Článek
Lidé pracující v náročných profesích, které mají negativní vliv na zdraví, budou moci odcházet do důchodu až o 5 let dříve, a to bez finančního krácení. Tato výhoda bude součástí chystané důchodové reformy. Na první pohled nejde o nic komplikovaného, zkrátka se stanoví profese a sníží se jim důchodový věk. Jenže ve skutečnosti je právě tato část reformy nejsložitější, nejméně srozumitelná a u budoucích důchodců vyvolává nejistotu.
Už několik měsíců dostávám mnoho dotazů, jak to s náročnými profesemi vypadá a koho se bude výhoda týkat. Píšou mi lidé, kteří pracují v chladu při zpracování dřeva, s chemickými látkami při výrobě autobaterií nebo mají vyčerpávající práci ve třísměnných nepřetržitých provozech a sociálních službách. Náročnou práci evidentně odvádějí, často mají i zdravotní problémy a obávají se, jak dlouho ještě svou práci budou zvládat. Ale bohužel nemají jasnou představu, jestli se dostanou do výčtu profesí a budou moci odejít dříve do důchodu.
Bohužel odpověď na to, koho přesně se bude nižší důchodový věk týkat, zatím stále nemáme. Ministerstvo práce a sociálních věcí již předložilo a vláda schválila návrh, podle kterého by se měly vybírat profese pro získání výhody, ale část lidí plánovaným kritériím nerozumí. Navíc stále není jisté, zda aktuální podoba zákona nakonec bude schválena, nebo jestli se ještě něco upraví.
Co bude schváleno
Nejprve shrnu to, co už víme a co se velmi pravděpodobně nezmění:
- Nárok na dřívější důchod zůstane záchranářským profesím a podnikovým hasičům, kteří už mají tuto výhodu schválenou z dřívějška.
- Nárok budou mít pouze zaměstnanci v náročných profesích, nikoliv lidé pracující jako OSVČ.
- Zohledňovat se bude pouze fyzicky náročná práce, nikoliv psychicky náročná či jinak vyčerpávající práce.
- Pro snížení důchodového věku bude nutné v náročné profesi odpracovat alespoň 2 200 směn, což je přibližně 10 let práce, pak se důchodový věk sníží o 15 měsíců. Za 4 400 odpracovaných směn (asi 20 let) se věk sníží o 30 měsíců a za každých dalších 74 směn dojde ke snížení o 1 měsíc.
- Maximální délka snížení důchodového věku bude 60 měsíců. Lidé tak teoreticky budou moci odejít do důchodu až o 8 let dříve. Až o 5 let budou moci mít snížený důchodový věk za náročnou práci a o další 3 roky dříve je možné jít do předčasného důchodu, který je již ovšem finančně krácený.
- U hasičů a záchranářů se bude zohledňovat vykonaná práce od roku 1993, u ostatních náročných profesí až práce od roku 2015.
Směna je stanovena v délce 8 hodin, takže pokud někdo pracuje na 12hodinové nebo delší směny, bude se celkový počet odpracovaných hodin dělit číslem 8. Zvýhodnění by se mělo týkat pouze lidí, kteří budou mít důchod přiznaný až po začátku účinnosti zákona, tedy pravděpodobně od začátku roku 2025. Kdo již má nyní přiznaný řádný nebo předčasný důchod, tomu se zpětně důchodový věk nesníží.
V čem zatím panuje nejistota
Vše ostatní je v tuto chvílí nejisté, zejména pak to, kterých konkrétních pracovníků (vedle hasičů a záchranářů) se bude snížení důchodového věku týkat. Jasno v tom zatím nemají ani vládní strany a hnutí a jejich představitelé o tom intenzivně diskutují.
Současný návrh zákona říká, že jako náročná se bude hodnotit taková práce, která je zařazena do 4. kategorie, a práce zařazená do 3. kategorie a zároveň zahrnující následující zdravotní rizika: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž. Podle důvodové zprávy by mohlo jít například o pracovníky sociálních služeb, zedníky, skláře, kováře, brusiče skla, šéfkuchaře nebo kamnáře.
Tyto podmínky by se podle odhadů mohly týkat asi 120 tisíc lidí. Není ale vyloučeno, že tento okruh se ještě zúží. Jak totiž upozornily Hospodářské noviny, ve hře je i varianta, že by se výhoda týkala jen 4. kategorie, tedy asi jen 18 tisíc pracovníků. Zatím nevíme, jak konkrétně se vláda dohodne a jak široký okruh bude zahrnutý, jasno by v tomto mělo být během října.
Nejistota panuje také kolem toho, co konkrétně se bude jako náročná směna v práci hodnotit. Návrh zákona totiž nyní odlišně definuje směnu v náročné profesi u záchranářů a podnikových hasičů a pak u všech ostatních zaměstnání.
O co konkrétně jde? Záchranáři a hasiči mají započítávanou směnu definovanou jako celou pracovní směnu, tedy kompletní čas, kdy jsou v práci. Naproti tomu ostatní profese (ty nové ze 3. a 4. kategorie) mají započítávanou směnu definovanou jako přímý výkon rizikové práce (činnosti), nikoliv celou pracovní směnu. Jinými slovy to znamená, že když například kovář nebude přímo opracovávat kovy a bude zrovna dělat nějakou administrativu nebo papírování, pravděpodobně se mu tato doba nebude počítat. Pro snížení důchodového věku tak bude muset reálně odpracovat více celých směn v zaměstnání.
Nevím, zda jde v tomto případě o nepřesnou formulaci v návrhu zákona, nebo záměr. Podstatné je, že na tento evidentní rozdíl upozornila Legislativní rada vlády a doporučila, aby se definice sjednotila. Návrh, který byl předložen poslancům k projednávání, ale zatím opravu neobsahuje. Je možné, že se to opraví pomocí rozsáhlejšího pozměňovacího návrhu poté, co se vláda dohodne na finálním výčtu profesí a jasně stanoví to, kdo bude mít na nižší důchodový věk nárok.
Časté otázky k náročným profesím
Připravil jsem také souhrn nejčastějších otázek, které k tomuto tématu dostávám:
Proč se jasně nestanoví konkrétní profese (například kovář, svářeč nebo brusič), aby to bylo přehledné? Proč se využívají nějaké kategorie?
Zatímco za minulého režimu bylo každé zaměstnání zařazeno do pevných kategorií a podle toho jim byly stanovovány podmínky důchodu, v současné době už takový systém neexistuje. Důvodem je hlavně to, že povaha práce a zdravotní rizika se u jednotlivých profesí liší, i když se mohou oficiálně nazývat stejně. V některých podnicích mají například lepší ochranu a škodlivé vlivy jsou minimální, jinde do ochrany zaměstnanců tolik neinvestovali nebo to není možné. Takže jeden obráběč kovů může mít rizikové podmínky, které poškozují zdraví, druhý však nikoliv. Někdy zase název profese úplně neodpovídá realitě práce, například skladník a manažer skladových zásob mohou mít stejnou práci, tedy naskladňování a vyskladňování zboží, ale do škatulek kategorií se podle názvu nenapasují.
Každopádně v roce 2000 byl schválen zákon o ochraně veřejného zdraví, který přesně stanovuje, jaké pracovní podmínky jsou škodlivé a které rizikové vlivy poškozují zdraví. Celkem jde o 1. až 4. kategorii, přičemž ve 3. a 4. už existují zdravotní rizika. Každý zaměstnavatel hlídá škodlivé vlivy na pracovišti, hlásí krajské hygienické stanici zařazení konkrétní pozice do rizikové kategorie a tuto skutečnost také eviduje.
Vláda nyní tento systém kategorií plánuje převzít i pro stanovení snížení důchodového věku. Tento systém je považovaný za objektivní, má nějakou historii, funkční systém evidence a zaměstnavatelé už s tím mají zkušenosti. Proto nebude snížení stanoveno přesnými konkrétními názvy profesí, ale podle toho, jestli daná práce spadá do konkrétní rizikové kategorie. Pokud spadá a je to evidováno, vznikne nárok na snížení důchodového věku.
Jak zjistím, zda je má práce zařazena v některé kategorii?
Zařazení do příslušné kategorie vždy eviduje zaměstnavatel, takže se informujte u něj, například na personálním oddělení. Zaměstnavatel vám rovněž vystaví potvrzení o tom, kolik směn jste v rizikové kategorii odpracovali.
Proč se má počítat pouze náročná práce až od roku 2015 a ne ta dřívější?
Zmíněný zákon o ochraně veřejného zdraví nyní stanovuje, že zaměstnavatelé mají povinnost evidovat rizikovou práci a jejich kategorie pouze 10 let. Někteří sice záznamy archivují déle, ale není záruka, že tak činí všichni, takže se na to není možné spoléhat.
Návrh zákona sice délku této povinnosti rozšiřuje na 45 let, ale zpětně už to nařídit nelze, takže se zkrátka začne brát pouze práce odváděná v posledních 10 letech, konkrétně od roku 2015. Všichni tak budou mít stejné výchozí podmínky, ale bohužel se vůbec nezohlední starší práce v 90. nebo nultých letech. S každým dalším rokem se bude toto období prodlužovat, takže například lidé, kteří půjdou do důchodu za 10 let, už budou mít možnost zohlednit až 20 let náročné práce.
Co bude s horníky, kteří fárali do šachet?
Chystaná legislativa pro náročné profese nijak nemění starší pravidla pro dřívější důchody u horníků, která byla schválena v letech 2010 a 2016. Horníci představují samostatně stojící kategorii pro snižování důchodového věku a mohou výhodu využívat stejně jako doposud.
Zdroje: Návrh důchodové reformy (sněmovní tisk 696), zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), Hospodářské noviny, dokumentace k jednání vlády (systém VeKLEP)
