Hlavní obsah
Finance

Drobné, ale o to protivnější důchodové nespravedlnosti

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Adobe Stock
29. 3. 17:14

Na budoucí starobní důchodce čeká řada nenápadných nespravedlností a překvapení. Mohou za to zastaralá pravidla v zákoně i některé jeho změny v posledních letech.

Článek

Zákon o důchodovém pojištění, který ovlivňuje výpočet důchodu, se poměrně často mění. Jde obvykle o menší změny, které se ale postupně nabalují a ve výsledku pravidla přiznávání důchodu ovlivňují dost významně.

Lidé kolem šedesátky, kteří půjdou do důchodu v nejbližších letech, zažili během svého aktivního života změnu režimu, která zásadně pozměnila povahu práce i výdělků. A během posledních dvaceti let byli navíc svědky kontinuálního zpřísňování důchodových pravidel. Jejich pozice je stále velmi komfortní oproti dnešním třicátníkům nebo čtyřicátníkům, kteří se někdy obávají o to, jestli nějaký důchod vůbec dostanou.

Přesto si myslím, že některá současná pravidla nedávají úplně smysl nebo nejsou férová a měla by se změnit. Sepsal jsem několik z nich:

1. Nevhodné započítávání důchodového pojištění

Negativně vnímám pravidlo, že do důchodu se započítávají jen celé roky důchodového pojištění. Například 42 let a 350 dnů se počítá jen jako 42 let a 350 dnů bez náhrady propadne. Většině lidí se tak nevyplatí odejít do důchodu přesně v den dosažení důchodového věku a někdy jsou dokonce limitováni i při ukončování práce. Málokdy jim totiž zaměstnavatel umožní skončit třeba v půlce měsíce, jindy zase lidé chtějí skončit na konci roku, ale není to pro ně tolik výhodné. Nevidím důvod, proč by se nemohly zohledňovat všechny dny.

Částečně s tím souvisí i další nespravedlnost – pokud má někdo již odpracováno například 43 let, ale zatím nedosáhl věku pro předčasný důchod, nemůže do důchodu odejít. Myslím, že by v tomto ohledu měla být nastavena větší volnost a více by se měl zohledňovat počet odpracovaných let, nejen věk.

2. Náhradní doby se přísně osekávají

V rámci náhradních dob hraje významnou roli krácení. Některé náhradní doby se totiž při započítání do důchodu zpětně krátí na 80 %. Jde například o nezaměstnanost, studium po 18. roce nebo dobu pobírání invalidního důchodu třetího stupně. Osobně nechápu jednak zpětné (celoživotní) krácení, ale také skutečnost, že se krátí jen některé doby. Proč se nekrátí vojna, ale civilní služba ano? Proč se nekrátí mateřská dovolená, ale otcovská dovolená ano? (Více o krácení náhradních dob jsem psal v tomto článku).

3. Málo se zohledňuje náročnost práce

Důchodový systém jen minimálně zohledňuje náročnost práce, a to přesto, že je obecná shoda na tom, že některé profese se nedají vykonávat do 65 let. Na dřívější důchod bez sankcí už dříve měli nárok horníci a od roku 2023 získali určitou výhodu také záchranáři nebo podnikoví hasiči. Jenže to zdaleka není dostatečné a část lidí se dostává do nepříjemné situace.

Pokud má dnes někdo zdravotní problémy a nemůže si najít práci, stát mu situaci příliš neusnadňuje. Ještě nepříznivější je situace u těch, kteří mají náročné profese (třeba svářeči, řidiči, zdravotní sestry a mnoho dalších povolání), ale už svou práci zkrátka nezvládají a nemají sílu. Neexistuje ani žádná bonifikace nebo ocenění za to, že někdo takovou profesi vykonával celý život – pokud půjde do předčasného důchodu, jeho výše se zkrátí.

Současná vláda slibuje, že náročné profese budou odcházet do důchodu dříve, ale konkrétní detaily zatím nejsou k dispozici. A podobný pokus v minulém volebním období selhal. Je také otázka, jestli se případná nová pravidla budou týkat i lidí, kteří mají dnes krátce před důchodem. Moc bych si přál, aby tomu tak bylo.

4. Problém mimořádných valorizací

Jde o problém, který se vynořil v loňském roce kvůli velmi vysoké inflaci. Proběhly dvě mimořádné valorizace důchodů a nastala situace, kdy se většině lidí s blížícím se důchodovým věkem vyplatí odejít do předčasného důchodu a nečekat na řádný důchod. Může za to nevhodně nastavený mechanismus mimořádné valorizace, který politici dlouho přehlíželi a nyní se ho snaží narychlo opravit.

Lidé, kteří budou odcházet do důchodu v letech 2024 a později, již s velkou pravděpodobností nebudou mít důchody tak výhodné. Budoucí starobní důchodci budou při srovnatelných výdělcích a odpracovaných letech mít důchody až o několik tisíc nižší než důchody přiznávané v loňském a letošním roce. To by se stalo i v případě, že by k žádným změnám zákona nedošlo, stačilo by, aby se inflace vrátila na normální úroveň. Detailně jsem se o této situaci rozepsal v tomto článku.

5. Částečně nepromyšlené výchovné

Od roku 2023 začal stát vyplácet výchovné a stanovil pravidla, kdy starobní důchodci mají na výchovné nárok. Bohužel tato pravidla nezahrnují některé smysluplné věci, které by lidé uvítali. Proč třeba nemůže výchovné přecházet na manžela či manželku po úmrtí důchodce? Proč například lidé, kteří již dosáhli důchodového věku a pobírají invalidní důchod (chybí jim například doba pojištění), musí na výchovné čekat až do 65 let?

Problém vidím také v tom, že pravidla ohledně započítávání výchovy pro nárok na výchovné nejsou úplně pružná v případech, kdy jde o hraniční situace. Pokud se například rodiče rozvedli v době, kdy bylo dítěti 9 let a to bylo následně svěřeno do péče otce, může se stát, že matce se započítá 9,5 roků výchovy a otci 8,5 roků. Celé výchovné ale připadne matce, protože matka získala více let. Jenže výchova otce z doby společného soužití se vůbec (ani částečně) nezapočítá.

Napadají vás další důchodové nespravedlnosti? Napište mi do diskuse pod článkem, rád se podívám.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz