Článek
Když se nedoslýchavost neřeší, může ztěžovat komunikaci a narušovat vztahy s lidmi.
Mám několik o kapku starších kamarádek a kamarádů, kteří už hůř slyší. Proto si hudbu i televizi pouštějí hodně nahlas. Někdy pracně hledáme kompromis mezi hlasitostí, která je pro ně pohodlná a pro mě snesitelná. Je známo, že delší vystavení hlasitým zvukům může člověka hodně unavit. Osobně za největší problém považuji „přeřvanou televizi“.
Náročná je také neustálá nutnost na nedoslýchavé přátele mluvit velmi hlasitě, až skoro křičet. Někdy mě z toho po delší době bolí hlava. A to na bolest hlavy netrpím.
Neřešená nedoslýchavost také narušuje rytmus konverzace a doprovodnou řeč těla. Nedoslýchavý člověk vynakládá tak velké úsilí na vlastní zpracování toho, co je schopen ještě slyšet, že nemá již kapacitu na přitakávání, přikyvování, nebo zrcadlení mé mimiky. S napjatým výrazem se na mě upřeně dívá. Já díky nulové zpětné vazbě nevím, zda mi rozumí ať už čistě zvukově nebo zda rozumí smyslu toho, co říkám.
To u mě vede k bezděčnému opakování některých vět, nebo dovysvětlování toho, co se snažím říci. To některé prudší povahy rozčiluje.
Pro dobře slyšícího člověka je také namáhavé časté přerušování hovoru větami: „Co jsi říkala? Cože? Nerozumím.“ A jen vzácně přijde přiznání: „Já tě neslyším.“
To vše samozřejmě vede k tomu, že dobře slyšící lidé omezují dobu i četnost setkávání s nedoslýchavými. Lidé s menším množstvím sociálních vazem se tak mohou dostat až do izolace. Bohužel izolace a samota ochuzují člověka o nejpříjemnější a nejpřirozenější cvičení mozku, a to je přátelské povídání s lidmi. Jejich mozek tak leniví a zrychleně chátrá. Zvyšuje se pravděpodobnost nástupu demence. Sociální izolace je totiž pro mozek mimořádně destruktivní. Podle kanadské organizace Alzheimer Society (Alzheimerovská společnost) může zvýšit riziko demence v průměru o 60 procent.
Jak to vnímá druhá strana
To, že pan Otta používá sluchadla, jsem zjistila asi po půl roce občasných setkávání na společenských a vzdělávacích akcích. Poprosila jsem ho o jeho zkušenosti.
„Sluchadla nosím už cca 10 let. Ušař mě přesvědčoval asi 3 roky, že bych měl sluchadla zkusit. Poslechl jsem ho teprve, když jsem na schůzích zjistil, že věnuji příliš mnoho energie na rozšifrování toho, co ostatní říkají, a nemám už pak energii promyslet si vlastní reakci. Nejdřív jsem měl sluchadlo v jednom uchu. Trochu to pomohlo, ale ne moc. Pak jsem přešel na sluchadla v obou uších a rozdíl byl velký. Od té doby nosím sluchadla v obou uších a je to mnohem lepší.
A ještě jedna důležitá věc. Když někomu řeknu, že špatně slyším, tak většinou zvýší hlasitost. To mi nepomáhá. Potřebuji na toho, kdo se mnou mluví vidět (odezírání mi pomáhá) a potřebuji, aby mluvil pomalu a zřetelně, ne hlasitě a rychle. Já mám problém s rozšifrováním toho, co ostatní říkají, ne s tím, že by zvuky byly příliš potichu. Taky nerozumím, když někdo jde přede mnou a mluví před sebe. Abych rozuměl, musel by se za chůze otočit ke mně a mluvit na mě. Což chápu, že moc nejde, protože by rychle narazil do kandelábru.“
Neřešená nedoslýchavost se rychleji zhoršuje
Další závažný problém neřešené nedoslýchavosti je, že čím méně zvukových informací mozek dostává, tím menší kapacitu na jejich zpracování používá. Vada sluchu se i díky tomu rychleji zhoršuje. Mozek postupně „zapomíná“ jak zpracovávat zvukové vjemy, které dlouhodobě nedostává. Nevyužívané sluchové dráhy v mozku slábnou, což vede k rychlejšímu poklesu porozumění řeči a celkové degradaci sluchových funkcí.
Snaha porozumět okolí při neléčené poruše je extrémně únavná, což zvyšuje stres a může způsobit nebo zhoršovat i tinnitus (hučení v uších).
Nedoslýchavý člověk se často sám vyhýbá konverzaci, což dá snižuje stimulaci mozku a urychluje pokles schopnosti porozumět ostatním.
Povídání dvou i více lidí zahrnuje mnoho vrstev komunikace. Kromě identifikace jednotlivých slov je důležitý i tón řeči, rytmus, pomlky, zesilování a zeslabování síly hlasu a jeho emoční zabarvení. Pro porozumění druhým je nutné umět sledovat a dobře chápat jejich mimiku, gesta a celkovou řeč těla.
Při neřešené nedoslýchavosti se postupně snižuje i schopnost celkového porozumění. Což opět snižuje množství zpracovávaných informací a urychluje stárnutí mozku
Trocha statistiky
Brýle dnes nosí v Evropě zhruba 50-60%lidí, což pro Českou republiku znamená až 6 milionů Čechů. Zatímco na moji maminku pokřikovali její spolužáci „Brejloune“ a i já jsem se v dospívání za brýle styděla, dnes se brýle považují za módní doplněk.
U sluchadel je situace bohužel velmi odlišná. Odhaduje se, že počet Čechů se sluchovým postižením je 500 000 až600 000. Což představuje cca 5 % populace.
U dětí je kompenzace sluchových vad až 97%.
U dospělých a seniorů je číslo kompenzace sluchových problémů mnohem nižší. V rámci Evropy je to jen 22% až 35% těch, co trpí poruchou sluchu, která ovlivňuje jejich každodenní život.
Hlavní důvody odmítání používání sluchadel jsou:
- Strach ze společenské stigmatizace:
Sluchadla jsou vnímána jako symbol stáří, méněcennosti nebo invalidity. - Nedostatečná informovanost:
Lidé si často neuvědomují, že problém lze jednoduše a efektivně řešit. - Obavy z obtížného přizpůsobení.
Bohužel v kolektivní paměti stále přežívají příběhy z dob prvních generací sluchadel, které působily jen jako prosté zesilovače, které nedokázaly kvalitně kompenzovat celou škálu poruch sluchu. - Vysoké pořizovací náklady.
Zdravotní pojišťovna přispívá na sluchadla u dětí do 18 let až 10 000 kč na jedno ucho. Přičemž děti mají automaticky nárok na dvě sluchadla.
Dospělých mají nárok až 7 000 kč na jedno ucho. Většina dospělých má nárok jen na jedno sluchadlo. Existují i plně hrazená závěsná sluchadla ze základní ekonomické třídy. Tedy nejméně přizpůsobitelná konkrétní vadě sluchu.
Nicméně navzdory odmítání je ročně v ČR vydáno a registrováno přibližně 30 000 nových sluchadel. Což zahrnuje i výměnu sluchadel u dlouhodobých uživatelů.
Jak nejlépe pomoci překonat obavy nedoslýchavého člověka
- Mluvte o svém prožitku:
„Mám potit, že si někdy nerozumíme a je mi to líto. Chybí mi, že si spolu nemůžeme normálně popovídat.“ - Oddělte „kvalitu slyšení“ od „hodnoty člověka“:
„Spousta chytrých, aktivních a úspěšných lidí nosí sluchadla. Je to prostě pomůcka, jako brýle.“ - Nabídněte názor odborníka místo rodiny:
„Pojďme se jen poradit s doktorem. To tě k ničemu nezavazuje. - Nabídněte malá, vratný krok:
„Co kdybychom to jen zkusili? Když ti to nebude vyhovovat, tak to vrátíme.“
Čeho se naopak vyvarovat
- Neřešit problém s nedoslýchavostí před ostatními lidmi.
- Neopakovat své přesvědčování stále dokola.
- Vyvarovat se jakéhokoliv zesměšňování.
- Nekupovat sluchadlo bez souhlasu. Vzhledem k rozmanitosti příčin nedoslýchavosti by šlo stejně o vyhozené peníze.
Závěr:
Včasné řešení nedoslýchavosti zpomalí její další rozvoj a sníží rizika zrychleného stárnutí mozku. Tím může pomoci, jak oddálit, tak snížit riziko vniku demence ve vyšším věku.
Čím dříve se problém s nedoslýchavostí vyřeší, tím menší škody na zdraví a mezilidských vztazích vzniknou. Zároveň se zvýší velmi výrazně i kvalita života všech zúčastněných.
Ráda bych všem nedoslýchavým i jejich blízkým popřála odvahu řešit tento problém co nejdříve. Můžete tím všichni jen získat.
Zdroje:
AI Chat GPT
AI Google Gemini
