Jak chtějí poslanci změnit důchodovou reformu: Prostudoval jsem pozměňovací návrhy

Druhé čtení důchodové reformy přineslo dlouhou a emotivní debatu a také celkem 33 pozměňovacích návrhů, z toho jeden pochází ze sociálního výboru a dalších 32 předložili poslanci jednotlivci nebo skupiny poslanců. O všech těchto návrzích se bude hlasovat ve třetím čtení, které proběhne pravděpodobně v listopadu.

Některé pozměňovací návrhy jsou spíše technického charakteru a nemají na podobu reformy v podstatě žádný vliv, další pak se samotnou reformou úplně nesouvisí a řeší třeba rodičovský příspěvek, výsluhové příspěvky nebo převod části agendy ČSSZ na jiný úřad.

V tomto článku se proto zaměřím na ty pozměňovací návrhy, které jsou z mého pohledu podstatné a u kterých bychom měli hlídat, jestli budou schváleny.

Nejvíce emocí a reakcí vyvolává plánované zvyšování důchodového věku nad hranici 65 let, které vláda prosazuje. Původně se měl důchodový věk zvyšovat podle očekávané délky dožití až o 2 měsíce za rok, ale nakonec se vládní představitelé shodli na pomalejším tempu.

Návrh sociálního výboru zavádí růst nad 65 let o jeden měsíc za rok pro lidi narozené v roce 1966 a později. Zvýhodnění žen za děti zůstává zachováno dle původní podoby a postupně dojde ke sjednocení důchodového věku mužů i žen. Další návrh, tentokrát už z pera vládních poslanců, pak navrhuje zavést strop 67 let. Lidé narození v roce 1989 a později tedy budou mít definitivní důchodový věk 67 let (do té doby poroste tempem jednoho měsíce za rok).

Opoziční hnutí ANO a SPD další zvyšování věku nad 65 let odmítají, a proto jejich poslanci předložili návrhy na zachování původní právní úpravy. Zatímco poslanci ANO v čele s Alešem Juchelkou předložili návrh, který je správně napsaný a použitelný (ponechává strop 65 let), poslankyně SPD Lucie Šafránková připravila návrh, který je chybný. Pokud by byl návrh SPD schválen, znamenalo by to, že pro ročníky 1966 až 1971 by se důchodový věk zvyšoval až na 65 let a 7 měsíců, a následně pro lidi narozené v roce 1972 a později by se opět snížil na 65 let.

Velká debata probíhá také kolem dřívějšího důchodu pro lidi pracující v náročných profesích. Lidé by po odpracování určitého počtu směn měli nárok na důchod až o 5 let dříve, a to bez finančního krácení (detaily jsem více popsal v tomto článku). V rámci reformy se navrhuje, aby k současným záchranářům a podnikovým hasičům, kteří už tuto výhodu mají, přibyli pracovníci, kterým rizikové vlivy v práci poškozují zdraví. Původní návrh předpokládá, že výhoda bude zavedena pro zaměstnance ve 4. kategorii a pro část zaměstnanců ve 3. kategorii. Poslanci Jan Jakob z TOP09 a Marek Benda z ODS ovšem navrhují, aby byla výhoda dřívějšího důchodu dostupná pouze pro 4. kategorie.

Další pozměňovací návrh, pod kterým je podepsaný ministr Marian Jurečka a další vládní poslanci, řeší situaci, kdy někdo za rizikovou práci získá dřívější důchod a bude i nadále v rizikové práci pokračovat. V takovém případě mu bude pozastavena výplata až do dosažení řádného důchodového věku. Při výkonu jiné nerizikové práce by toto omezení neplatilo a důchod by byl nadále vyplácen.

Několik pozměňovacích návrhů od opozičních poslanců se týká předčasných důchodů. Poslankyně SPD Šafránková navrhuje, aby při získání alespoň 40 let důchodového pojištění bylo krácení za předčasnost pouze poloviční a při získání alespoň 45 let nulové. (Současná reforma počítá s tím, že při dosažení 45 let pojištění bude krácení poloviční, ovšem zohledňovány mají být pouze doby získané v práci, při péči o děti či nemohoucí osoby nebo na vojně.)

Poslanci ANO dále navrhují, aby se do předčasného důchodu mohlo opět odcházet už od 60 let, jako tomu bylo před loňským zpřísněním. Poslanci SPD i ANO pak samostatně navrhují totéž – aby bylo zrušeno dříve zavedené omezení, podle kterého se při pobírání předčasného důchodu dočasně pozastavuje valorizace procentní výměry důchodu. Toto omezení platí až do dosažení řádného důchodového věku, do té doby se zvyšuje jen základní výměra.

Původní návrh reformy přepodkládá postupné snižování výchovného za první dvě děti až na nulu (zachováno má být pouze pro 3 a více dětí). Současně se zavádí takzvaný rodičovský vyměřovací základ, který oceňuje péči o děti do 3 let tím, že za tuto dobu péče zavádí fiktivní výdělky ve výši průměrné mzdy.

Pro část budoucích důchodců je ovšem ocenění formou rodičovského základu finančně méně výhodné. Vládní poslanci v čele s Vítem Kaňkovským navrhují, aby k takové situaci nedocházelo. Bude docházet ke srovnání výpočtu, a pokud bude ocenění formou rodičovského základu nižší, dojde automaticky k dorovnání na částku 500 Kč, tedy na hodnotu výchovného. Za každé dítě (v péči a výchově) tedy bude náležet nejméně 500 Kč.

Pokud jde o valorizaci důchodů, i tady je předloženo několik návrhů. Hnutí ANO požaduje, aby se růst důchodů vrátil na původní tempo před zpomalením v roce 2023, konkrétně aby se růst reálných mezd ve valorizaci zohledňoval z poloviny, nikoliv ze třetiny. Také chce garantovat, že důchodci narození před rokem 1955 budou mít nárok na bezplatné papírové valorizační oznámení (reforma počítá se zpoplatněním papírového oznámení pro všechny).

Další komplexnější návrh pak rovnou požaduje, aby se zcela vrátila původní podoba řádných i mimořádných valorizací. U řádných valorizací to znamená, že by se například u inflace opět porovnávala hodnota u důchodcovských a běžných domácností a pro výpočet valorizace by se využila ta vyšší (nyní se zohledňuje jen důchodcovská inflace). Došlo by také k návratu původního mechanismu mimořádné valorizace, který při překročení hranice 5 % zvyšoval procentní výměru o celou míru inflace. Rovněž by se mělo valorizovat již přiznané výchovné, které je součástí procentní výměry (návrh reformy valorizaci výchovného ruší).

Součástí reformy je zmírnění podmínek pro takzvaný odložený starobní důchod. Nyní platí, že kdo nemá 35 let důchodového pojištění, může získat důchod o 5 let později za mírnějších podmínek – stačí 20 let nebo 15 let bez započítání náhradních dob. Nově se navrhuje, aby se doba „čekání“ zkrátila na 2 roky. SPD ovšem navrhuje, aby bylo zachováno původních 5 let, případně aby 2 roky byly jen pro ty, kteří alespoň 3 roky pečovali o nemocnou osobu.

Reforma také počítá se zpomalením tempa růstu budoucích důchodů, konkrétně se má méně zohledňovat doba důchodového pojištění a výdělky. Opozice navrhuje, aby zůstal výpočet v původní podobě a ke zpomalení růstu nedošlo. ANO a SPD předkládají vlastní návrhy samostatně.

Osobně očekávám, že ve třetím čtení bude schválen nový mechanismus růstu důchodového věku o 1 měsíc za rok a zastropování na 67 letech. Také zřejmě bude schváleno to, že lidem s přiznaným dřívějším nekráceným důchodem za náročnou rizikovou práci bude výplata pozastavena, pokud bude i nadále riziková práce pokračovat. (S tím, že by se výhoda pro náročné profese omezila jen na 4. kategorii, spíše nepočítám.)

Schválen také zřejmě bude srovnávací výpočet u výchovného, tedy dorovnání do výše 500 Kč, pokud by výpočet s rodičovským vyměřovacím základem byl méně výhodný. Určitou šanci ke schválení také dávám návrhu na to, aby se nezmírňovaly podmínky pro odložený důchod. Také možná bude schváleno bezplatné valorizační oznámení pro lidi narozené před rokem 1955.

U ostatních návrhů, mimo těch technických, očekávám zamítnutí. Jde ale pouze o můj odhad a situace se pochopitelně může vyvinout jinak. Podstatné je, že zejména u náročných profesí nyní nemají jasno ani sami vládní poslanci a probíhá mezi nimi jednání. Do finální podoby reformy ještě navíc může promluvit Senát, který může předložit i vlastní návrhy na změny. Definitivně jasno v tom, jak se důchody změní, bychom měli mít během prosince, protože některé změny (například u důchodového věku nebo náročných profesí) mají plánovaný začátek účinnosti už od začátku roku 2025.

Zdroj: Sněmovní tisk 696/0 (přehled pozměňovacích návrhů)