Článek
Česnek není jen koření. Je to malá chemická laboratoř
Česnek patří mezi potraviny, které mají v českých kuchyních téměř jisté místo. Přidává se do polévek, pomazánek, omáček i masa. Mnoho lidí ho bere automaticky jako něco zdravého. Jenže právě tady vzniká problém. Nestačí ho jen hodit na pánev nebo prolisovat do guláše. Pokud se s ním nezachází správně, většina jeho benefitů přijde vniveč.
Hlavní roli totiž hraje látka zvaná alicin. Právě ta stojí za typickou vůní česneku i za jeho antibakteriálními a protizánětlivými účinky. Jenže alicin v celém stroužku prakticky neexistuje. Začne vznikat až ve chvíli, kdy česnek rozkrojíte, rozdrtíte nebo nasekáte. Tehdy se spojí dvě látky, které byly do té doby oddělené, a spustí se chemická reakce.
A právě tady většina lidí chybuje.
Největší omyl? Česnek jde okamžitě na pánev
Typický scénář vypadá jednoduše. Člověk oloupe stroužek, prolisuje ho rovnou do rozpáleného oleje a během pár sekund je hotovo. Jenže vysoká teplota podle odborníků ničí enzym alliinázu, který je pro vznik alicinu zásadní. Výsledek? Výrazná chuť zůstane, ale zdravotní efekt je výrazně slabší.
Výzkumy ukazují, že ideální je nechat česnek po nakrájení nebo rozmačkání několik minut odpočinout. Nejčastěji se doporučuje zhruba deset minut. Během této doby se stihne vytvořit maximum účinných látek ještě předtím, než je zničí teplo.
Zní to jako detail, ale rozdíl je překvapivě velký. Některé studie dokonce naznačují, že správně připravený česnek si uchová část prospěšných účinků i po následném vaření.
Syrový není pro každého, ale existuje jednoduchý kompromis
Mnoho lidí si myslí, že jedinou správnou cestou je jíst česnek syrový. Jenže to není úplně realistické. Syrový česnek bývá agresivní pro žaludek, může způsobovat pálení žáhy a některým lidem jednoduše nedělá dobře.
Dobrá zpráva je, že není nutné do sebe každý den tlačit syrové stroužky. I tepelně upravený česnek může být prospěšný, pokud dostane před vařením pár minut času. Stačí jednoduchý trik. Nakrájet, rozmáčknout a chvíli počkat.
Výhodou je i to, že česnek obsahuje další látky s antioxidačními účinky. Nejde tedy jen o jedinou zázračnou složku. Pravidelná konzumace bývá spojována například s podporou imunity, lepším stavem cév nebo mírným vlivem na krevní tlak a cholesterol. Odborníci ale zároveň upozorňují, že česnek není náhrada léčby ani univerzální lék.
Záleží i na tom, jaký česnek kupujete
Rozdíl může být i mezi jednotlivými druhy česneku. Čerstvý český česnek mívá výraznější aroma i vyšší obsah účinných látek než levné dovozové varianty, které bývají dlouho skladované. Právě delší skladování totiž může některé aktivní látky postupně snižovat.
Svou roli hraje i způsob zpracování. Předem nasekaný česnek ve skleničce je sice pohodlný, ale z pohledu zdravotních benefitů není ideální. Alicin se totiž tvoří velmi rychle a zároveň rychle mizí. Čím déle je česnek po rozkrojení skladovaný, tím méně aktivních látek obsahuje.
Podobně je na tom i česnekový prášek nebo různé ochucovací směsi. Chuť dodat umí, ale od čerstvého česneku mají z hlediska účinků poměrně daleko.
Malý trik, který může změnit víc, než si myslíte
Na česneku je zajímavé hlavně to, že nejde o žádnou exotickou superpotravinu za stovky korun. Je běžně dostupný, levný a většina lidí ho má doma. Přesto ho často používáme způsobem, který jeho potenciál téměř zabije.
Přitom stačí drobnost. Po rozmačkání nespěchat. Nechat česnek pár minut „nadechnout“ a teprve potom ho přidat do jídla. Jednoduchý zvyk, který nezabere téměř žádný čas, ale podle vědců může výrazně ovlivnit množství prospěšných látek, které z něj tělo získá.
A možná právě proto si česnek drží pověst jedné z nejzajímavějších potravin už tisíce let.
Zdroje:
www.healthline.com - https://www.healthline.com/nutrition/11-proven-health-benefits-of-garlic
www.pmc.ncbi.nlm.nih.gov - https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7402177/
