Článek
Pokud ho něco nezajímalo, nikdo s ním nehnul! Ovlivnili ho bluesmani Robert Johnson, Big Bill Broonzy, Muddy Waters a countryoví hudebníci Hank Williams, Texasan Mance Lipscomb, Johnny Cash, ale také ti rokenroloví Elvis Presley a Carl Perkins, z písničkářů Peter Seeger, z literátů básníci Dylan Thomas (Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, se tímto jménem inspiroval a přejmenoval), Woody Guthrie a Allen Ginsberg…
Novinář Robert Shelton o Dylanovi, který byl v roce 1988 uveden do Rokenrolové síně slávy, napsal: „Písně skládá rychleji, než si je vůbec stačí zapamatovat…“ Jak by ne. Tichý a věčně zasněný Bob složil na 600 písní (holt blíženecký intelektuál). Vydal víc než čtyři desítky hudebních alb (od roku 1962, Bob Dylan, do roku 2023, Shadow Kingdom). A prodal 125 milionů nosičů. To už je co říci. Je držitelem mnoha cen Grammy i té za celoživotní dílo. U nás koncertoval mnohokrát, v Kongresovém centru, v roce 1994 na Výstavišti, 2003 v T -Mobile Aréně, 2019 v Lucerně a 2024 v O2 Universum v rámci svého turné, které nazval Tour Rough Rowdy Ways…
Rozcuch a krákoravý hlas
Bob Dylan, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman (dle Wikipedie prarodiče od otce přišli z Oděsy, prarodiče od matky z Litvy a předtím z Turecka, měli židovské kořeny) se vydal po střední škole z Minneapolisu do New Yorku, kde vystupoval v umělecké čtvrti Greenwich Village. Bylo to v roce 1961. „Krákoravý“ hlas, na hlavě ledabylý rozcuch, v očích třpyt hvězd, v štíhlých rukách kytaru a v pevně sevřených ústech kvílivou foukací harmoniku, oblýskané džínsy. V kapsách měl neobyčejnou odvahu i sny. Přemýšlel mnoho a rychleji než mluvil, prostě intelektuál (jak už řečeno, Blíženec).
Obdivuhodné odhodlání
Novináři i kritici se nestačili divit. Kde se v tom „ospalém“ chlapíkovi bere takové odhodlání, jít na podium přeplněné namakanými rokenrolovými borci? A přišel čas, kdy jednoho dne Dylan navštívil Johna Hammonda ve vydavatelském domu s názvem Columbia. Měl velké přání. Představit se jim a udělat něco proto, aby zde mohl nahrát své úplně první album a nazvat je docela prostě: „Bob Dylan“. Moc mu na tom v té chvíli záleželo - byl to jeho velký sen. Prostě debut, jak má být. Zřejmě si v té chvíli pomyslel, že jeho životní idol básník Guthrie by měl velkou radost. Bob měl v kapse připravené vesměs písničky přejaté. Ale krom toho také jednu ryze vlastní - ódu věnovanou právě Woodymu Guthriovi. Písnička se jmenovala Song to Woody. A Dylan napjatému Hammondovi řekl: „Víte, on ve Woodyho písních byl nekonečný proud lidskosti…“
V Columbii byli vlažní
Hammonda to málem povalilo. Jak to Dylan řekl prostě. Nepateticky, přesto tak nějak zajímavě a působivě, poeticky. Pokud jde o něj, Hammonda, tak toho Dylana okamžitě bere. Je na něm něco neokoukaného, přesvědčivého. A nového. … V Columbii ale byli spíš vlažní, opatrní. Zajímal je hlavně prodej. Hammond se zarazil. Zamyslel se. Neokoukaný to ano, ale zároveň začínající. Hledal slova, potom vizionářsky před kolegy z Columbie pronesl:„Však uvidíte, jen co se víc předvede.“
Ve studiu bylo chvíli ticho. Trému snad měli všichni, nejen Dylan. Šuškali si , pak Dylanovi pokynuli: „No tak, ať se už ukáže, co umí!“ Bob zavěsil pomalu, ale jistě, kytaru na krk. Před ústa si nasadil foukačku. Nadechl se. Vyloudil první tóny harmoniky. Rozbrnkal kytaru. Sklonil rozcuchanou kštici ke strunám. Zazněla píseň Blowin´In The Wind. Když ji dohrál , Hammond najisto věděl, že drží eso v rukávu.
Dylanovština: Zpěv, nebo samomluva?
Trvalo však ještě trochu času, než Hammond přišel na chuť Dylanovu spavému „přežvykujícímu“ frázování, monotonní intonaci a splývavé artikulaci. Jak to také velice výstižně popisuje Jiří Černý v knize Hvězdy světových hitparád: „To je zkrátka ta ryzí dylanovština. Protahování, polykání, splývání hlásek, něco jako samomluva…“
Dylan se pustil s chutí do skládání písniček. Elán mu nechyběl. Přišly folkovky i rockovky, Mr. Tambourin Man, Like A Rolling Stone, Knockin´on Heavens Door, The Times They Are A - Changin, Lay Lady Lay, Oh, Sister…Vyšlo druhé album s názvem Freewheelin´, to už na muzicírování měl Dylan svoji vlastní skupinu. A přidal k tomu ještě silnější zvuk ve třetím albu nazvaném The Time They Are. Čtvrté album Highway 61 Revisited bylo zvukově vyšperkované výraznými chlapíky. Kooperem , Bloomfieldem a také plným a zvučným zvukem hammondek. Potom přišlo dvojalbum Blonde On Blond a pak také Nashvillská kontura - tak Dylan nazval album, ve kterém se vrací k nostalgickému ryzímu folku a country…
V roce 1975 vyšlo album Desire, v roce 1990 Under The Red Sky, roku 2006 album Modern Times a v roce 2012 Tempest, tentokrát s poctou Johnu Lennonovi. Dylanova alba jsou směsí folku, bluesu, rockabilly, rocku, country a popu. Prostě toho nejlepšího. S prvním albem se to už nedalo srovnat. V prvním převládaly převzaté skladby, což ustupovalo čím dál tím víc v dalších letech vlastní tvorbě. Dylan začal krom akustické hrát také na rockovou kytaru.
Dylana si zadaptovali jiní hudebníci
Rádia hrála ostošet jeho Like A Rolling Stone.Tato písnička se stala znělkou Radia Luxembourg. Také hit Mr. Tambourin Man. Jeho písně si oblíbilo mnoho kolegů a hudebníků. Například duo Sony and Cher. Také tehdejší beatové šedesátkové skupiny Byrds nebo Hollies. A co teprve Jimi Hendrix! Snad nejslavnější rockový kytarista všech dob. Bob Dylan z toho byl sám v ohromném úžasu. Jimi „zhendrixštil“ jeho písničku All Along The Watch Tower, která se stala vedle rockových skladeb, jako například skladby Gimme shelter (Rolling Stones,) St. Pepper (Beatles), Leyla (Clapton), Whole Lotta Love (Zeppelin), Pet sounds (Beach Boys) hymnou rockové hudby všech dob…
Co píše o Dylanovi Elijah Wald
Slavný americký bluesový kytarista a hudební novinář se o vlivu a inspirativnosti Boba Dylana pro jiné rockové a popové i folkové umělce zmiňuje ve své nedávno vydané objemné knize "Dylan se dal na elektriku! “ Píše zde : „…třebaže se zasloužil o zasetí folkrockové úrody, většinu hitů sklidili jiní hudebníci…“ Také Wikipedie se ve svých řádcích o Dylanovi zmiňuje, že například jeho píseň Blowin´in The Wind byla interpretována krom Dylana jinými umělci celkem ve 375 verzích, což je rekord hodný Guinessovy knihy rekordů. Že by jiní v takové míře, nadneseně řečeno, Dylana "kopírovali"? Dylan se nad tím pousměje, dostalo se mu satisfakce, jak se patří, v ruce drží cenu nejvyšší.
Nobelova cena
Dylan se mezitím stačil stát otcem šesti dětí, dědečkem jedenácti vnoučat a nositelem Pulitzerovy ceny a hlavně Nobelovy ceny za přínos světové kultuře. Stal se popovým géniem, který povýšil textovou popovou tvorbu na božský Olymp respektovaného umění . Životopisci ho proto dnes přirovnávají k největším umělcům všech dob. Vedle dramatika Shakespeara, skladatele Mozarta či Beethovena, malíře Michellangela a Picassa….
Text: Daniela Hatinová
Zdroj: Jiří Černý „Hvězdy tehdejších hitparád“
Elijah Wald „Dylan se dal na elektriku!“
Wikipedia.CZ „Bob Dylan“
IDnes .CZ ,Vladimír Vlasák" Připomeňte si česká zastavení Boba Dylana" (8.června 2008)
Lidovky.CZ, Ondřej Bezr „Bob Dylan poprvé: Sestava repertoáru, kapela i frontmanův zpěv vynikající“ (8. dubna 2019)
Foto: Alberto Cabello from Vitoria Gasteiz, CC BY 2.0
