Článek
Ivan Jonák byl bez pochyby jednou z nejkontroverznějších postav porevolučního dění. Ještě před rokem 1989 ale začínal jako obyčejný popelář, který neměl vůbec nic. Tedy kromě obchodního ducha. Ivan Jonák nikdy nebyl vzorem ctností, ale jeho obchodní talent, nápaditost a snad všechny druhy odvahy mu rozhodně odepřít nelze. Jakožto popelář si všiml, že z čokoládovny Orion pravidelně vyhazují obrovské pytle jen velmi krátce prošlého holandského kakaa. Výrobku samozřejmě nebylo vůbec nic, jen na jeho obalu bylo těsně prošlé datum expirace. Ivan Jonák toto kakao velmi šikovně dokázal výhodně prodat a tak vlastně získal svůj první kapitál. Kromě popeláře dělal i domovníka, vyhazovače nebo taxikáře.
Jonák se rychle učil
V čem ale naprosto vynikal oproti ostatním, bylo pozorování okolí. Ivanu Jonákovi došlo ještě před revolucí, jak bude fungovat tržní ekonomika. Ne že by dokázal podobně jako absolventi vysoké ekonomické školy spočítat makroekonomické ukazatele, ale pochopil, jak fungují lidé. Pochopil, co jim musí dát a jak jim říci, že to potřebují. A to byl klíč k jeho budoucímu úspěchu. Když přišla Sametová revoluce v listopadu 1989, Ivan Jonák byl skvěle připraven a jen si mnul ruce. Přesně věděl, co chce.
Hned po revoluci v Československu samozřejmě přišel naprosto neuspokojitelný hlad po všem západním. Každý měl pocit, že jsme se stali součástí světa a každý si chtěl ukrojit alespoň svůj malý kousek západu. Jenomže lidem stačil pocit a Jonák to dobře věděl. Proto mířil k vybudování legendárního Discolandu Sylvie, ve kterém si každý, za nemalé peníze, mohl připadat, že právě překročil práh velkého světa. Přesně toto Jonák věděl a viděl to dříve, než klub otevřel.
Discoland Sylvie byl zlatý důl
Nějaký kapitál sice měl, ale bylo to málo. Jeho žena Ludvika jej seznámila se svým exmilencem, německým byznysmenem Helmutem Huberem, který výměnou za 40% podíl investoval do Discolandu tehdy neuvěřitelných 375 tisíc marek, tedy asi 9 milionů korun. Zbylých 60% podílu si rozdělili manželé Jonákovi rovným dílem. Discoland Sylvie přivítal své první zákazníky 1. dubna 1992 a brzy se stal symbolem devadesátek. Snoubila se zde prvotřídní kuchyně, s luxusním barem, s lehkými slečnami a nejznámější diskotékou široko daleko. Bylo to jako brána do západní Evropy.
V Jonákově Discolandu Sylvie byli hosty všechny možné celebrity
V tomto tehdy luxusním a velmi drahém podniku nebyla nouze o celebrity všeho druhu včetně samotného mistra Karla Gotta, podnikatele a také zástupce tehdejšího podsvětí, kteří k Jonákovi měli vždy velmi blízko. Ivan Jonák najednou zhmotnil svůj sen a začal vydělávat obrovské peníze, které neváhal dávat všem na odiv. Venčil na vodítku medvěda a po centru Prahy se projížděl v bílém kabrioletu obklopen nahými slečnami. Za svou extravaganci si sice vysloužil nejeden opovrhující pohled, ale i tady věděl moc dobře, co dělá. Chtěl lidem ukázat, že v jeho klubu prostě zažijí něco jiného než jinde. A dle jeho slov to fungovalo náramně. Jedna projížďka s lehkými dívkami po Praze dokázala dle jeho slov i zdvojnásobit večerní tržbu v klubu.
Rychlý vzestup a náhlý pád
Tržby Discolandu Sylvie běžně bývaly několik set tisíc korun s tím, že když večer vyšel extrémně, nebylo výjimkou, že ráno Ivan Jonák z pokladen vybral i milion korun po jediné noci neřesti. Ivan Jonák tedy dokonale zúročil to, co se naučil ještě před revolucí. Ae rozhodně to nebyl žádný svatoušek. Jeho vyloženě mafiánské manýry byly popsány velkou spoustou lidí, kteří se tehdy v jeho okolí vyskytovali. Skvěle fungující podnik se ale stal předmětem sporů mezi všemi třemi vlastníky. Vše nakonec vyústilo ve vraždu Jonákovy ženy Ludviky a několik pokusů o vraždu Jonáka samotného.
Za objednávku vraždy vlastní ženy Ludviky byl Jonák nakonec po složitém a zdlouhavém procesu odsouzen k 18 letům za mřížemi. Jeho trest byl nakonec zmírněn na 12 let. Ivan Jonák se nikdy k činu nepřiznal, a to ani když mu bylo výměnou za doznání, nabízeno zkrácení trestu. V jeho vinu dodnes nevěří ani jeho děti. Nicméně Ivan Jonák byl pravomocně za objednávku vraždy vlastní manželky odsouzen, proto nemám jediný důvod věřit v jeho nevinu. Rozhodně to byl člověk, který se velkou část svého života pohyboval daleko za hranou zákona i morálky.
Když byl v roce 2014 propuštěn z vězení, snil o oprášení zašlé slávy svého podniku, na kterém se ale obrovsky podepsal zub času. Discoland Sylvie už zchátralá stavba nepřipomínala ani vzdáleně. Jonák ve vězení onemocněl cukrovkou a po propuštění byl bez peněz a tentokrát už i bez kontaktů. Přesto ve znovuotevření nejlepšího klubu v Praze, jak sám říkal, stále věřil. Jenomže po dvou letech Ivan Jonák Zemřel na koplikace způsobené jeho onemocněním. Celou nemovitost její dědicové prodali developerovi, který ji přebudoval na bytové jednotky. A tady vlastně celý slavný příběh extravagantního klubu s pochybným vedením končí. Ivan Jonák opilý úspěchem, penězi a mocí chtěl ještě více a zašel příliš daleko. Strmý pád byl tedy nevyhnutelný.
Zdroje:
