Článek
Téma války na Ukrajině je bez nadsázky tím nejsledovanějším a nejprobíranějším v celé české kotlině. Ať chcete nebo ne, narážíte na něj téměř všude - v médiích, na internetu nebo i při běžných hospodských debatách. Všemožní odborníci i „odborníci“ se už k válce vyjádřili nejmíň tisíckrát.
Avšak je tu jeden aspekt, který pozornosti jedněch i druhých trvale uniká, přitom právě ten má v celém tom tavicím tyglíku všemožných stanovisek a rozborů tu nejzásadnější pozici. Tvoří jej jediná prostá otázka: Proč?
Proč to celé začalo? Proč Putin zaútočil na Ukrajinu? A proč právě tehdy, kdy zaútočil?
Mnozí si jistě řeknou, že otázka zdaleka nemá takovou relevanci, vždyť přece důvod je jasný - a teď začnou vyjmenovávat všechny možné důvody, které se budou lišit podle osobních politických preferencí.
Lidé, které je zvykem označovat štěpným novotvarem dezoláti, začnou vyjmenovávat narativy ruské strany: zabránění genocidě na Donbase, zabránění vstupu do NATO, zabránění zřízení základen NATO na Ukrajině, obrana ruského jazyka a podobně. K tomu přidají něco o biolaboratořích, o raketových základnách, z nichž by bylo možno zasáhnout Moskvu za deset minut, slib nerozšiřování NATO a pár dalších důvodů.
Veřejnost na opačné straně barikády to bude vysvětlovat tradičním ruským imperialismem, Putinovou snahou vybudovat znovu Sovětský Svaz, snahou o získání ukrajinských zdrojů (ropa, plyn, kovy, úrodná půda), či dokonce snahou Ruska dostat se blíže k hranicím NATO a EU, aby v budoucnu mohl zaútočit tímto směrem.
Všechno tohle může a nemusí být pravda, ale i kdyby byla, nedává to odpověď na ono PROČ. A buďme přesní - PROČ zrovna únor 2022?
Ano, otázka tohoto data je totiž tou největší záhadou této války.
Pojďme se na to podívat blíže.
Obrana ruského jazyka? Pfff, 3/4 obyvatel Ukrajiny hovořilo rusky nebo suržikem (kombinace ruštiny a ukrajinštiny). I kdyby ji Putin toužil bránit, proč by kvůli tomu začal válku a proč zrovna v 02/22?
Nerozšiřování NATO? Ano, toto Putinovi leželo hodně v žaludku a je to jeden z oficiálních důvodů. Ale přijetí Ukrajiny do NATO nebylo na pořadu dne o nic víc než v roce 2008, spíše daleko méně, protože NATO by se jistě velmi zdráhalo přijmout zemi, která má územní spory se svým sousedem a zamrzlý konflikt přímo na svém území. Tohle nebyl akutní problém. Přijetí zkrátka nehrozilo minimálně v střednědobém horizontu.
Genocida na Donbase? Úplný nesmysl. V letech 19, 20 a 21 zemřelo na Donbase jen pár desítek civilistů ročně, a to vesměs z důvodu, že šlápli na minu nebo manipulovali s nevybuchlou municí. Zde například oficiální zpráva OSN o počtu obětí v roce 2021 uvádí: za rok 2021 je evidováno celkem 110 civilních obětí v oblasti Donbasu, přičemž mrtvých bylo 25 a zraněných 85. Podobná čísla najdeme i v předcházejících letech. I když je škoda každého ztraceného života, o žádnou cílenou genocidu v tomto případě rozhodně nešlo. Pokud by se Putin chtěl řídit jakousi potřebou „humanitární“ intervence, proč k tomu nepřistoupil v letech 14, 15? Tehdy na Donbase skutečně umíraly tisíce lidí, navíc ukrajinská armáda i polická scéna byly ve stavu značného rozkladu. Většinu bojových akcí na východě tak realizovaly dobrovolnické bataliony, jejichž ideologický a morální kredit byl mírně řečeno sporný. Ruská armáda by neměla problém tyto síly vytlačit během krátké doby z Donbasu, a to s alespoň trochu akceptovatelným zdůvodněním ochrany životů civilistů. O osm let později už bylo toto zdůvodnění jen trapným pseudoargumentem.
Pojďme dál.
Tradiční ruský imperialismus a snaha o obnovení SSSR. Pokud by toto bylo tak zásadním důvodem, proč nešel Putin cestou nejmenšího odporu? Mohl snadno anektovat Bělorusko, snadno by si podřídil i Gruzii a Arménii. Kazachstán je obrovská země, ale jeho armáda by pro Rusko byla rozhodně menším oříškem, než ta ukrajinská. Ukrajinu si mohl nechat až na závěr, až by vstřebal zdroje z dříve anektovaných zemí. Nic jej netlačilo, Ukrajina by mu neutekla. jak už bylo zmíněno výše, vstup do NATO v žádném případě nehrozil.
A dále: získání ukrajinských zdrojů? Směšné. Ukrajina je co se týče zdrojů oproti Rusku trpaslíkem. Ropa, plyn, kovy, černozem…toho všeho má Rusko tolik, že by tím mohlo zásobovat půlku světa. Což mimochodem i činilo. Rusko nepotřebovalo získat další zdroje, potřebovalo získat odběratele pro to, co už mělo. Získávat další by bylo zbytečné a už vůbec to nebyl akutní problém v únoru 22. Tohle si rovnou můžeme škrtnout.
Získat předpolí pro vpád do Evropy? Kdyby se Rusko chtělo dostat do konfliktu s NATO, nemuselo jít na Ukrajinu, mohlo rovnou vpadnout do jeho měkkého podbřišku - Pobaltí.
To si můžeme rovnou škrtnout.
Dále pak slyšíme argumentaci, že Putin vpád na Ukrajinu dlouhodobě plánoval. Jenže pak se ptejme, proč budoval plynovody Nord Stream, které Ukrajinu obcházely. Pokud mám dlouhodobý plán na anexi sousední země, pak nebudu investovat do alternativních tras, ale prostě si počkám, až mi celá Ukrajina včetně svých tranzitních tras spadne do klína. Budování drahých a technicky náročných alternativ je pak plýtváním úsilím a penězi.
Totéž můžeme říct o mostě přes Kerčskou úžinu. Pokud Putin plánoval získat Ukrajinu, samozřejmě včetně pozemní spojnice s Krymem přes Mariupol, proč se pustil do tak náročného projektu? Ten by dával smyl a logiku, kdyby taková spojnice neměla nikdy v budoucnu vzniknout.
Ne, na dlouhodobé plány to opravdu nevypadá. Tím spíše když Putinovi situace vyhovovala. Nord stream byl už téměř vybudován, plyn do Evropy mohl klidně plynout a ruská státní kasa mohla spokojeně bobtnat jako luštěnina v dobře zavlažené půdě. Ukrajina by se dál utápěla ve svých problémech a brzy by se v žebříčku zájmu politiků i veřejného mínění dostala na samý chvost.
Proč se tedy Putin rozhodl z ničeho nic tak brutálně rozbořit status quo, které mu hrálo do karet. Co bylo tím spouštěčem, který ze staříka, který se snažil o vlídnou tvář vůči západním partnerům (jak rád říkával) udělal agresivní monstrum? Vzpomeňme, že krize nastartovala ruským požadavkem vůči NATO z podzimu 2021. V tom Rusko žádalo trvalé moratorium na rozšiřování NATO a stažení základen NATO z území nových členů, tedy zemí přijatých po roce 1997.
/V mediálním prostoru stále žije častý, avšak falešný mýtus, že Putin žádal, aby „noví“ členové byli z NATO vyloučeni. Není tomu tak, žádal stažení trvalých základen, nikoliv zrušení členství těchto zemí./
Co se tedy událo tak zásadního, že Putin přišel s tak radikálním požadavkem a po jeho odmítnutí s ještě radikálnějším krokem, tedy přímým útokem na Ukrajinu?
Autor se domnívá, že možnou odpověď můžeme najít ve výroku ukrajinského velvyslance v Německu, Andrije Melnyka. Tento významný ukrajinský politik totiž v v dubnu roku 2021 řekl, že pokud nebude Ukrajina přijata do NATO, bude si muset opět pořídit jaderné zbraně.
Připomeňme, že Ukrajina by na to zdroje měla. Už dlouho před válkou Rusko hlásilo, že mu Ukrajina nevrací zpět vyhořelé palivo ze svých jaderných elektráren, mělo jít minimálně o desítky tun. A desítky tun vyhořelého paliva obsahuje desítky kil plutonia. Funkční jadernou zbraň vyrobíte už z pouhých deseti kilogramů plutonia 239.
Fantazie? Proč by tedy Státní úřad pro jadernou bezpečnost vydával v březnu 22 záhadnou zprávu o údajné nemožnosti této výroby? Kdyby toto nebylo nikde a nikým zmiňováno, k čemu pak toto dementi?
Můžeme si být jistí, že jestli Moskvu něco děsí víc, než členství Ukrajiny v NATO, pak je to Ukrajina vyzbrojená jadernými zbraněmi. Melnikův výhrůžný výrok, spolu s faktem, že Ukrajina už disponuje dostatečnými zdroji jaderného materiálu, muselo v Moskvě rozblikat hned celou plejádu červených světel. Jako si jadernou velmoc nepřeje ve své blízkosti Izrael, zcela určitě si ji nepřálo ani Rusko.
Neexistuje důkaz, že by tento důvod byl spouštěčem všech událostí, tím spíše, když možnost získání jaderných zbraní nikdy nefigurovala mezi formálními důvody invaze, tak, jak je Rusko od začátku prezentuje. Nicméně požadavek, aby se Ukrajina vzdala všech zbraní s doletem delším, než 20km, který Rusko vzneslo při jednáních v březnu a dubnu 22 by mohl něco naznačovat - samotná jaderná zbraň je vám k ničemu, když nemáte vhodný nosič.
Máme tady hned několik indicií, které na sebe mohou nebo nemusí navazovat. Třeba se jednou, až se po desítkách let otevřou archívy, pravdu dozvíme. Nechci fantazírovat o možnosti, že Ukrajina už v době jednání měla někde hluboko v podzemních betonových bunkrech několik krásných, lesklých a fungl nových pum. A že naznačení této skutečnosti způsobilo, že Rusko jako „gesto dobré vůle“ stáhlo všechny síly, které mířily ke Kyjevu a už nikdy útok tímto směrem nepodniklo. To by bylo už příliš konspirativní.
Ale co my víme…
