda, působí jako talisman přivolávající dobrou pohody. Když se ale rozbije, vše se změní. Talisman dosloužil a s tím je potřeba počítat. Slepený by ti už radost nepřinášel.“
Co dosloužilo, má odejít z vašeho prostoru
Rozbité věci patří do popelnice a na smetiště času. Rozpadly se, protože dosloužily. Odevzdaly svoji energii člověku, kterému sloužily, i prostoru, ve kterém stály nebo ležely. Někdy to jsou věci, které jste používali mnoho let, jindy se energie vytvořená při jejich výrobě vyčerpá velmi brzy a rozbije se i celkem nový předmět.
A nemusí se vždy jednat jen o hrnečky, talíře, další nádobí nebo dekorace v bytě. Platí to obecně o všech předmětech, kterými jste se obklopili. Týká se to i nábytku, závěsů na oknech, záclonách, polštářích na sedačce, ložního povlečení, koberců, váziček, sošek apod.
Jizvy prostoru
Vše, co praskne, roztrhne se, rozpadne na kusy, se okamžitě podobá poranění na vašem těle. Škrábnutí, říznutí, zlomenině nebo něčemu mnohem většímu. A po každém, i malém úrazu vám zůstávají na těle jizvy, které neustále připomínají bolest, kterou jste prožili ve chvíli zranění. Připomínají nepříjemnou situaci a s ní spojené bolavé emoce.
Jizvy se podobají drážkám na vinylové desce, ve kterých zůstávají uchované emoce a přehrávají se ne speciální jehlou, ale pouhým pohledem na „drážky“ - jizvy“.
S předměty je to stejné. Když slepíte rozbitý hrneček nebo vázu, zůstanou na nich vidět pavučinky prasklin a ty připomínají jizvy. Ve Feng shui se jim tak dokonce říká. Jizvy prostoru. Proto dávní mistři tohoto východního umění šťastného života už tisíce let doporučují rozbité věci vyhodit a neslepovat.
Stejné přitahuje stejné
Někdo můžete namítnut, že je to plýtvání, když se vyhodí hrneček, který přijde třeba jen o ouško. To by se přeci snadno dalo přilepit zpět. Ano, z určitého úhlu pohledu můžete mít pravdu. Jenže tento názor nepočítá právě s existencí těch „jizev“ viditelných po slepení. A také s faktem, že existuje zákon vesmíru říkající, že stejné přitahuje stejné. Tento zákon, který můžete znát v jeho jiné podobě, ve rčení „vrána k vráně sedá“, platí i pro jizvy v předmětech, v prostoru kolem vás.
Podle tohoto zákona jizvy přitahují jizvy a slepený hrneček by vám mohl začít dříve nebo později přitahovat do života situace, kdy se zraníte a vzniknou jizvy na vašem fyzickém těle. Třeba se říznete při krájení zeleniny, nebo spadnete ze štaflí při výměně žárovky. V lepším případě si jen odřete kůži, v horším ani nechci domýšlet co vlastně.
Z tohoto úhlu pohledu rozhodně nestojí za to cokoliv slepovat. Je lepší střepy vyhodit a pořídit si nový, „nezraněný“ předmět.
Energie starého a nového
Jaký je rozdíl mezi energií starého a nového je nejlépe vidět na bramborách ve chvíli, kdy si v obchodě můžete zvolit ty skladované od podzimu, a nebo už nové, nedávno vykopané na poli. Co má svěžejší energii? Po které bramboře natáhnete ruku raději? Po té nové, samozřejmě. Také proto mají rané brambory i vyšší cenu, než ty dlouho uskladněné ve sklepích, krechtech nebo dnes už nějakých modernějších zařízeních.
Pokud se vám rozbil hrneček nebo jiný předmět, znamená to, že jeho energie už byla pro vás příliš vyčerpaná, opotřebovaná nebo dokonce nevhodná, protože spojená s minulostí. A pokud chcete novou, lepší budoucnost, je dobré tyto „kotvy“ minulosti nezachraňovat. Je lepší je nechat odejít přirozenou cestou pryč z vašeho života a nahradit je něčím novým, veselým, krásným co vás bude osvěžovat novou, čistou energií.
Proto se říká, že střepy přinášejí štěstí, protože osvobozují od pout a kotev minulosti a uvolňují cestu k nové budoucnosti.
Článek píšu na základě osobních zkušeností, kdy se opírám o základní, tisíce let staré nauky feng shui v podobě Školy kompasu, Školy tvaru, Létajících hvězd, Živlové růžice, Prvotních nebes atd., které si každý mistr feng shui obvykle upravuje podle své schopnosti vnímat souvislosti vlivů okolního světa na zdraví a život člověka. Vzhledem k tomu, že i zřejmě ve světě nejznámější fengshuistka Lillian Too připouští, že ve všech knihách, které kdy vyšly v posledních desetiletích ve světě, jsou chyby, ať už neúmyslné nebo úmyslné, všechny teorie neustále prověřuji osobní praxí delší třiceti let.
Feng shui vnímám jako nauku o proudění energií prostorem, jako nauku o tom, jak makrokosmos okolního světa ovlivňuje mikrokosmos těla člověka a naopak. Vše vnímám jako vzájemně propojené energetickými vlákny, které dokážu vidět, slyšet a cítit mnoha dalšími způsoby. Od všech ostatních fenghuistů, kteří se zaměřují jen na půdorysy budov, profily krajiny a městské zástavby, tj. pouze dvourozměrné souvislosti, já vnímám prostor jako trojrozměrný a podle toho hodnotím souvislosti všech vlivů předmětů, barev, tvarů a materiálů na zdraví fyzické i psychické u člověka i zvířat a rostlin. Trojrozměrné vidění prostoru a čtyřrozměrné vidění, kdy se přidávají i vlivy časových linií, mě učil především Satja Babaji Jahra.
Vše, o čem píšu, je prověřeno mojí osobní zkušeností nebo podloženo racionálními fakty a mým osobním výzkumem potvrzujícím moje hodnocení dané situace.
Nenabízím můj pohled na zvolené téma jako nějaké dogma, ale jako příležitost k diskuzi o různých úhlech pohledu na dané téma a o osobních zkušenostech, protože každý fengshuista může mít odlišný názor, a přesto všechny tyto názory mohou být pravdivé současně stejně jako tvrzení, že banány jsou zelené, žluté nebo hnědé.
