Článek
Američtí voliči to nemají vůbec lehké. Vybírají si ze dvou starých mužů. Jednomu z nich zjevně ubývají síly, zatímco ego druhého navzdory vysokému věku nekontrolovatelně roste. Joe Biden sice občas někde zakopne, ale pokud jde o mezinárodní politiku, je pořád ještě v kondici. Naproti tomu Donald Trump je schopen říci nebo slíbit cokoli, o čem si myslí, že mu přinese hlasy. A také obětovat jakéhokoli spojence. Proto by jeho zvolení bylo katastrofou nejen pro Američany, ale i pro Evropu spoléhající na Severoatlantickou alianci a její pátý článek.
Trump na článek 5 kašle
Letos v únoru Donald Trump prohlásil, že by povzbudil Rusko, aby si s jakoukoli členskou zemí NATO, která neplní požadovaná dvě procenta HDP ve výdajích na obranu „udělalo, co chce“. Tím bývalý americký prezident v podstatě naznačil, že si s kolektivní obranou NATO příliš vrásky nedělá.
Článek 5 Severoatlantické smlouvy v jednoduchosti zaručuje všem členům NATO, že v případě napadení jednoho z členů, mu ostatní členové přijdou na pomoc. Napadení jedné členské země se rovná napadení celé aliance. Takový článek nám bude ale úplně k ničemu, pokud se jej nově zvolený prezident Spojených států Amerických rozhodne ignorovat. V takovém případě to může ruský diktátor Vladimir Putin vzít jako pozvánku do Evropy. A z historie již víme, že takový Rus, když přijde na návštěvu, hned tak neodejde.
Velké obavy z Trumpova náhledu na celou problematiku projevil i současný prezident Joe Biden: „Trumpovo přiznání, že má v úmyslu dát Putinovi zelenou k další válce a násilí, pokračovat v brutálním útoku proti svobodné Ukrajině a rozšířit svou agresi na obyvatele Polska a pobaltských států, je děsivé a nebezpečné“
Budeme tedy muset věřit, že se ve Spojených státech najde dostatek lidí, kteří mají dostatek rozumu na to, aby věděli, že vybízet k válčení je mimořádně špatná volba. A to i v případě, že se jedná o krajiny značně vzdálené jejich domovině.
Dopady pro Evropu
Severoatlantická aliance vždy pro její členy představovala záruku bezpečí a klidný spánek jejich obyvatel. Jednoznačně nejsilnějším členem jsou Spojené státy Americké, jejichž armáda je pravděpodobně tou nejsilnější na světě. Americké armádě by se nejspíše díky její vyspělosti a jadernému arzenálu nepostavil ani samotný Vladimir Putin. A to ani v případě, že by Američané stáli osamoceni. Jenomže co kdyby stála Evropa osamocena bez Američanů? Co by udělal Putin potom?
Evropa by se měla připravit na to, že v případě Trumpova volebního úspěchu taky může zůstat proti Putinově zločineckému režimu bez jakékoliv podpory Spojených států. Možná by stálo za to pouvažovat o tom, že bychom skutečně 2 % HDP na obranu začali dávat.
V Trumpově týmu už nikdo rozumný nebude
Během svého prvního funkčního období měl Donald Trump v týmu zkušené politiky, kteří jeho rozmary byli schopni vyvažovat. Po případném znovuzvolení se nic podobného ale očekávat nedá. Podobně jako evropští populisté, také Trump preferuje loajalitu před schopnostmi a inteligencí, takže žádné kritické hlasy už k sobě nepustí. Jeho často dětinské chování tak už nebude mít kdo korigovat a jeho obrovské ego získá naprosto volné ruce.
Jak jsou na tom Biden a Trump s preferencemi
Zatím není nic ztraceno, protože Trumpův náskok je jen minimální. Podle webu projektu 538 vedl Trump k 21. květnu v předvolebních průzkumech nad Bidenem jen o 1,3 %. Problémem pro Bidena může být konflikt v Gaze. Zde Joe Biden ztrácí některé demokratické voliče, protože nesouhlasí s podporou Izraele ve chvíli, kdy palestinští civilisté trpí. Doufejme, že těmto lidem včas dojde, že Biden sice podporuje Izrael, ale posílá i pomoc Palestincům a izraelskou vládu tlačí k dohodě. Trump by byl horší variantou nejen pro tento konflikt, ale i pro celý svět.
Lidé jako je Donald Trump, Andrej Babiš nebo Viktor Orbán by v demokratických vládách neměli mít místo. Jejich rétorika jen manipuluje s nižší vrstvou populace a zneužívá toho, že tito lidé nemají dostatek rozumu, aby si jejich sliby a výroky přebrali.
Zdroje: