Článek
Generace Z jsou mladí lidé, narození mezi lety 2000 a 2010. Jsou to lidé, kteří zpravidla výborně ovládají veškeré moderní technologie, bývají neustále aktivní v online prostoru a jejich život se odehrává více na displeji mobilu než v reálném světě. Prakticky neexistuje chvíle, kterou by okamžitě nesdíleli se svým okolím a svému okolí naopak velmi pružně nekomentovali jejich příspěvky, ať už se týkají čehokoliv. Generace Z bez váhání do kyberprostoru servíruje svůj život celému světu na odiv, ale něco tak triviálního a samozřejmého, jako je zvednutí zvonícího telefonu, považují tito lidé za narušení svého soukromí, a tak spousta z nich telefon raději vůbec nezvedá.
Vyzvánějící telefon je pro mladé hrozba
Přesto, že velká část životního prostoru mladých lidí se nachází právě uvnitř jejich mobilních telefonů, jejich nejdůležitější funkci využívají jen v krajních případech. Jde o telefonování. Telefonovat z mobilního telefonu už jaksi vyšlo z módy a telefony se v rukách mladé generace transformovaly v zobrazovací online zařízení, kombinované s fotoaparátem. Dle vyjádření přímo zástupců generace Z, představuje pro mladé lidi zvonící telefon určité nebezpečí a diskomfort. Obzvláště jedná-li se o neznámé číslo. Dle průzkumu přibližně 23 % lidí tohoto věku neznámé číslo nevezme nikdy. Až 70 % lidí v tomto věku jsou zvyklí vše vyřizovat pomocí textových zpráv, ať už je to sms, nebo jakákoliv aplikace, určená ke komunikaci. Neznámé telefonní číslo na displeji zvonícího telefonu v mladých lidech evokuje pocit strachu a nedůvěry. Podle nich totiž na druhé straně zpravidla čeká nějaký problém, který kdyby telefon vzali, budou muset ihned řešit. A tak raději nechají telefon zvonit a počkají, jestli se onen potenciální problém náhodou nějak nevyřeší sám.
Rychlost na prvním místě
Prakticky všechny sociální sítě a komunikační aplikace by měly mít za cíl mimo jiné urychlení komunikace mezi lidmi. Nicméně ať jsou takové aplikace sebelepší, rychlosti předání informace a vyřešení problému po telefonu, se ani nepřiblíží. Dokud budou problémy a vzniklé situace řešit lidé, nikdy nebude nic rychlejšího a jasnějšího, než když spolu budou přímo dva jedinci mluvit. A tomu se z pro mě nepochopitelného důvodu dnešní nastupující aktivní generace brání.
Není asi nic, co mě namíchne víc, než když akutně potřebuji něco vyřešit, a ten s kým to řešit potřebuji, prostě nebere telefon. Nezbývá mi, než mu napsat a čekat. Čekat třeba půl hodinu nebo klidně i hodinu. Pokud by se toto stalo vícekrát za den, a stává se to, valná část dne by přišla vniveč. A to jen kvůli nesmyslné představě o tom, že zvonící telefon je čert.
Generace Z jsou lidé, kteří naši ekonomiku buď již táhnou, nebo za několik málo let by táhnout měli. Ignorování zvonícího telefonu kvůli strachu je velkou překážkou v práci a zabíjí neskutečné množství času, který by se dal místo čekání věnovat skutečnému životu. Moderní technologie a sociální sítě jsou určitě příjemným přínosem pro život lidí, ale jen do té doby, než si je člověk nechá přerůst přes hlavu. Pak začne svůj život realizovat prakticky jen na mobilu a i něco tak jednoduchého, jako je telefonování se stane nekomfortním. Když si člověk zvykne vše řešit výhradně psaným textem, dočista ztratí schopnost reagovat v reálném čase. Proto se potom telefonování stává ještě méně příjemné, než kdy před tím. Dokonce takoví lidé mohou mít potíže i s běžnou komunikací, neboť i tady je třeba reagovat v reálném čase a ne půl hodiny po přečtení zprávy, a důkladném zvážení odpovědi.
Lidé, ať už mladí, nebo staří, by rozhodně měli umět mluvit s ostatními lidmi, ať už na přímo, nebo po telefonu. Graham Bell sice s telefonem přišel již v roce 1876 a jeho vynález může být mladou generací považován za předpotopní, ale nemohu si pomoci, stále funguje perfektně a lidé by se jeho zazvonění neměli obávat. Ušetří to velkou spoustu času a kolikrát předejde spoustě zbytečným komplikacím.
Zdroje: