Článek
O stížnosti rozhodne Ústavní soud definitivně už příští středu (24.1.), což je dříve, než se obecně očekávalo. Nastat mohou v podstatě tři scénáře, které jsem již popsal ve svém předchozím článku k tomuto tématu. Stručně jde o následující možnosti:
- Stížnost bude zamítnuta a vše zůstane v platnosti
- Stížnost bude uznána za oprávněnou a zákon bude zrušen
- Budou uznána pochybení, ale snížená valorizace zůstane
Nejasnosti a pochybnosti panují zejména kolem scénáře, že by opravdu Ústavní soud uznal argumenty stížnosti a příslušnou novelu zákona o snížení valorizace zrušil. Obecně se má za to, že by v takovém případě došlo ke zpětnému doplacení rozdílu mezi původní očekávanou valorizací a tou sníženou, což by u většiny důchodců představovalo doplatek v řádu několika tisíc korun.
Také ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro televizi CNN Prima News naznačil, že vláda je při takovém soudním rozhodnutí připravena doplatek valorizace realizovat. Finanční rezerva ve výši 12 miliard korun na nečekané výdaje ve státním rozpočtu by to sice pokrýt nedokázala, ale ministr řekl, že by se zvolila cesta úspor. „Pak bychom případně našli úspory a některé jiné výdaje, které jsme plánovali, by se neuskutečnily. Ta částka není tak vysoká,“ konstatoval Stanjura.
Přesto není situace jednoznačná a bude velmi záležet na tom, jak konkrétně by samotné rozhodnutí Ústavního soudu vypadalo a zda by mířilo i do minulosti. Právě v těchto dnech mi chodí i mnoho dotazů od důchodců, kteří neví, co očekávat. Opakovaně mi čtenáři posílají také článek poslance KDU-ČSL Michaela Kohajdy, ve kterém popisuje i riziko snížení důchodů, což některé z nich vystrašilo.
Sepsal jsem tedy shrnutí toho, co by se mohlo stát, a co naopak není reálné. A důležité je dodat, že panika není na místě a možnost snižování důchodů je velmi nepravděpodobná.
1. Otázka chybějícího nařízení
Potíž by nastala už z toho důvodu, že standardně musí vláda v okamžiku, kdy jsou splněny podmínky pro mimořádnou valorizaci, vydat speciální nařízení, podle kterého Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) valorizaci provede. V případě mimořádné valorizace v červnu 2023 ale byla její výše stanovena „napevno“ přímo paragrafem v zákonu, a nařízení vydáno nebylo.
Pokud by Ústavní soud příslušný zákon zrušil, neexistoval by v podstatě právní dokument pro to, jak valorizaci vypočítat a realizovat. Soud totiž nemá možnost zákon změnit, může ho pouze zrušit. Vláda by tak mohla například dostat nějaké přechodné období, aby vydala nařízení podle původních pravidel (před příslušnou novelou). A je tedy otázka, zda by toto nařízení platilo i zpětně, nebo jen do budoucna.
2. Možnosti dopočtu a doplacení
Dá se předpokládat, že Ústavní soud bude dbát na to, aby nenastal chaos, a předloží vládě nějaké mantinely, jak a v jakém časovém horizontu postupovat. V podstatě by tak mohly nastat tyto možnosti:
- Důchody by se dopočítaly na takovou výši, aby odpovídaly původní valorizaci před snížením, a to zpětně. Takže by se rozdíl u důchodů doplácel.
- Důchody by se dopočítaly, ale k datu v budoucnu, zřejmě k nějakému dni v roce 2024, které by pravděpodobně stanovil soud. To znamená, že důchody by se jednorázově zvýšily, ale zpětně by se nedoplácely.
- Důchody se vůbec dopočítávat nebudou. Sice bude konstatováno, že novela byla v rozporu s ústavním pořádkem a možná bude i zrušena, ale zároveň náprava neproběhne, protože to nebude možné (z technických, právních či jiných důvodů).
Specifickou situaci v tomto ohledu představují zejména velmi nízké důchody pod 8000 korun, jejichž valorizace byla ze solidárních důvodů vyšší, než stanovovala původní pravidla mimořádné valorizace. Pokud by se novela zákona zrušila, teoreticky by důchodci nárok na tuto vyšší valorizaci ztratili, a pak by mohly nastat obdobné scénáře, jako u případného zvýšení, pouze v opačném smyslu. Osobně si ale myslím, že snížení či dokonce zpětné doplacení rozdílu státu nehrozí. Nedá se totiž předpokládat, že by jakýkoliv politik snížil důchod těm nejchudším důchodcům.
Otázka případného zpětného doplacení je velmi specifická a hodně bude záležet na tom, jak konkrétně by rozhodnutí Ústavního soudu vypadalo a jaký manévrovací prostor by vládě dalo. Zároveň existuje i možnost, že by samotný zákon nebyl vůbec zrušen, i když by byl shledán problematickým.
Jak totiž v zajímavém rozhovoru pro Novinky.cz naznačila Marie Zámečníková z Katedry ústavního práva Masarykovy univerzity, i to už se v minulosti stalo. „Soud může totiž také říci, že k určitým vadám v proceduře sice došlo, ale tyto nejsou natolik zásadní, aby způsobily zrušení zákona. Dokonce v novější judikatuře Ústavního soudu také najdeme závěr, že může dojít i k zásadním porušením pravidel legislativního procesu, která jsou v rozporu s Ústavou, ale ani to nemusí způsobit zrušení zákona,“ uvedla ústavní experta a dodala, že případná zdrženlivost soudu může být dána i snahou o zachování právní jistoty. V takovém případě by se tedy zřejmě nic nezměnilo a mimořádná valorizace by zůstala nezměněna.
3. Článek poslance Kohajdy
Obavy u části důchodců vyvolává zejména již zmíněný článek poslance Michaela Kohajdy, konkrétně tak jeden ze scénářů, který popisuje: „Vůbec nedojde k dopočítání důchodů, protože ÚS zruší i sníženou valorizaci, čímž by došlo k poklesu důchodů.“
Docela chápu, že riziko zpětného snižování důchodů působí děsivě, ale jsem přesvědčený, že tato možnost nenastane. Jde samozřejmě o předpoklad, který má nějaký teoretický právní základ, ale nedovedu si představit vládu, která by snížila současnou výši důchodu.
Žijeme v nějaké politické realitě a vláda by určitě vymyslela způsob, jak tomu předejít, i kdyby mělo jít v krajním případě o realizaci nějakého jednorázového navýšení, které by efekt „vynulovalo“. V tomto ohledu mi podobné úvahy připadají spíše jako zbytečné strašení. A zcela mimo realitu je pak jakékoliv zpětné vracení rozdílů zpátky státu.
Jak situaci vnímáte a myslíte si, že je reálné případné zpětné doplacení valorizace? Napište mi do diskuse pod článkem, rád si přečtu vaše názory.
Zdroj: Zákon č. 71/2023 Sb. (novela snižující valorizaci)
