Hlavní obsah

Poslední koncerty Richarda Tesaříka

Foto: Dana Příbanová

Richard Tesařík na koncertě 6.3.2026

V komorním prostředí hospodského sálu zazněly americké evergreeny v unikátním podání Richarda Tesaříka.

Článek

Když se měl být před Vánoci 2025 v hospodě za rohem koncert Richarda Tesaříka, nezaváhala jsem ani minutu. Kamarádka si s sebou vzala knihu Bylo nás dva, kterou Richard napsal o svém dětství, hudební kariéře, a hlavně o svém bratrovi Vladimírovi. Těsně před Vánoci byl sál poloprázdný, a tak se stalo, že se po příchodu Richard Tesařík usadil u vedlejšího prázdného stolu. Vypadal trochu unaveně a smutně. Kamarádka se styděla říci si o podpis do knihy, a tak jsme šly obě. Když jsem požádala o podpis do knihy, Richard se na nás usmál, ochotně se podepsal a chvíli si s námi povídal.

Foto: Dana Příbanová

Richard Tesařík a Josef Kolín v zajetí jazzu 6.3.2025

Chvíli na to začal hrát nejprve multiinstrumentalista, skladatel a dirigent Josef Kolín na saxofon a za doprovodu kláves zazpíval několik písniček. Následovalo vystoupení Evy Pávové. Potom si na pódiu sedl na barovou židli Richard Tesařík a ztichlým sálem zazněly první tóny jazzového evergreenu.

Georgia on My Mind

Píseň Georgia on My Mind složil v roce 1930 Hoagy Carmichael a otextoval Stuart Gorrell. Proslavil ji ale až v roce 1960 Ray Charles a jeho verze se roku 1979 stala oficiální hymnou amerického státu Georgia. U nás ji nazpívala například Eva Olmerová, poprvé v roce 1969. Zpívala ji skvěle. Bylo jí 35 let.

Podání Richarda Tesaříka v jeho 80 letech bylo fenomenální. Takhle musela zpívat Edit Piaf ve svých posledních letech. Chraplavý, hluboký hlas již opotřebovaný ale pevný a pravdivý. Hlas vycházející hlavně ze srdce a nesoucí stopy radosti i bolesti zároveň. Hlas člověka, který toho hodně prožil, který už toho ví víc, než by chtěl. A přesto zpívá píseň o lásce k zemi za mořem tak, že se všichni ocitáme mezi bavlníkovými poli s rudou půdou a současně na místech našich vlastních vzpomínek, kde jsme prožívali výjimečné chvíle, které se už nevrátí.

Foto: Dana Příbanová

Bylo obtížné vyfotit Richarda dívajícího se před sebe

King of the road

Další písní byla King of the road, kterou napsal a nazpíval americký country zpěvák Roger Miller v roce 1964. Text písně začíná slavnými verši: Trailer's for sale or rent, rooms to let, 50 cents. No phone, no pool, no pets, I ain't got no cigarettes.“
Roger Miller píseň zpíval ve svých 28 letech v houpavém rytmu, v obleku s kravatou s typickou americkou lehkostí a jen občas se ozvalo pár temnější, lehce škrábavých, typicky „kuřáckých“tónů“.

Zpěv Richarda Tesaříka byl temnější, naléhavější, hlubší nejen v tónech. Jako když zkušený, věkem ošlehaný šaman provádí svůj obřad. Rovnej chlap, který svůj život prožil naplno. Jeho hlas nás jako spodní proud odnášel někam daleko. Na širé pláně obklopující ikonickou Route 66. Do laciného lokálu v New Orleans, kde dávní jazzmani celebrovali své jazzové mše.

Foto: Dana Příbanová

Plný sál lidí, skvělá atmosféra

Hit the road Jack

Potom zazněla legendární rhythm and bluesová skladba, Hit the road Jack z roku 1960, kterou napsal Percy Mayfield a celosvětově proslavil Ray Charles spolu s ženskou doprovodnou skupinou The Raelettes. Ta začíná slovy:

Hit the road Jack and don't you come back
No more, no more, no more, no more.

což znamená
Vypadni, Jacku, a už se nevracej
Už ne, už ne, už ne, už ne
.

Jde o hádku, kdy se žena, snaží zbavit nespolehlivého švorcáka Jacka. V podání Ray CharleseThe Raelettes jde o jásavou, chytlavou píseň s úderným rytmem a dynamickým dialogem mužského a ženských hlasů. Bez znalosti textu skvělá taneční vypalovačka.

Richardovo provedení bylo jiné, komornější. Bližší původnímu nazpívání autorem písně a capella. I když muzikanti vedle Richarda hráli jako o život. A právě dlouhý Richardův život se všemi vzlety a pády dával této písni úplně jiné vyznění. Smíření se stavem věcí: „Chceš abych šel? Chápu to a odcházím. Snažil jsem se, ale vždyť víš, někdy se prostě nedaří. Tak já jdu.“

Foto: Dana Příbanová

V černošské hudbě je modrá barvou smutku

Blue Moon

Píseň Blue Moon z roku 1933 složil Richard Rodgers a otextoval Lorenz Hart se stala hitem v roce 1935 a zazpívala ji například Billie Holiday, Franka Sinatra nebo Elvise Presley. Text písně vyjadřuje hluboký smutek, osamělost a melancholii. Modrá barva v anglicky mluvícím světě symbolizuje lidský žal, melancholii, smutek. Ostatně hudební žánr Blues vyjadřoval hlavně těžký život, melancholii, chudobu a osobní trápení.

Richardovo podání této písně smutné nebylo. Bylo o smíření, síle jít dál, i když svět není zrovna takový, jaký bychom si přáli. Pomalé plynutí písně dávalo vyniknout všem záchvěvům jeho hlasu, jemným tónům. Zralý, chlapský zpěv připomínal šerosvitné malby malířských velikánů jako byli Rembrandt nebo Leonardo da Vinci.

Foto: Dana Příbanová

What a Wonderfull World

Píseň What a Wonderfull World od Boba Triela a textaře George Davise Weisse vznikla v roce 1967 ve velmi traumatizujícím období, které nebývale rozdělovalo obyvatele USA. Autoři chtěli vytvořit jakýsi „protijed“ na všudypřítomnou nenávist a nabídnout lidem naději. Píseň nazpíval jako první Louis Armstrong v 66 letech. Jeho jedinečný chraplavý hlas, moudrost a obrovské charisma dokázaly písni dodat upřímnost a pravdivost. Černoch, který v silně rasistické Americe 60. let zpívá o tom, jak je svět báječný, dodává skladbě obrovskou sílu a přesvědčivost. Armstrong sám během života zažil chudobu i segregaci. Píseň v jeho podání není naivním ignorováním problémů. Naopak je vědomým rozhodnutím vidět naději a lidskost i v těžkých časech.

Troufám si říct, že Richardovo provedení What a Wonderfull World při jeho posledních komorních koncertech bylo s verzí Luise Armstronga zcela srovnatelné. Silné, nezapomenutelné. Unikátní chraplavý hlas s hloubkami a zabarvením, které si zpěvák musí zasloužit. Tím, že toho hodně odzpívá a také hodně zažije. Již při poslechu jsem si říkala, že by bylo skvělé tuto píseň i ty ostatní evergreeny nahrát. V komorním obsazení nebo přímo v akustické verzi, kde by dominoval jeho hlas a ostatní nástroje ho jen decentně podbarvovaly. V jeho věku, v této době. To už se nestane.

Na Jaře 2026 se uskutečnily ve stejném hospodském sále další tři koncerty ve stejném složení i repertoárem. Pro Richarda Tesaříka nejspíš ty poslední.

Odešel skvělý muzikant, rovný chlap a dobrý a laskavý člověk. Prožil život naplno. Rozdal hodně radosti, humoru a pohody. Dobře vychoval svého syna.

Bude nám chybět.

Odkazy:

Článek na Seznam Medium: Když zpívá chlap: https://medium.seznam.cz/clanek/dana-pribanova-kdyz-zpiva-chlap-nejslavnejsi-jazzove-evergreeny-v-podani-richarda-tesarika-246238

Richard Tesařík zpívá svou poslední píseň Doba je divná: https://www.youtube.com/watch?v=LE47nJXEVsg

Eva Olmerová zpívá Georgia on my Mind: https://www.youtube.com/watch?v=U7VP1EbPvto&list=RDU7VP1EbPvto&start_radio=1

Luis Armstrong zpívá What a Wonderful World: https://www.youtube.com/watch?v=CaCSuzR4DwM&list=RDCaCSuzR4DwM&start_radio=1

Roger Miller zpívá King of the road: https://www.youtube.com/watch?v=L4kvi5IG_KE&list=RDL4kvi5IG_KE&start_radio=1

Ella Fitzgerald zpívá Blue Moon: https://www.youtube.com/watch?v=dqwSde_eEv4&list=RDdqwSde_eEv4&start_radio=1

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz