Článek
Když se řekne Čína, většina lidí si představí megaměsta, továrny a smog. Málokdo si ale uvědomí, že právě Čína dnes patří mezi země s největším programem zalesňování na světě.
Projekt s oficiálním názvem Three-North Shelter Forest Program odstartoval už v roce 1978. Cíl byl jednoduchý, ale obrovský: zastavit postup pouště Gobi, omezit písečné bouře a zlepšit kvalitu půdy v severních oblastech země.
Od té doby byly vysazeny miliardy stromů. Doslova.
Velká zelená zeď
Program se často přirovnává k „zelené zdi“, která má chránit sever Číny před postupující desertifikací. Stromy se vysazují ve velkých pásech, které mají fungovat jako bariéra proti větru a erozi půdy.
Pro lepší představu o rozsahu projektu: podle oficiálních čínských dat a mezinárodních analýz se program Three-North Shelter Forest rozprostírá na území o rozloze přes 4 miliony kilometrů čtverečních. To je více než devětkrát větší plocha, než kolik má Česká republika. Nejde tedy o jeden les, ale o obrovský pás krajiny napříč severní Čínou, kde se systematicky vysazují stromy už více než čtyři desetiletí.
To už není jen výsadba stromků. To je zásah do krajiny v měřítku celé planety.
Proč to Čína dělá
Důvod je pragmatický. Sever země dlouhodobě trpí suchem a erozí. Písečné bouře pravidelně zasahovaly i Peking. Stromy mají:
- zadržovat vodu v krajině
- zpomalovat vítr
- stabilizovat půdu
- snižovat prašnost
Zároveň se projekt prezentuje jako součást boje proti klimatickým změnám. Více stromů znamená více pohlcovaného oxidu uhličitého.
Na papíře to zní jako win-win.
Funguje to opravdu?
Tady už je realita složitější.
Čína skutečně zvýšila svůj lesní pokryv výrazně. Satelitní data potvrzují, že země patří mezi státy, které za poslední dekády nejvíce „zezelenaly“.
Jenže odborníci upozorňují na několik problémů:
- Část výsadeb tvoří monokultury, které jsou náchylnější k nemocem.
- Některé vysazené druhy stromů nejsou ideální pro místní podmínky.
- V suchých oblastech mohou stromy spotřebovávat více vody, než kolik krajina unese.
To znamená, že ne každá vysazená plocha je automaticky ekologickou výhrou.
Obří projekt s globálním dopadem
Přesto je rozsah čínského zalesňování bezprecedentní. Nejde jen o symboliku. Vliv na lokální klima i krajinu je reálný.
Satelitní snímky NASA i dalších institucí ukázaly, že podstatná část globálního nárůstu zeleně v posledních desetiletích pochází právě z Číny. To je fakt, který se nedá ignorovat.
Na druhou stranu, sázení stromů samo o sobě nevyřeší všechny environmentální problémy. Pokud vedle toho běží intenzivní průmyslová výroba a vysoké emise, je to jen část řešení.
Podívejte se na video o čínském projektu zalesnění:
Strom jako politické i ekologické téma
Je zajímavé sledovat, jak se z výsadby stromů stalo politické téma. Zalesňování je dobře viditelné, dobře se fotografuje a dobře prezentuje.
Ale skutečný dopad se nepozná podle počtu zasazených sazenic, nýbrž podle toho, kolik stromů skutečně přežije a jaký mají vliv na ekosystém.
A právě to je dlouhodobý test, který teprve probíhá.
Co si z toho vzít
Čína se rozhodla řešit ekologické problémy v obrovském měřítku. Ať už k tomu člověk přistupuje s obdivem nebo skepsí, jedno je jisté – jde o největší zalesňovací projekt, jaký kdy svět viděl.
Není dokonalý. Má své slabiny. Ale zároveň ukazuje, že pokud se stát rozhodne něco změnit, dokáže krajinu přetvářet v měřítku, které si v Evropě sotva umíme představit.
Možná je to inspirace. Možná varování. Každopádně je to projekt, který mění mapu světa – doslova.
Zdroje:
www.sciencedirect.com - https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0048969722064531
www.royalsocietypublishing.org - https://royalsocietypublishing.org/rspb/article/284/1854/20162559/102158/China-s-fight-to-halt-tree-cover-lossChina-s-Fight
