Článek
Jedním z důležitých témat, které se řešilo při veřejném jednání Ústavního soudu o stížnosti na valorizaci, byla otázka legitimního očekávání důchodců ohledně výše mimořádné valorizace. Konkrétně jde o to, jestli nárok na valorizaci měl vzniknout v okamžiku, kdy Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil údaje o inflaci za leden 2023, nebo až v okamžiku vydání vládního nařízení.
Zákon původně stanovoval, že vláda musí vydat nařízení o valorizaci, když dojde k překročení hranice 5 % u souhrnné inflace za poslední měsíce, konkrétně do 50 dnů od chvíle, kdy ČSÚ data zveřejní. Vláda ale mezitím ve stavu legislativní nouze schválila novelu zákona, která mimořádnou valorizaci v červnu 2023 stanovila „napevno“ a nařízení nakonec nebylo potřeba.
Ústavní stížnost argumentuje, že takzvané legitimní očekávání vzniklo v okamžiku vydání dat ČSÚ. Vláda tvrdí, že očekávání mohlo vzniknout až v okamžiku vydání nařízení. A tedy že když se mezitím pravidla v zákoně změnila, žádné očekávání nevzniklo.
Mohli to důchodci tušit?
Proč to tak rozsáhle popisuji? Mám pocit, že právě otázka očekávání samotných důchodců je v tomto ohledu velmi klíčová, a myslím si, že se tímto tématem podrobně zabývali i soudci. Vláda totiž naznačuje, že běžný důchodce nemohl až do vydání nařízení tušit, jak vysoká bude jeho vlastní valorizace, protože není schopen si to spočítat.
Při veřejném slyšení to soudcům při výslechu tvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura. Konkrétně uvedl, že jen výrazná menšina důchodců si mohla kvůli komplikovanému systému výpočtu dovodit, kolik přesně by při mimořádné valorizaci mělo činit navýšení důchodů. „Ale senioři věděli, že když je vysoká inflace, tak že jim stát pomůže. A to jsme dodrželi,“ konstatoval ministr Stanjura. Tento názor měla pravděpodobně potvrdit i svědecká výpověď úředníka, který velmi podrobně popisoval výpočty související s důchody.
Podobnou argumentaci předložila vláda i ve svém písemném vyjádření pro Ústavní soud, kterým reagovala na stížnost. Konkrétně uvedla: „Jakkoliv lze přisvědčit tomu, že parametry valorizace mohou být (alespoň pro specificky zaměřenou odbornou veřejnost) dovoditelné z údajů vyhlašovaných ČSÚ, je nepochybné, že zákon o důchodovém pojištění upravuje specifický postup stanovení konkrétních parametrů jednotlivých valorizací důchodů.“ Jinými slovy spočítat mimořádnou valorizaci je složité a je nutné vyčkat na nařízení, jehož vydáním vznikne legitimní očekávání.
Informace o valorizaci v médiích
Velmi by mě zajímalo, zda se soudci zabývali také reálnou možností, že očekávanou výši mimořádné valorizace spočítal na základě čísel ČSÚ nějaký odborník, který se v tom vyzná, a média to pak prezentovala. To se konkrétně stalo a některá média již v den zveřejnění údajů o inflaci, tedy 10. února 2023, informovala o předpokládané výši valorizace.
Například Česká televize ve večerní zpravodajské relaci Události uvedla, že navýšení u průměrného důchodu bude činit 1770 korun. Výši bylo možné dle zveřejněných údajů o inflaci dopočítat a televize tak učinila a výsledek prezentovala. Zároveň naznačila, že vláda zákon nijak měnit nebude a doprovodila to vyjádřením ministra Mariana Jurečky z 1. února 2023: „Na rovinu, asi nedokážeme změnit parametry u této mimořádné valorizace, která nám nastane s vysokou pravděpodobností v červnu. Tady jsou principy legitimního očekávání.“
Představuji si, jak zmateně se mohl cítit důchodce, který si tyto informace vyslechl, a poté se o několik dnů později dozvěděl, že valorizace bude pomocí zákona snížena. Články o důchodech publikuji už několik let a mám vypozorováno, že mnoho důchodců si pečlivě hlídá všechny informace o valorizacích. Často využívají i kalkulačky, ve kterých si počítají, jak se jejich důchod zvýší. Například kalkulačku, kterou jsem k valorizaci v červnu 2023 připravil, navštívilo celkem 351 tisíc čtenářů. Další kalkulačky valorizací obvykle nabízejí i ostatní servery.
Chci tím jen ilustrovat, že důchodce bychom rozhodně neměli podceňovat a tvrdit, že si nedokážou dopředu zjistit informace o tom, jak vysoká valorizace je čeká. V současné době je již v důchodu také generace lidí, kteří běžně v práci využívali počítače, a mnozí důchodci mají i chytré telefony, takže informace dokážou průběžně sledovat. Ti starší zase informace získávají z večerních zpráv. Důchodci zkrátka nežijí „v jeskyni“ a nečekají na to, až jim do schránky dorazí valorizační oznámení.
Tvrzení ministra Stanjury, že si důchodci nemohli očekávanou valorizaci spočítat, tak považuji do určité míry za zavádějící, zvláště pokud je takové tvrzení použito při argumentaci o legitimním očekávání. Důchodci se totiž informace mohli dozvědět i bez individuálního výpočtu, rozhodně bych je v tomto ohledu nepodceňoval.
Právní pohled na legitimní očekávání
Samozřejmě tím nechci tvrdit, zda vzniklo legitimní očekávání, či nikoliv. To je opravdu velmi složitý právní problém a soudci ho jistě posuzují primárně na základě právních norem a argumentů. Jen jsem chtěl nastínit, že když už se někdo pouští do podobné argumentace, což ministr Stanjura a potažmo i vláda činí, měl by situaci posuzovat jako celek, a to včetně médií, kterými jsme obklopeni. Vždyť i vlády, nejen ta aktuální, využívají média k tomu, aby občany informovali, a pořádají k tomu tiskové konference. Kdy jsou tedy informace relevantní, a kdy je nutné čekat na oficiální stanovisko státu? Nevím.
Jistý náhled na to dává bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která ve sporu dává částečně za pravdu vládě i opozici. V případě očekávání důchodců je ale opatrná. „Legitimní očekávání je velmi svízelný termín. Jsem v tomto poměrně při zemi, a dokud vláda nerozhodne a není výše valorizace dána rozhodnutím, tak bych o legitimních očekáváních raději moc nemluvila,“ uvedla Wagnerová pro iRozhlas.cz.
Zároveň je nutné brát v úvahu, že i legitimní očekávání, které již vzniklo, může být v určitých momentech omezeno. A právě v tomto ohledu se snaží argumentovat i vláda, tedy že omezení valorizace bylo nezbytné kvůli jiným okolnostem. Ostatně ve svém osobním podcastu to jasně řekl i ministr pro legislativu Michal Šalomoun: „Ochrana má své limity. Podle Evropské úmluvy i podle naší Ústavy je možné do majetkových práv, tedy i do důchodů, zasáhnout z nějakých relevantních důvodů a na základě zákona,“ uvedl ministr Michal Šalomoun. A dodal, že takový postup byl zvolen i v případě omezení mimořádné valorizace důchodů.
Osobně si tedy myslím, že bude velmi záležet na tom, jak striktně bude Ústavní soud legitimní očekávání vykládat a do jaké míry ho bude považovat za (ne)dotknutelné. Toto si netroufám odhadnout a jsem zvědavý, co se ve středu 24. ledna ve 13 hodin dozvíme.
Zdroje: Podcast M. Šalomouna, vyjádření vlády k ústavní stížnosti, Novinky.cz, iRozhlas.cz, Česká televize
