Článek
Když se Rudá armáda dopouštěla vražd a znásilňování na území Německa, šlo to ještě omluvit tím, co dělali Němci na území Sovětského svazu. Omluvit, ne prominout. Ale čím si zasloužily stejné chování národy, které byly Rudou armádou údajně osvobozovány?
Zmapovala to například Paměť národa na vzpomínkách konkrétních svědků: „Mladičkej voják, ještě mu snad nebylo ani osmnáct roků, povalil maminku na zem a dal jí ke krku pistoli. Do smrti prý cítila ten studený kov pod krkem. Přiložil jí pistoli ke krku a znásilnil ji,“ popsala okamžiky svého zplození sovětským vojákem Marie Jahodková. Její maminka Anežka byla česky hovořící kladská Čecho-Němka s německým občanstvím. V době svého znásilnění již dvě dcery měla, a tak chtěla jít na potrat, ale ani to nebylo možné. „Osvoboditelé“ rozkradli i lékařské ordinace. Pravdu nemohla uvést ani do rodného listu. Napsat, že otcem byl „neznámý ruský vojín“, nesměla.
Rudoarmějci kradli vše co viděli
O rabování se také mluvit nesmělo. Češi si z toho jen po švejkovsku dělali smutnou legraci. Sovětští vojáci prý při pohledu na Staroměstský orloj řekli, že tyhle hodiny se jim nevejdou ani na náklaďák. Mnoho rudoarmějců bylo velmi nevzdělaných a pocházeli z chudých a zaostalých oblastí Sovětského svazu. Viděli poprvé techniku, ale i běžné zařízení domácností a osobní majetky, které neznali. Tak je ukradli, aniž by chápali jejich účel. Náramkové hodinky pak třeba nosili i na nohou.
Znásilňování a únosy na denním pořádku
Násilnost rudoarmějců rostla s vypitým alkoholem a znásilňování bylo prostředkem, jak ukojit předchozí sexuální půst. Znásilňovány nebyly jen dospělé ženy, ale i dívky v ještě dětském věku, a dokonce i staré ženy. Kolik znásilnění proběhlo, se nedalo zjistit. A komunisticky režim se o to ani nesnažil. Řada obětí nepřežila, některé spáchaly sebevraždu a další se svými zážitky nikdy nesvěřily ze studu. Veřejně známou obětí sovětských vojáků byla herečka Květa Fialová, která byla hromadně znásilněna ve svých 14 letech. Ani ona své svědectví za komunistů podat nesměla, stejně jako tisíce jiných obětí.
Dalšími zločiny byly únosy československých občanů, které probíhaly až do poloviny 50. let. Jednalo se o bývalé emigranty z Ruska a další osoby, které byly sovětskému režimu nepohodlné. Unesení končili v gulazích, kde jich řada zmizela navždy. Z Československa tak zmizely až desetitisíce osob. Přesné počty nejsou známy. Ostatně, Podkarpatskou Rus Stalin ukradl Československu celou.
O Rusech se nelhalo jen chvíli
Trochu se o zvěrstvech Rudé armády začalo mluvit až za takzvané perestrojky, ale dnes už se zase historie přebarvuje, jak se putinovskému režimu hodí. V roce 2014 schválil ruský parlament „zákon proti rehabilitaci nacismu“, který kriminalizuje nejen popírání zločinů nacismu, ale i šíření záměrně nepravdivých informací o konání Sovětského svazu během druhé světové války. Na základě tohoto zákona lze stíhat každého, kdo veřejně znesvětí symboly ruské vojenské slávy. Asi i proto je dnes Ukrajina označována za fašistický režim a válka za speciální vojenskou operaci, aby Putin mohl omluvit odporné zločiny, které tam ruští vojáci páchají.
Historie se opakuje a Rusové opět vraždí, rabují a znásilňují. Zanechávají za sebou zpustošenou krajinu a spousty nešťastných, nebo dokonce mrtvých lidí i celých rodin. Většina národů se ze svých historických chyb dokázala poučit, ale dnešní Rusové jsou pořád ti samí Rusové, co dříve. Páchají ta samá zvěrstva, co dříve. A bez jakékoliv sebereflexe své ohavné činy omlouvají vyšší pravdou. Samozřejmě tou ruskou pravdou, protože každá jiná pravda je lež. Rusům by už po mnoha desetiletích omylů mělo pomalu dojít, že pravda je pouze jedna jediná a nemá národnost.
Zdroje: