Článek
Paní Natašu jsem znala víc jak pět let. Společně jsme navštěvovaly skvělé cvičení pilates pod vedením Zdeničky Hoffmanové. Nataša vždy přišla jako první, vyzvedla na recepci přístupové karty do tělocvičny a nářaďovny. Odemkla nářaďovnu a donesla nám do šatny tašku s pantoflíčky na přezutí. Potom se vrátila do nářaďovny a pomocí tyče s háčkem na konci sundala ze stěny zavěšené velké modré tašky s pomůckami na cvičení a s karimatkami.
Na pilates se Zdeničkou se totiž chodí jen s lahví vody, úsměvem a dobrou náladou.
Nataša někdy sama, někdy s další cvičenkou poté odnesla tašky do tělocvičny a tam připravila karimatky a pomůcky pro nás ostatní. Pamatovala si, kdo potřebuje dvě kostičky, kdo dva polštářky, kdo dvě karimatky. Za její pozornost jsem jí děkovala a říkala jsem jí, že je moje polštářková víla. Zdenička jí říkala, že je naše andělka.
Nataša nosila světle fialové tričko, měla krásné, dlouhé nohy jako modelka, krásné, pevné tělo a hustou chryzantému vlasů. Byla hodná, laskavá, krásná uvnitř i navenek.
Ráda se smála. Při úvodní rozehřívací písničce Zdenička vždy zařazovala velmi dynamický cvik, který jsem jednou viděla na youtube pod názvem sex na pračce. V lehkém předklonu se rychle podupává nohama. Nejdřív na místě, poté se člověk dupavými minikrůčky mohl vydat i kolem karimatky. Přidala jsem si k tomuto cviku i mávání rukama ve stylu kuřecí tanec. Nataša se smála a začala vymýšlet vlastní kreace. Karimatky jsme měly vedle sebe u zrcadlové stěny, a tak jsme se vzájemně viděly a smály se svým nápadům.
Dalším Natašiným úkolem, kterého se dobrovolně ujala, bylo hlídání času. Naše báječná cvičitelka Zdenička se soustřeďuje na podstatnější věci jako je rozdávání radosti a lásky a občas ztratí pojem o čase. No a na to měla Natašku. Ta laskavě upozorňovala, že už by se mělo začít cvičit, nebo naopak, že do konce cvičení zbývá jen pár minut. Kulaté hodiny nad zrcadlovou stěnou totiž šly většinou jak se říká cestičkami. Přesný čas ukazovaly jen výjimečně.
Nataša nás také naučila jíst a pěstovat topinambury. Mě jich sice většinu snědli myšky hryzalky a loupeživý soused, ale život s topinamburu je zábavný i když je člověk nedobrovolně pěstuje na charitu.
O dětech nebo manželovi nikdy nemluvila, takže jsem předpokládala, že je bezdětná vdova, nebo pokud děti má, tak žijí někde daleko. Tomu by odpovídalo i to, jak ve svém věku báječně vypadala. A jak se o nás hezky starala.
A pak najednou uprostřed jara nepřišla, ani nedala vědět co s ní je. Když nepřišla ani další týden, začaly jsme si dělat starosti. Zdenička jí zkoušela volat, ale telefon nikdo nezvedal. To už jsme věděly, že je to vážné. Nejvážnější. Nataša totiž 14.4.2025 odešla nejspíš rovnou do nebe.
Natašo, budeš mi moc scházet. Děkuji ti za všechno. Za tvou laskavost, za každou povzbudivou větu. Za každý úsměv.
