Článek
Jakkoliv se to dnes může zdát neuvěřitelné, tak nejspíše poslední zaznamenaný antivampyrický zákrok byl ve Spojených státech Ameriky proveden v roce 1892. Tedy ve stejném období, kdy v USA byla založena společnost General Electric a Tesla se s Edisonem přeli, jestli je lepší střídavý nebo stejnosměrný elektrický proud.
Obětí tohoto zákroku se stalo tělo 19leté dívky Mercy Brown, která byla vytažena z hrobu a její srdce a játra - slabší povahy nechť prominou - byly po rozříznutí těla vyňaty a spáleny.
Na rozdíl od Camille Monfort, amazonské upírky, o níž jsem psal ve svém minulém článku a která s největší pravděpodobností nikdy neexistovala, byla Mercy Brown reálným člověkem. Tato mladá žena se narodila v roce 1872 rodičům Georgi a Mary Brownovým v městečku Exeter na Rhode Islandu. Tato oblast severovýchodního výběžku Spojených států (Rhode Island, Vermont, Massachusetts, Connecticut, New England) byla v 18. a 19. století stižena upíří panikou, jejíž původ spočíval v tehdy neznámé nemoci zvané souchotiny neboli tuberkulóza. Vesničané spatřivší, jak se jejich příbuzní a známí pomalu mění v těžce se pohybující slabé a vyhublé kostry, bledé a bez života, jen ztěžka vykašlávající krvavé chuchvalce, mohli mít dost důvodů se domnívat, že z jejich blízkých kdosi vysává život. A krev je život, jak vám bez okolků potvrdí devět z deseti lykantropů.
Stejně tomu bylo v rodině farmáře Browna. Záhadnou a děsivou nemocí byla postižena celá jeho rodina. Napřed zasáhla jeho ženu Mary. Byla to silná a pracovitá žena, nemoci vzdorovala přes rok, ale v prosinci 1883 její tělo marný boj vzdalo. Na jaře 1884 se pak stejné příznaky projevily u dcery Mary Olive. Stěžovala si na tíhu a únavu, která z ní vysávala život. V červnu 1884 se pak připojila ke své matce na místním hřbitově.
Další na řadě pak byla právě Mercy. Zemřela v lednu 1892, kdy už obyvatelstvo městečka zachvátil neklid. Mercyin bratr Edwin trpěl nemocí už delší dobu, ale po smrti Mercy se mu zhoršila, v horečnatých snech vykřikoval, že se mu sestra zjevuje a „zve ho za sebou.“
Panika v Exeteru dosáhla vrcholu a občané žádali exhumaci za účelem zjištění, kdo z nebohé rodiny Brownových vysává život. 17. března roku 1892 tak k nechutnému divadlu došlo. Skupina mužů dorazila na hřbitov Chestnut Hill a začala vykopávat mrtvé z jejich hrobů. Zatímco těla Mary a Mary Olive byla řádně zetlelá - jak by ne, byla v zemi 9 let - Mercy Brown však vypadala jako živá. Její tělo bylo neporušeno, zdálo se dokonce, že jí povyrostly vlasy a nehty. Když bylo do těla rýpnuto rýčem, objevila se prý i tekoucí krev.
Závěr vystrašené skupinky, hrající si na doktora van Helsinga, byl jasný - to Mercy je onou upírkou, to ona brala sílu všem svým blízkým. Neporušené tělo je toho důkazem! Na názor místního patologa, že od smrti uplynuly jen dva měsíce a tělo bylo po celou dobu v promrzlé půdě, nikdo ohledy nebral. Hrudní koš mrtvoly byl otevřen a byly z něj vyříznuty srdce a játra. Na nedalekém kameni pak byl rozdělán oheň a vnitřnosti na něm byly spáleny. Lidová moudrost pak poradila zoufalému otci Brownovi, aby popel z orgánů své mrtvé dcery podal coby lék svému nemocnému synovi Edwinovi.
Jak můžeme tušit, kouzelný všelék nezabral a Edwin se v květnu 1892 odebral za svými sestrami a matkou. Stejně jako o něco později jeho sestry Annie Laura, Jennie Adeline a Myra Frances. Z celého potomstva bohabojného a pracovitého, avšak neznalého a pověrám nakloněného farmáře, tak zůstala pouze dcera Hattie May, která se na věčnost odebrala až roku 1954 v požehnaném věku 79 let.
Lze se domnívat, že případ Mercy Brownové se stal jedním ze zdrojů z nichž pro svůj román Dracula čerpal inspirace spisovatel Bram Stoker, neboť v jeho pozůstalosti se údajně našly výstřižky z novin, které o tomto případu pojednávaly.
Zdroje:
