Článek
Když 24. února roku 2022 vojska Ruské federace napadla své sousedy, Vladimira Putina by zřejmě nenapadlo ani v nejhorším snu, že právě začal největší válečný konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Ruská propaganda vpád na Ukrajinu ospravedlňovala bojem proti fašismu, kterému tehdy zřejmě většina Rusů pod rouškou cenzury uvěřila. Těžko odhadovat, jestli ruští generálové a zpravodajci Putinovi ze strachu neřekli pravdu o Západu a stavu ruské armády. Je ale velmi pravděpodobné, že Putin věřil, že půjde o bleskovou akci, kdy bude kyjevská vláda v rychlosti nahrazena loutkovou, Kremlu plně loajální, a snad že za to ještě sklidí potlesk Ukrajinců. Je možné, že s nějakým odporem ruský diktátor počítal, ale Ukrajince i prezidenta Zelenského odhadl naprosto špatně. Zelenský ze země neuprchl a Ukrajinci se nadechli k odporu, jaký nikdo nečekal, tím méně Putin. Ubránili se prvnímu náporu a udrželi Kyjev.
Další obrovskou chybou v Putinově úsudku byl Západ. Rusko je bez pochyby jadernou supervelmocí a předpokládalo tedy, že k odrazení Západu od jakékoliv pomoci napadené Ukrajině postačí hrozba jaderného útoku, protože přeci nikdo ze Západu jadernou válku nechce. To je ale jen polovina pravdy. Jadernou válku totiž nechce nikdo, ani Východ. Putin touží Rusko budovat, ne zničit. A zřejmě si plně neuvědomil, že toto vědí společně s ním i všichni ostatní, a všichni také moc dobře vědí, že jaderná válka nemá vítěze, jen poražené. Tímto typem arzenálu nelze tedy někoho napadnout, aniž by následovala okamžitá a drtivé odveta. Proto je tento typ konfliktu pravděpodobně vyloučen a probíhá jen občasné strašení z ruské strany, a především ze strany propagandistů, jakým je bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který už zřejmě pozbyl posledních útržků jakékoliv soudnosti.
Ukrajina se ruskému útisku hrdinně brání a velkou spoustu Ruskem obsazených území dokázala získat zpět
Velká podpora jednotného Západu
NATO v čele se Spojenými státy začalo Ukrajinu masivně podporovat a vyzbrojovat, a Ukrajina začala agresora postupně vytlačovat. V současné době se Putinovy plány zdají být zcela nerealizovatelné a jeho Rudá armáda s vypětím všech sil kontroluje pouze část ukrajinského území na východě a jihovýchodě země, kde se frontová linie postupem času posouvá jen minimálně. Ruské plány na ovládnutí Ukrajiny tedy velmi rychle vzaly za své a Putin se teď zřejmě bude snažit udržet alespoň východ, o kterém tvrdil, že je zde fašistickými Ukrajinci utlačováno ruské obyvatelstvo. To ruské obyvatelstvo, které, pokud to ještě bylo možné, před ruským osvobozením raději uteklo.
Poučeni z historie již všichni víme, jak takové osvobození za druhé světové války probíhalo. A to současné se neliší. Rusové bez váhání vraždí civilní obyvatelstvo, odvážejí děti do Ruska a znásilňují jejich matky. Za sebou nechávají spálenou zem, ničí civilní infrastrukturu a diví se, že nejsou vítáni.
Dle slov Zdeňka Petráše z Univerzity obrany nemá v současné době Rusko dostatečnou vojenskou sílu na to, aby se dokázalo postavit Severoatlantické alianci ve válečném konfliktu. Tedy bez použití jaderných zbraní. Zde by sice situace byla vyrovnanější, ale jak pro celý svět, tak i pro samotné Rusko by znamenala podobnou katastrofu. Takže když celou situaci shrneme, bude vypadat následovně. Rychlý převrat se Rusku jednoznačně nepodařil a je nepravděpodobné, aby ještě byl jakkoliv realizovatelný. Na bojišti Rusové s Ukrajinci hrají vyrovnanou partii, především díky podpoře ze Západu a obrovskému nasazení a odhodlání ukrajinských vojáků, na rozdíl od těch ruských. Jaderná válka by Rusku také nepřinesla nic. Konflikt tedy zřejmě bude muset skončit u jednacího stolu, ostatně jako každá jiná válka. Než se ale k jednacímu stolu zasedne, Ukrajinci si musí zajistit co nejlepší vyjednávací pozici, protože jakékoliv jednání s člověkem tak nízkých morálních hodnot, jakým je Vladimir Putin, nebude vůbec nic jednoduchého a Ukrajina se jistě jen tak nechce ve prospěch tyrana vzdát ani jediného kilometru svého území.
Zdroje:
