Článek
Základem celovečerního dokumentu je přímý pohled na sedícího dalajlámu nebo jen jeho tvář. Jako bychom s ním seděli v jedné místnosti, u jednoho stolu. Nebo se přímo účastnili jako žáci jeho duchovní výuky. Hned na začátku nás naučí meditační dýchání. Aby nás, své žáky zklidnil.
Když Dalajláma hovoří, nebo se odmlčí, můžeme vidět každý záchvěv víčka, každý pohyb rtů, svraštění čela. Cítíme a spoluprožíváme jeho pocity. Vnímáme změny tempa a rytmu řeči. Dalajláma mluví anglicky svým charakteristickým hlubokým, hrdelním hlasem. Občas šibalsky mrkne, pronese odlehčující vtipný postřeh a svobodně se rozesměje. Jeho smích se tak stává odlehčením závažnějších témat a přináší uvolnění i svým posluchačům.
Pohledy na dalajlámu z očí do očí se prolínají s dokumentárními snímky a šoty z jeho života, bolestné historie Tibetu a posléze přechází k problémům současného světa.
Roztomilé ale i smutné jsou snímky a záběry z jeho dětství. S láskou vzpomíná na svou maminku, kterou označuje za zdroj své laskavosti.
Ve čtyřech letech ho odvedli z domova do hlavního města Lhasy. Spolu se starším bratrem se museli začít učit nazpaměť duchovní texty. Na snímcích je vidět smutné nebo otrávené dítko držící list papíru. Na žádném snímku ani záběru se neusmívá. Úsměvně ovšem líčí, že ho učení duchovních textů nebavilo a jeho učitel měl dva biče. Jeden hnědý, kterým vyplácel jeho bratra, jeden zlatý na jeho svátost. Se smíchem podotýká, že rány bolely stejně od obou bičů.
Následuje smutná a bolestná kapitola vztahů s Čínou. Mírumilovní Tibeťané proti zfanatizovaným rudým hordám. Jako by se jehňátko dostalo do sporu s Tyranosaurem.
Vidíme i autentické záběry z útěku Dalajlámy a jeho věrných do Indie. A počátky nového života v Indii. Tehdy, v Indické Dharamsale, se z nedotknutelného duchovního vůdce stává Dalajláma otevřeným, kontaktním člověkem, který slouží svému lidu ze všech svých sil. Při svých cestách i hromadných audiencích se lidí s láskou dotýká, hladí je po tváři, tiskne jim ruce. Laskavě s nimi hovoří.
Uvědomila jsem si, jak moc mi připomíná nedávno zesnulého papeže Františka. Oba zažili na vlastní kůži agresivní totalitu. Oba se museli bát o svůj život. A oba to posílilo a přetavilo v laskavé, často se usmívající a fyzicky kontaktní muže. Moudré, laskavé muže, rozdávající pohlazení a čistou duchovní lásku. Oba se rozhodli sloužit lidem, místo aby jim zpovzdálí vládli.
V další části komentuje náš západní uspěchaný, na konzum zaměřený životní styl přinášející spoustu stresu a negativních emocí. Radí nám, jak se máme zbavovat negativních emocí. Mluví o kontrole emocí.
Současně upozorňuje na souvislost konzumního životního stylu a ničení životního prostředí. Hlas Dalajlámy je naléhavější. Mluví nám do duše. Obrazový doprovod ukazuje zamrakodrapovaná centra měst, kde člověk ztrácí svou přirozenost a stává se štvancem honby za majetkem a úspěchem. A záběry trpící přírody. Také přírody, která se už zničujícímu působení člověka brání. Hudba zrychluje, přímo burácí a záběry vzbuzující nepříjemné emoce ruší kouzlo blízkého spojení s Dalajlámou a jeho duchovním světem.
Bohužel, v této části klipovitost dnešní doby pronikla i do tohoto filmu. Hlas Dalajlámy jen tak tak proniká stěnou hlasité hudby. Nebýt titulků, neměli bychom šanci slyšet, co vlastně říká.
Pokud bylo záměrem tvůrců tímto vizuálním zneklidněním a akustickým zahlušením ilustrovat boj dobra a zla, boj mezi smysluplným na hodnotách založeným životem a konzumním stylem života ovládajícím většinu obyvatel ekonomicky vyspělých zemí, pak diváky filmu silně podceňují.
Tichý smutek a tichá bolest mohou působit mnohem silněji a hlouběji. Klidnější, tichá meditativnější hudba by působila mnohem intenzivněji a lépe by propojovala apel Dalajlámy s alarmujícími záběry, kterých mohlo být mnohem méně. Myslím, že bolest ve tváři Dalajlámy, když mluví o ničení naší planety by diváky zasáhla přímo do srdce.
Na závěr Dalajláma zopakuje hlavní myšlenky o potřebě lásky a soucitu, které máme rozdávat. O radosti, kterou máme hledat. O potřebě zklidnění duše. Protože z těchto zdrojů vyvěrá moudrost a z moudrosti radost a láska.
