Festival Open House opět láká veřejnost do světa architektury a přináší jedinečné zážitky

Festival Open House opět láká veřejnost do světa architektury a přináší jedinečné zážitky

Nahlédněte tam, kam se běžně nedostanete. Odhalte tajemství a skryté příběhy budov. Čeká vás dvoudenní rande s architekturou.

Pro mě je Open House každoroční svátek, na který se těším několik měsíců dopředu. Musím se smát, když si vzpomenu, že poprvé jsem se musela přemlouvat, abych se šla podívat do bývalého Branického pivovaru. Stará varna piva byla v 2021 přeměněna na dům tanečního umění.

Po pár minutách v jednoduchém, industriálně zařízeném prostoru jsem byla naprosto nadšená. Kombinace čistě bílých stěn a černého, kovového schodiště a lamp působily velmi příjemným, uklidňujícím dojmem.
Obrovský, druhý největší tréninkový taneční sál v naší zemi, lemovaný po jedné straně zrcadly, dýchal divadelní atmosférou. Kromě vlastní budovy byl zajímavý i výklad ředitele baletní školy o tom, jak to v tanečním školství chodí. To bylo v roce 2023.

O rok později jsem už odhodlaně vyrazila vyzbrojena seznamem budov, které bych chtěla vidět, vydatnou svačinou, termoskou s kafíčkem a láhví s vodou. Při čekání na prohlídku areálu zrušené továrny Koh-i-Noor jsem se dozvěděla spoustu zajímavostí a tipů kam zajít.
Prohlídku kombinace prvorepublikové architektury s čistě výrobními provozy a budovou ředitelství ve stylu brutalizmu sedmdesátých let jsem si ohromně užila.

Jako vášnivá fotografka jsem fotila i industriální motivy spleti trubek, komíny a násypky. Naopak velmi romanticky působily nižší skladovací prostory porostlé popínavým psím vínem.

To vše podbarvené pocity nostalgie a zmaru, který zrušenou a vyklizenou továrnou prostupoval. Byla naposledy v nabídce Open House.

Některé budovy jsou stálice, které je možné navštívit každý rok, jiné jen jednou nebo několikrát.

V roce 2024 mě obrovsky překvapila návštěva Kongresového centra, dřívějšího Paláce kultury. Ačkoliv jsem již dříve několikrát navštívila velký „sjezdový“ i oba taneční sály, o nádherně vyzdobených saloncích a mnoha uměleckých dílech jsem nevěděla.

Focením jsem byla tak pohlcena, že mi návštěvníci s průvodkyní utekli. Pořád jsem je slyšela a mohla za nimi po fotografování doběhnout a najednou nic. Ticho, nikde nikdo, jen prázdné patro Kongresového centra a já.

Prošla jsem si znovu nejzajímavější místa, tentokrát zcela bez lidí. Návštěvní trasa mě zavedla na pódium zcela prázdného největšího „sjezdového“ sálu. Pobavila mě představa, že kráčím po pódiu, na kterém sedávala komunistická vrchnost. A teď tu stojím já. Odložila jsem batoh i mobil a zatančila si pár tanečních kroků. Sedla jsem si na pódiu do lotosového sedu a chvíli tiše vzpomínala, co všechno jsem v této budově zažila. Potom jsem se prošla uličkami mezi sedadly. Na chvíli se posadila.
Další čtvrthodinku jsem se procházela po patře a potom sešla po schodech do přízemí. Zrovna začínala další komentovaná prohlídka a já si jí s chutí dala ještě jednou.

Loni jsem si opravdu vychutnala návštěvu dvou firemních interiérů v Karlíně. Přístup při jejich zařizování a výsledný dojem nemohl být rozdílnější. V sídlo agentury Czech Promotion bylo vidět českou vynalézavost a schopnosti za málo peněz vytvořit hodně „muziky“ a ještě udržitelným způsobem. Příjemný a přátelský pracovní prostor byl laděný do bílé barvy a využíval recyklované a netradiční materiály a postupy.

Druhý karlínský interiér mezinárodní firmy, zabývající se vývojem počítačových programů, byl kombinací černé barvy a odpočinkové zóny vytvořené z dřevěných prvků se skluzavkou, spojující dvě patra. Bohužel, v letošní nabídce festivalu už není.

Z budov, které jsou v letošní nabídce mohu doporučit těm zdatnějším je Vršovická vodárna v Michli, která ve skutečnosti stojí na Pankráci. Doporučuji přijít hned ráno a s předstihem, bývají zde fronty, protože návštěvnické skupiny jsou z technických důvodů malé.

Dobrá architektura má moc zlepšovat život lidí. Současně může každá budova nebo zajímavý interiér hodně vypovídat o době svého vzniku i o tom proč vznikla. O lidech, kteří byli za jejím vznikem.

Pro mě je Open House to nejlepší rande s architekturou, kam je každý srdečně zván.