Článek
Faktickým obsahem tohoto sdělení byla řečnická otázka, zda má Ukrajina nějaký další plán než bojovat až do konce. Jako celá řada jeho výroků, vzbudil i tento vášnivý ohlas, a to ze všech stran. Realisté ocenili, že se někdo odvažuje tuto otázku vůbec otevřít, druhá strana samozřejmě zuřivě obvinila Elona z chcimírovství, či něčeho ještě horšího.
Ve skutečnosti je to otázka nejen legitimní, ale čím dál aktuálnější. Vývoj se totiž posunul a loňský optimismus, kdy se už plánovaly dovolené na Krymu /přisadil si i náš ministra zahraničí/ je ten tam. V danou chvíli bude pro Ukrajinu úspěchem, když se jí podaří zastavit ruský postup na východě. Ani prostředky schválené před několika měsíci Unií a před několika dny USA, nejsou dostatečné, aby mohla být uskutečněna nová ofenzíva a je evidentní, že o něčem takovém Kyjev momentálně ani neuvažuje. Dodání raket ATACMS nejspíše pomůže Ukrajině zasáhnout vzdálenější a důležitější cíle, ale pro samotnou frontu nebude mít zásadní význam, tam se spíše uplatní dělostřelecká munice, která by měla být dodána v rámci české iniciativy. Potíž je v tom, že předchozí dva roky vymetly muniční sklady Západu a tato iniciativa vymetla sklady třetích zemí. Až tato munice dojde, nebude už kde brát. Co bude pak? Má Ukrajina plán B pro situaci, kdy Západ už nebude mít co dávat, nebo dokonce nebude chtít?
Ukrajinská strategie se dle výroků jejích představitelů zdá jednoduchá - budeme bojovat, dokud Rusko neporazíme. A pak? Pak bude mír - jak prosté.
Ne, nebude. Rusko totiž není Německo v roce 1945. Nevytvořila se proti němu celosvětová koalice a nikdo soudný nepředpokládá, že by vítězná ukrajinská vojska jednoho dne pochodovala po Rudém náměstí. I ten největší optimista počítá maximálně s tím, že by ruská armáda byla vytlačena na hranice z roku 1991. Ano, i tento scénář se v tuto chvíli jeví jako sci-fi, ale předpokládejme, že by se tak stalo.
Znamenalo by to konec války? Bohužel ne, válka by se jen přesunula do vzduchu. Ruský vzdušný teror by dál pokračoval a neexistoval by způsob, jak tomu zabránit. Zrovna tak by nejspíš pokračovaly trvalé pohraniční šarvátky a palebné výměny. Když pak sledujeme, jak tvrdé a nelítostné boje o jednotlivá města ruské a ukrajinské síly svedly a co z oněch měst zbylo, dalo by se předpokládat, že po těchto bojích by byla celá v současné době okupovaná oblast proměněná v měsíční krajinu. O masivním exodu proruského obyvatelstva taky není třeba pochybovat. Ukrajině by tak zůstala sice svobodná, ale zničená a liduprázdná oblast, na jejíž rekonstrukci by bylo zapotřebí desítky let a stovky miliard dolarů.
Jestli se na něco Západ a samotná Ukrajina rozhodně nemohou spoléhat, je to situace, kdy by to Rusové prostě vzdali. Na to se čeká už více než dva roky a marně. A šance je čím dál menší, Putinova podpora neklesá, ani mezi obyvatelstvem, ani mezi kapitány ekonomiky. Ta totiž roste a oligarchové si mnou ruce nad kupou státních zakázek. Armáda se konsolidovala, získala nové materiální zdroje a ani o dobrovolníky nemá nouzi. No a tajné služby má Putin pod plnou kontrolou. V Rusku nejen, že neexistuje síla, která by mohla převrat provést, tam ani neexistuje nikdo, kdo by ho chtěl provést. Musíme počítat s tím, že tohle prostě nevysedíme. Z Ruska se neozve - pardon, udělali jsme blbost, vracíme se domů. Naopak, dokud bude válka, Putin má jistotu, že Ukrajina nebude přijata do NATO. A o to mu jde především a dokud Ukrajina nedá záruky, že do NATO nevstoupí, Putin dál povede svoji válku.
Putin jistě není nesmrtelný a jednoho dne přijde někdo jiný, ale jistotu, že bude rozumnější než současný vládce Kremlu, nemáme. Navíc se všechny zaručené zprávy o Putinově chatrném zdraví ukázaly jako výmysly. Ten chlap tady bude ještě nejmíň deset let. Má Ukrajina dost lidí na dalších deset let válčení? Po dvou letech se vyprázdnily nejen arzenály, ale do značné míry i lidské zdroje. Ukrajinci v mobilizačním věku hlasují nohama a místo do zákopů raději míří opačným směrem, do bezpečí evropské emigrace. A neváhají za tímto účelem i uplácet a podvádět.
Ukrajina je v nelehké situaci a Musk se oprávněně ptá po plánu B. Nemít jej se totiž v tuto chvíli jeho minimálně jako lehkovážnost.
