Článek
Několik dnů poté, co hnutí ANO předložilo návrh na jednorázové zvýšení valorizace důchodů v lednu 2024 o 500 korun, přispěchali poslanci hnutí SPD s vlastním návrhem. Chtějí zvýšení valorizace o 230 korun.
Potíž je ale v tom, že návrh obsahuje zásadní chybu – místo roku 2024 je v něm napsán rok 2022. Je to překvapivé, protože pod návrhem je podepsáno celkem 17 poslanců, a ani jeden si této evidentní chyby nevšiml. Takže to vypadá, že buď návrh ani nečetli, nebo je jim zcela lhostejný.
Chybný návrh zákona o zvýšení valorizace.
Osobně si myslím, že pouze zkopírovali obdobné paragrafy na zvýšení valorizace v roce 2022, které je vlastně totožné, a nevěnovali ani dostatek času na to, aby ho správně upravili. O neprofesionální práci svědčí i to, že zdůvodnění návrhu obsahuje několik překlepů, stylistických nedostatků a chyb ve formátování.
Poněkud nepřesvědčivá je i argumentace ve zdůvodnění, která zbytečně dramatizuje. Říká totiž, že ponechání již schválené valorizace ve výši 360 korun „by bylo sociálně velice necitlivé a vysoký počet důchodců by se propadl do příjmové chudoby a závisloti na sociálních dávkách.“ (Ten překlep jsem tam nechal záměrně.) Pokud si poslanci SPD myslí, že přidání 230 korun vyřeší chudobu části důchodců, jsou velmi naivní.
Osobně doufám, že poslanci svůj návrh opraví, protože takto by práce opravdu vypadat neměla. Naopak jde buď o legislativní nekompetentnost, případně lhostejnost a nedůslednost.
Není to ostatně poprvé, co představitelé SPD úplně neporozuměli legislativě kolem důchodů. Když se například schvalovala poslední důchodová novela, která měnila i pravidla pro mimořádné valorizace, rozčiloval se Tomio Okamura nad tím, že jde o „srážení důchodců do bídy“. Ve skutečnosti ale změny měly pomoci právě těm chudým důchodcům, jak SPD opakovaně požaduje.
V roce 2021 zase SPD předložilo návrh zákona, který měl zavést minimální důchod ve výši 15 200 korun. Neměli by na něj ale nárok lidé, kteří vlastní movitý nebo nemovitý majetek, ze kterého mají příjmy. Pokud tedy lidé například něco pronajímají nebo měli i jiné příjmy, nárok na tento důchod by nezískali. Už na první pohled bylo toto majetkové omezení problematické, protože by nezajišťovalo rovnost všech lidí, kterou má starobní důchod garantovat. Otázkou je, jestli by takovou změnu obratem nezrušil Ústavní soud.
Zdroj: Sněmovní tisk 571/0
