Článek
Dění kolem důchodů a jednání o změnách důchodového systému sleduji pravidelně už několik let. A hnutí SPD je jedinou stranou, která zatím v oblasti důchodů nedokázala prosadit žádnou vlastní vizi nebo prioritu. (Pokud tedy nepočítáme to, že se občas poslanci SPD připojí k vládě, jako třeba při hlasování o navýšení valorizace, a potom se tím chlubí.) Částečně je to způsobeno tím, že jim chybí konstruktivní přístup, zároveň ale postrádají politiky, kteří mají dostatečné znalosti o důchodech.
Dobře situaci ilustrovalo společné jednání prezidenta Petra Pavla s ministrem Marianem Jurečkou a předními politiky hnutí ANO k tématu důchodové reformy. Na schůzce, kde se minulý týden rozhodovalo o změnách, které ovlivní miliony lidí na mnoho let dopředu, zástupci hnutí SPD vůbec nebyli.
Proč? Prezident Pavel po skončení schůzky řekl, že i další setkání v dubnu bude zřejmě bez SPD. „Počítáme s tím, že proběhne na stejném půdorysu. A pokud jde o druhou opoziční stranu ve Sněmovně, to záleží na tom, s jakou aktivitou, iniciativou k tomu přistoupí. Já jsem nikdy neřekl, že uzavírám dveře před jednáním s kteroukoliv parlamentní stranou. Ale pokud jde o zástupce hnutí ANO, ti projevili zájem hned po mém zvolení, ještě před inaugurací jsme měli první jednání, od té doby jich proběhlo několik. Na jednání vždycky přišli s konkrétními návrhy. Pokud k tomu stejným způsobem přistoupí SPD, já je určitě diskvalifikovat nebudu,“ konstatoval prezident.
Chybí jasné důchodové vize
Podle slov prezidenta to vypadá, že politici SPD vůbec nemají zájem do dění kolem důchodové reformy zasahovat. Já osobně si myslím, že by stejně k tématu neměli co říct. Když jsem se hnutí SPD dotazoval, jestli mají zpracovanou a připravenou nějakou koncepci na změny důchodů, vůbec mi neodpověděli. Žádné komplexní materiály, které by nabízely vhled do priorit tohoto hnutí, jak důchodový systém změnit, se také nedají dohledat.
Vycházet můžeme alespoň z vyjádření Tomia Okamury, který odmítá zvyšování důchodového věku nad 65 let i zpomalení růstu budoucích důchodů. Zároveň navrhuje zvýhodnění pro lidi, kteří takzvaně přesluhují a pracují i po dosažení důchodového věku. Dále chce příspěvek k důchodu pro dárce krve a pro ženy vychovávající děti navrhuje zvýšení důchodů a snížení sociálních odvodů. Navrhuje také zavedení základní výměry důchodu ve výši minimální mzdy pro všechny, kdo splní podmínky nároku na důchod, a k tomu navíc zásluhovou část dle výdělků a odpracovaných let.
Z těchto návrhů vyplývá, že by hnutí SPD chtělo výrazně navyšovat výdaje důchodového systému, zároveň ale nenabízí srozumitelné vysvětlení, jakým způsobem by se tyto změny měly financovat. Jediným konkrétním řešením je podle hnutí výrazné zvýšení prorodinné politiky, aby se zvýšil počet plátců důchodových odvodů. „Skutečnou podstatou skutečné reformy našeho důchodového systému by byla propopulační politika – podpora porodnosti skrze významnou a silnou podporu pracujících rodin. Kromě již zmíněného výraznějšího daňového zvýhodnění za vychovávané děti např. prostřednictvím bezúročných manželských půjček, státní či obecní podpory výstavby a provozování dostupného nájemního bydlení,“ píše například poslankyně Lucie Šafránková.
Slabé znalosti politiků SPD
Proč se hnutí SPD do politických jednání o důchodové reformě nezapojuje, zůstává nejasné. Důvodem je možná i skutečnost, že naprosto postrádá politiky, kteří mají dostatečné odborné znalosti a mohou k důchodovým změnám říct něco relevantního. Pravděpodobně nespolupracují ani s žádným expertem, který by jim v této oblasti pomáhal.
Svědčí o tom i pochybné výsledky a výkony poslanců SPD. Například v roce 2023 chtěli jednorázově zvýšit valorizaci důchodů o 230 korun. Pod návrhem se podepsalo 17 poslanců, jenže se ukázalo, že ho zřejmě ani nečetli. Kromě zcela evidentních chyb, například uvedli špatný rok valorizace, přehlédli, že se důchodová legislativa už dříve změnila a jejich návrh by nešlo fakticky realizovat. Ani poté, co na je na tuto chybu upozornilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, svůj návrh neopravili.
V roce 2021 zase SPD předložilo návrh zákona, který měl zavést minimální důchod ve výši 15 200 korun. Ovšem neměli by na něj nárok lidé, kteří vlastní movitý, nebo nemovitý majetek, ze kterého mají příjmy. Pokud tedy lidé například něco pronajímají nebo měli i jiné příjmy, nárok na tento důchod by nezískali. Už na první pohled bylo toto majetkové omezení problematické, protože by nezajišťovalo rovnost všech lidí, kterou má starobní důchod garantovat. Je téměř jisté, že takovou legislativu by obratem zrušil Ústavní soud.
Vrcholem neschopnosti vstupovat do debaty o důchodech s něčím hmatatelným pak byla vystoupení Tomia Okamury při jednáních o důchodových změnách. Když se v únoru 2023 projednávalo snížení mimořádné valorizace důchodů, místo argumentace přistoupil k obstrukcím a četl odbornou příručku o důchodové reformě. Kromě toho, že šlo o nezáživný a monotónní text, bylo paradoxní hlavně to, že předčítané názory byly mnohdy zcela v rozporu s programem SPD. Okamura třeba četl, že je rozumné zvyšovat důchodový věk nebo rozšiřování využití soukromých penzijních fondů, a potom s tím sám polemizoval.
SPD jako kůl v plotě
O slabých schopnostech představitelů hnutí SPD vypovídá i skutečnost, že s ním hnutí ANO odmítlo spolupracovat při podání dvou ústavních stížností na schválené důchodové novely. Poslanci SPD se chtěli připojit, ale hlavní opoziční hnutí je ignorovalo.
Osobně pro mě není úplným překvapením, že při debatách o důchodové reformě stojí politici osaměle jako pověstný kůl v plotě. Pokud nezačnou brát důchodovou problematiku vážně a nebudou se snažit do politických debat aktivně zapojovat, je evidentní, že se jim nepodaří prosadit ani zlomek toho, co slibují voličům.
Zdroje: České noviny (ČTK), iDnes.cz, Hnutí SPD (zde a zde), České důchody, systém VeKLEP (návrh zákona hnutí SPD), stenografický záznam PSP ČR (28.2.2023)
