Článek
Na první pohled je vybudování hmyzího hotelu věc pro přírodu přínosná. Všeobecně je totiž zakořeněno, že hmyzí hotel je místo, které vytváří ideální podmínky pro různé druhy hmyzu. Přispívá tím k jeho ochraně či bohatosti druhů (biodiverzitě) na určitém stanovišti (biotopu) a umožňuje nám, abychom se s životem hmyzu blíže seznámili přímým pozorováním.
Hmyzí hotely budují lidé většinou jako příspěvek přírodě, protože si uvědomují, do jak velké míry přírodu a její rozmanitost ovlivňují.
Vybudování hmyzího hotelu má však něterá „ale“, o kterých bych rád v tomto článku napsal.
Při přemýšlení o tom, jak a z jakého materiálu bude hmyzí hotel vytvořen, vycházíme většinou z lidských úvah a poznatků o hmyzu, který známe. Ti hloubavější se pokusí přizpůsobit hmyzí hotel hmyzu, o kterém se domnívají, že ho skvělými podmínkami přilákají.
První „ale“. Hmyzí hotel se může pro hmyz stát útočištěm, ale zároveň může být i pastí.
Stejně jako například mezi savci, tak i ve světě hmyzu je některý hmyz mírumilovný, který se živí nektarem z květů rostlin (např. různé druhy včel samotářek) a hmyz agresivnější, pro který se stávají různá vývojová stádia pokojných hmyzáčků potravou.
Druhé „ale“. Nepodceňujme inteligenci ptáků a drobných savců.
Nebezpečí ze strany masožravých druhů hmyzu, jako jsou například vosy či sršni, není jediné, kterému musí obyvatelé hmyzího hotelu čelit.
Hmyzí hotely jsou i vítaným krmítkem pro různé druhy ptáků (převážně sýkorky) nebo drobných savců (např. myši).
Třetí „ale“. Hmyz vidí barvy jinak než lidé. Není barva jako barva.
Pestrobarevný domeček rozhodnutí hmyzu ovlivňuje minimálně. Pro hmyz je totiž pro rozhodnutí, zda se v hotelu usídlí, důležitější výběr vhodného materiálu.
Použití jakýchkoli barev je navíc naprosto nevhodné a neekologické. Barvy totiž člověk vytvořil především k tomu, aby přes svoji estetickou funkci chránily proti zkáze různé materiály. V případě hmyzího hotelu se tak nabarvené dřevo pro hmyz stává buď přímo jedovatým, a nebo nabarvení dřeva neumožňuje, aby se na něm vyskytovaly např. různorodé mikroorganismy, kterými se hmyz živí. Určitě jsou mezi námi i tací, kteří zkrášlují své výtvory přírodními barvivy např. z borůvek či kurkumy.
Pestrobarevný hmyzí hotel je do určité míry spíš designovým prvkem na zahradě.
Přílišná pestrost materiálů sice může naznačovat vyšší šanci obydlení hmyzího hotelu pestrým společenstvím, ale je spíše dekorativním prvkem, než funkčním biotopem.
Čtvrté „ale“. Co by se stalo, kdybychom hmyzí hotel nevybudovali.
V tomto případě by neplatila má předchozí „ale“. Jedinou ztrátou by podle mne bylo, že nebudeme mít, vedle dobrého pocitu, že jsme něco „udělali“ pro přírodu, stanoviště, na kterém můžeme z blízka sledovat hmyz.
Pro hmyz neexistence hotelu není až taková pohroma. Nevědomky totiž lidé svou činností vytvářejí jiná, mnohdy vhodnějí útočiště. Samotářské včely milují osluněný vydupaný trávník či pěšinky, vosy samotářky si najdou nějakou škvíru téměř na jakémkoli domě, škvoři a další dřevokazný hmyz dá určitě přednost vlhčím místům než by byl hmyzí hotel, stínkám se bude líbit pod čímkoli.
Příroda je silná a mocná.
Byla tu dlouho před příchodem člověka a bude tu i dlouho po něm. Člověk sice může zničit mnohé druhy živočichů a rostlin, ale hlavně nejvíce ohrožuje zničením sám sebe. Planeta přežila už několikerá plošná vymírání druhů. Příroda nám dokonce ukazuje, že si umí poradit i v místech, kde si člověk myslel, že tam už nikdy tráva neporoste. Co si o tom myslíte vy?
