Hlavní obsah

Podkapitola 1 - Převozy kola

Foto: Dalibor Frýba - Ropák on bike

Kolo v krabici rozebrané „na součástky“, ale i tak zabere skoro celé vstupní dveře do letištní haly v norském Honningsvågu…🤪

NA kole, či S kolem? No, rozdíly v tom jsou…😉

Článek

Za ta léta, co své prázdninové cyklocesty pořádám, jsem zjistil, že asi opravdu nejtěžší na nich je to kolo i s ostatními věcmi někam přesunout, když na něm zrovna nejedete. Pokud na něm totiž jedete, doveze vás rychleji či pomaleji téměř kamkoliv, ale jakmile ho máte někam „cpát“ (a nedejbože před tím ještě třeba i rozkládat), je to vždycky větší…či ještě větší “vopruz”!
O trablích při přepravě kola letadlem jste si toho v předchozí kapitole přečetli docela dost (možná bych mohl ještě dodat, že když vám takové letadlo třeba uletí - jako nám v tom již několikrát zmiňovaném roce 2022 😛 - můžete na další čekat klidně i 2 dny a platit 3000 Kč navíc), takže bych se teď rád zaměřil i na jiné způsoby přepravy kola (a problémy s nimi spojené) - třeba to někomu ze čtenářů někdy k něčemu i bude…🙂
Ještě horší než letadlo je pro mě totiž vlak! Možná máte jiné zkušenosti, ale nás několikrát „vypekly“ jak ČD, tak i DB - a to kromě ČR a Německa i v Polsku či Holandsku! V roce 2024 sice ČD sice s velkou slávou oznamovaly, že na léto zavedou přímé linky z Bohumína rovnou k moři (v 7 večer vyrážíte v 7 ráno jste u Baltu v polské Lebě či v Helu), ale když jsme pak plánovali právě z toho Helu cestu zpět do ČR, zjistili jsme, že kola do toho vlaku jaksi neberou (a my tak museli operativně a poměrně komplikovaně měnit plány návratu)…☹️ Ale vlastně se nebylo moc co divit, protože nás vlaky docela „podělaly“ i na začátku této cesty, kdy nás už v Děčíně poměrně agresivní český průvodčí nechtěl s koly vzít do osobního vlaku DB (prý tam už měl jiná kola a kočárky), kterým jsme oklikou přes Šluknovský výběžek měli dojet do německého Bad Schandau, tam přestoupit na rychlík do Drážďan, z něj na „Berlíňák“ a odtamtud pak pokračovat až k moři, kde jsme měli být cca ve 21:00, akorát hodinku před zavíračkou rezervovaného blízkého hotelu… Zatím jsme teda jeli jen po cyklostezce podél Labe a doufali, že v Bad Schandau „chytneme“ aspoň další rychlík o hodinu později, kterým bychom stále stíhali i ten další vlak z Drážďan. Časová rezerva tam sice byla, ale rezervaCE bohužel ne! A protože bez rezervace „do hospody ani vlaku nelez 🙂,“ dojeli jsme nakonec do těch Drážďan na kole po cyklostezce až večer 🤪, kvůli začínajícímu dešti jsme si museli narychlo zamluvit za cca 33 eur na osobu ubytování alá „králíkárna“ a já jsem se hned na začátku cesty mohl rozloučit s 6000 korunami, které jsem zaplatil za jízdenky a rezervace pro kola na ten původní vlak… A následně jsem musel „vypláznout“ další 4000 Kč za další lístky k moři - tentokrát však raději autobusem…😉 No tohle vědět, nacpu v tom Děčíně tomu „štíplístkovi“ ty naše kola rovnou do pr…a na nic se ho neptám! 😃 Oproti tomuhle všemu pak naše další patálie s vlaky (nemožnost rezervace z Amsterdamu anebo naopak rezervace v totálně přecpaném rychlíku z Prahy) působí už jen jako takové “frky na odlehčení”…🙂
Jako další bych tedy popsal autobusy, když už jsem je v tom minulém odstavci trochu “nakousl”…🙂 Jsou však autobusy a autobusy. První zkušenost s přepravou kola společností Student agency (nyní už RegioJet) mám z roku 2021, kdy jsem svůj „pojízdný cirkus“ poprvé rozebíral, balil a nakonec chtěl přepravit z Prahy Florence do francouzského Štrasburku. Pravda, to rozebírání a balení fakticky probíhalo na nástupišti chvilku před tím začátkem přepravy 😛, ale stihl jsem to (zkrátka se mi zúročily hodiny příprav, kdy jsem to doma ve sklepě několikrát celé rozkládal do „kvádrovitého tvaru“ a kontroloval metrem, zda každá ze stran explicitně splňuje požadované rozměry. Aby mi to ještě tak nakonec nevzali, protože to tady na straně o centimetr přesahuje limit!!! 🤪). Narazil jsem však na jiný problém (se kterým jsem se poté setkával i později napříč dopravními společnostmi) - totiž na „libovůli“ řidičů. Nevím, jestli to jsou skutečně takové svině a vidí, že jsou Vaše velmi drahá (a v tu chvíli i jediná) možnost, a tak Vás v tom chvilku „koupají“, baví se Vaší bezradností, odevzdaností a naprostou podřízeností, po nichž Vás teda nakonec „milostivě“ pustí dál, anebo jestli opravdu tak striktně dodržují předpisy, které jsou však v daný moment naprosto nesmyslné (a ještě navíc nejsou nikde veřejně napsané). Konkrétně zde na Florenci řidiči-Češi stáli na nástupišti, bavili se mou překotnou snahou rychle kolo rozmontovat a zabalit (tomuhle se ještě nedivím, poněvadž jsem při tom musel vypadat jako kombinace Pata, Mata a Tasmánského čerta 🙂), avšak po úspěšném zakončení mé snahy mi s klidem řekli: „A víte, že my Vám to teď nemusíme do toho autobusu vzít?“ „A proč? Vše odpovídá předepsaným rozměrům, je to zabalené v igelitové pytlovině, aby to neumazalo ostatní zavazadla, mám pro to kolo koupenou jízdenku, takže všechny podmínky ze strany přepravce jsem splnil!“ „No to sice ano, ale má to být zabalené v BUBLINKOVÉ FÓLII!“ „Ale to se na stránkách vaší společnosti nikde nepíše!“ „Ale to není naše starost - my máme pokyny jasné…

…no tak teda pojďte, my Vám to vezmeme, snad to nic nezašpiní.“
KRVE BY SE VE MNĚ BĚHEM TĚCH NĚKOLIKA SEKUND (i když mně to přišlo jako celá věčnost) NEDOŘEZAL!!! To jako že by první pokus o zahraniční cestu, na který jsem se svědomitě několik týdnů připravoval, měl skončit v Praze na Florenci?! No, hodně dlouho jsem to pak v autobuse rozdýchával - a zároveň si i uvědomil, že jsem jen něco jako bezvýznamná loutka v rukou řidičů, protože to oni rozhodují, jestli se má cesta uskuteční…cesta, anebo návrat - to se zase událo v roce 2024, kdy v estonském Tallinu nejdřív řidič dělal, že neumí anglicky a zkoušel na mě i s kolegy „agresivní“ ruštinu. Po ukázání jízdenky s naštěstí mezinárodně srozumitelným symbolem kola zase začal něco s tím, že nemá místo a že to kolo mi rozhodně vzít nemůže. No jo, jenže já už měl jízdenku za 3000 Kč koupenou a při představě, že budu celou noc a celý následující den zevlovat někde kdovíkde po Tallinu, abych pak utratil dalších 3000 Kč za další jízdenku a nakonec potkal stejného debila, který mě zase nebude chtít vzít, jsem přešel do trochu asertivnějšího tónu a důsledně opakoval, že já mám jízdenku pro kolo koupenou a zaplacenou a že skutečně není můj problém, že v autobuse prý pro kolo není místo, když v předprodeji bylo. A hle, řidič najednou „povolil“ a řekl, ať to teda do toho zavazadlového prostoru dám. Ještě jsem mu chtěl prokázat laskavost tím, že si aspoň odendám přední kolo, ale on ne, že není čas, otevřel zavazadlový prostor - A TAM BYLY CELÉ TŘI KUFRY!!!
To Ital ve Veroně v roce 2023, kde jsem na cestu domů vypravoval Ráďu, ten zavazadlový prostor skutečně plný měl - tam jsem skutečně musel přední Rádino kolo odmontovat a ještě k tomu půlku kufrů přeházet na obě strany, aby se tam to její kolo nakonec opravdu vešlo! Ještě předtím to na mě teda řidič zkoušel s tím, že žádné kolo hlášené nemá a že musím zaplatit extra, což jsem naštěstí opět rychle vyvrátil mezinárodně srozumitelným symbolem kola na jízdence. Zpoždění však tento spoj stejně měl, protože při couvání k zastávce ten řidič narazil do zrcátka za ním stojícího autobusu, načež oba řidiči-Italové vyběhli, začali se hádat, kdo za to může, pak to chaoticky sepisovat, a až když hodiny ukazovaly čtvrthodinové zpoždění, jal se „náš“ řidič odbavovat své cestující (a buzerovat mě). Inu, Itálie… 😛
No a naproti tomu máte Flixbus s českými řidiči, který má vždy (když se to v jízdním řádu píše 😉) na zadní straně autobusu speciální plošinu na kola, na kterou Vám to kolo ti řidiči často i ochotně přimontují… Jako když mi o tomhle pak Ráďa psala z Milána, kde měla přestup po odjezdu z té Verony…a já se pak z Říma „pachtil“ zase s Italy, zase o 20 minut a x nervů později, tak jsem té její zprávě ani věřit nechtěl! Prostě „nebe a dudy!“ I tak ale autobusy společnosti Flixbus můžu celkově doporučit asi nejvíce - i přes některé počáteční problémy (hlavně tedy s cizími řidiči) nám to kolo v případě zaplacené rezervace nakonec vždy vzali! Což se třeba o takových vlacích různých států (v různých státech 😉) rozhodně říct nedá…☹️
Další kapitolou v této podkapitole budou lodě…😉 Možná vás napadne, proč se tímto dopravním prostředkem vůbec zabývám - jestliže se na takový trajekt vejdou kamiony (a někdy dokonce i vlaky), tak s nějakým kolem přece nemůže být problém, že? 🙂 No, pravda to sice je, ale jednak všechny lodě nejsou jen trajekty (na vyhlídkových loďkách třeba na Lago Di Garda je logicky místa méně 😉), a jednak i na těch trajektech samotných platí poměrně přísná pravidla rozmístění všech převážených vozidel, takže to kolo si tam jen tak někam postavit taky nemůžu. A stejně je zvláštní, jak různorodě jsou ta místa pro kola na různých trajektech řešena - od stojanů s háky (jak na zadních stranách Flixbusů) přes propadlé stěny s různými typy uchycení (a dalšími „rekvizitami“ - například kýbly s košťaty 🤪) až po vyznačená místa, kde to kolo musí stát…či dokonce ležet - jako v trajektu ze Švédska do Dánska, kde toto vyznačené místo navíc bylo přímo před výjezdem z lodi - tedy před všemi místy pro auta! No musel jsem si před zakotvením hodně pospíšit, abych ze svého kola neměl placku jak na symbolu i ve skutečnosti…😉
I přes všechny uvedené těžkosti mají však zmíněné přepravní dopravní prostředky jednu obrovskou výhodu…NEMUSÍTE JE NIKAM PARKOVAT!!! Anebo jako v našem případě - nemusíte se starat, kdo je odveze zpátky domů, když vy jedete na kole pryč… Čili pokud chcete použít k přepravě kola ještě nezmiňované auto, musíte spolu s ním obstarat i někoho, kdo s Vámi (a zpátky už bez Vás 😉) pojede na otočku, kam mu zrovna řeknete… A pokud to bude jako u mě nějaká šílenost typu Nordkapp či Tarifa, tak mnoho štěstí, protože v tu chvíli musíte Vašemu řidiči obstarat rovnou i týdenní volno v práci/ve škole/doma…🤪 A když už nakonec takového šílence i s autem najdete, nejezděte aspoň na tu samotnou cyklocestu ve dvou!!! V tu chvíli totiž při vaší dlouhé cestě autem budete logicky potřebovat i jedno sedadlo ze zadní řady (2 cyklocestovatelé + 1 řidič auta 😉), čímž se připravíte o možnost sklopit zadní sedačky a kola tak budete muset připevňovat na střešní či zadní nosiče (samozřejmě až poté, co ty nosiče připevníte k autu 😉), což je zase další práce navíc… To už je snad lepší pronajmout si obytný vůz, do kterého ta kola jednoduše postavíte a hotovo! Ale viděli jste někdy výpůjční ceny těchto vozů (bez paliva samozřejmě)? To je přece za ty prachy škoda využít jenom na převoz! Takový pojízdný hotel totiž rozhodně není k zahození…😉 Ale zase - kdo vám to během vaší cyklocesty odřídí? Shánějte si někoho na tři neděle, když jste to před chvílí nezvládli ani na týden!!! 🤪
Kdepak, jestli ono nakonec nebude nejlepší na tu dovolenou na kole vyrazit třeba…třeba na kole?! 🤪 Mně osobně například ani 5 let cestování všemi možnými způsoby všude po Evropě o opaku zatím nepřesvědčilo (snad s výjimkou českých Flixbusů)…😉

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz