Poslanci u důchodů uspíšili zkrácení doby předčasnosti, vzniknou nerovnosti

Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou tento týden schválili poslanci, přináší významné zpřísnění podmínek předčasných důchodů. Konkrétně jde o následující změny:

Kromě posledního bodu, tedy zvýšení minimální doby pojištění ze současných 35 let na 40 let, by měly všechny změny platit hned od prvního dne následujícího měsíce od vyhlášení ve sbírce zákonů, což bude pravděpodobně 1. září. Zpřísnění doby důchodového pojištění pak má začít platit až za rok, tedy na podzim 2024.

Původně mělo být o jeden rok odloženo také zkrácení maximální doby předčasnosti ze současných 5 let na 3 roky. Alespoň to tak v květnu schválila vláda. Při finálním hlasování poslanců ale došlo ke změně a tato změna má nakonec platit už nyní.

Co se vlastně stalo? Původ této změny je nutné hledat ve Výboru pro sociální politiku. Ten při svém jednání 21. června schválil pozměňovací návrh, který stanovuje, aby zkrácení předčasnosti na 3 roky začalo platit co nejdříve, tedy stejně jako většina ostatních změn. Jde v podstatě o jeden odstavec, který nečekaně změní životní plány řady budoucích důchodců.

Pokud je dnes například někomu 59 let a plánoval odejít letos v listopadu v 60 letech kvůli zdraví do předčasného důchodu, nebude to pro něj možné. Pokud změny začnou definitivně od září platit, zkrátí se mu povolená doba předčasnosti maximálně na tři roky. Tento člověk najednou zcela ztratí nárok a bude muset čekat na předčasný důchod další více než rok. Pravidla se mu změní v podstatě ze dne na den.

Vzniknou také nečekané nerovnosti a nespravedlnosti. Představme si dva muže narozené v roce 1963 – jeden v srpnu a druhý v září. Muž narozený v srpnu může klidně ve svých 60 letech v srpnu požádat o předčasný důchod. Muž narozený v září ale kvůli novele o tuto možnost zcela přijde a bude muset čekat další 1 rok a 8 měsíců, než nárok získá podle nových pravidel.

Na tento problém upozorňuje také ombudsman Stanislav Křeček. V rozhovoru mi řekl, že už nyní se na něj obrací lidé, kterým překotná změna pravidla může výrazně zkomplikovat životní plány. Podle něj má mnoho lidí pro odchod do předčasného důchodu vážný důvod, často jde o problémy se zdravím nebo snahu pečovat o své nemohoucí rodiče.

„Jako příklad lze uvést podnět stěžovatele, který dlouhodobě pracoval v třísměnném provozu na autolince, před 2 lety ukončil zaměstnání ze zdravotních důvodů a období do předčasného důchodu překlenul z finančních rezerv. Ty mu však nyní nevystačí na dalšího 1,5 roku, o které se mu odchod do předčasného starobního důchodu v důsledku novely odkládá,“ popsal Křeček jeden konkrétní případ.

V tomto ohledu se jeví rozumnější a spravedlivější původní podoba novely, která zkrácení předčasnosti odkládala o rok. Změna by nebyla tak rychlá a nezměnila by nároky lidí, kteří plánovali odejít do předčasného důchodu v nejbližších měsících. V tomto ohledu totiž nejde jen o zpřísnění, ale o skutečnost, že o svůj nárok na předčasný důchod zcela přijdou.

Hlavním důvodem pro rychlé zpřísnění předčasných důchodů bylo, aby se neopakovala situace z loňského roku, kdy byly díky mimořádným valorizacím předčasné důchody přiznané v roce 2022 finančně výhodnější než řádné důchody přiznané v roce 2023. Toho využily desítky tisíc lidí a odchod do důchodu uspíšili.

Tato situace už nyní u nových předčasných důchodů nenastane, protože tyto důchody nebudou mít nárok na valorizaci procentní výměry. Navíc předčasným důchodům přiznaným po začátku účinnosti zákona nevznikne nárok na mimořádnou valorizaci z června 2023. Výhoda platná v loňském roce tak už nebude platit.

Nedává ovšem smysl, aby část budoucích důchodců dočasně zcela ztratila nárok na předčasný důchod. Pokud se totiž rozhodnou, že i za přísnějších podmínek o důchod chtějí požádat, nemělo by jim v tom být bráněno. Senátoři by proto v tomto ohledu měli zvážit, zda účinnost této konkrétní změny neodsunout o rok, jak bylo původně v plánu.