Proč musíme při žádosti o důchod dokládat věci z minulosti? Stát bohužel neví všechno

Abyste získali nárok na starobní důchod, musíte dosáhnout požadovaného věku a získat minimální dobu důchodového pojištění. Samotnou výši důchodu pak ovlivňují ještě výdělky a zjednodušeně platí, že čím delší dobu pojištění a čím vyšší výdělky máte, tím vyšší je i váš přiznaný důchod (byť započítávání výdělků je do značné míry omezeno redukčními hranicemi).

Stát má k dispozici údaje o vaší práci, studiu nebo dětech, takže by se dalo předpokládat, že když požádáte o důchod, dá si Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) všechny podklady dohromady, vše připraví a spočítá. Jenže v realitě to tak jednoduché není.

Důchody se zabývám už řadu let a vím, že při žádosti o důchod se velmi často stává, že je nutné nějakou informaci či doklad doložit. Někdy jde o drobnost, jindy je nutné složitě dokládat dlouhé životní období, které v důchodové evidenci chybí. Proto doporučuji, abyste nenechávali všechno na úřednících a raději si evidenci trochu ohlídali. Je vždy lepší se raději připomenout nebo doptat, než pak věci řešit až dodatečně a pod časovým tlakem.

Proč vůbec dochází k tomu, že v evidenci něco chybí? A proč si stát nedokáže v důchodových údajích udělat pořádek, aby se budoucích důchodců nemusel ptát na to, co už ví? Důvodů je více a do určité míry je to i tím, že důchodová pravidla jsou opravdu složitá, a navíc se často mění. Zvláště v 90. letech, po změně režimu, probíhaly legislativní změny opravdu dynamicky, přišlo podnikání a měnila se pravidla práce. Samotný zákon o důchodovém pojištění od té doby výrazně „nabobtnal“.

Stačí se podívat třeba jen na děti a jejich vliv na důchod. Až do roku 1996 byla péče o dítě svázána výhradně se ženami, a pokud se o dítě staral muž, nijak se mu to v důchodu nezohlednilo. Pak se ale začala rodičovská dovolená zohledňovat i mužům, a to přineslo nutnost údaje kolem rodičovské evidovat i jim. A podobné to bylo se zavedením výchovného od roku 2023. Do té doby hrála takzvaná „výchova dětí“ roli pouze při výpočtu důchodového věku žen, ale nyní ovlivňuje i přiznání 500 korun výchovného, na které mají nárok i muži. To přineslo další novou potřebu evidence. A vždy, když se evidence mění, přináší to i chyby nebo nepřesnosti, které je nutné si při žádosti o důchod ohlídat.

Pak jsou tady i další faktory, které stát úplně nedokáže ovlivnit. Obrátil se na mě třeba muž, kterému v evidenci chyběly výdělky (vyměřovací základy) za několik let. V té době byl zaměstnaný, takže za běžných okolností by nebyl problém doložit nějaká potvrzení o mzdě a úředníci by to zohlednili. Jenže se ukázalo, že povodně, které v roce 1997 řádily na Moravě, poškodily archiv s důležitou papírovou evidencí, a to ještě před tím, než došlo k její digitalizaci. A protože nebylo možné údaje o mzdě zpětně dohledat, úředníci nakonec započítali dané období jako vyloučenou dobu. Ale jen díky tomu, že na to on sám upozornil.

Důvodů, proč o vás stát neeviduje vše, je zkrátka více, a ne vždy je vina na straně úředníků. Jindy je zase pro stát efektivnější (a levnější), když lidé něco sami doloží nebo se při žádosti o důchod připomenou se svým nárokem. Příkladem je třeba již zmíněné výchovné u mužů – vzhledem k tomu, že se týká jen relativně malého množství mužů, bylo by zbytečné evidovat údaje o výchově dětí u všech mužů v Česku. A tak muži nárok na výchovné zpravidla dokládají.

Proto je dobré počítat s tím, že některé věci budete zkrátka muset doložit nebo na ně úředníky upozornit. Raději vaši evidenci zkontrolujte dopředu, abyste ve chvíli, kdy opravdu půjdete do důchodu, nenarazili na různé komplikace nebo zbytečné průtahy.

Některé chybějící údaje v evidenci se často opakují a pravidelně k nim dostávám mnoho dotazů. Sepsal jsem proto situace, s nimiž se budoucí důchodci setkávají a jejichž řešení není nutně komplikované:

Lidem, kteří momentálně odcházejí do důchodu, se běžně počítá i studium po skončení povinné školní docházky. Není ale výjimečné, že údaje o studiu v evidence zcela chybí, zvláště pokud probíhalo před rokem 1989, proto by vás to nemělo překvapit. Naštěstí doložení studia je obvykle velmi snadné, stačí vysvědčení, diplom, studijní výkazy nebo potvrzení o studiu přímo od školy (většina škol funguje dodnes). Zde je dobré zmínit, že se do důchodu počítá i nedokončené studium, které však ve své důchodové evidenci nenajdete. Pokud jste například studovali jeden rok na střední nebo vysoké škole a potom studium ukončili, můžete si tento rok započítat do důchodu, stačí k tomu potvrzení školy.

Do důchodu se vždy počítají také prázdniny po skončení studia, mnoha lidem ale toto období v evidenci zcela chybí. Jde třeba o ty, kteří v červnu skončili střední školu a od září nastoupili na univerzitu nebo do práce, ale období mezi červencem až srpnem mají jako neevidované. Není nutné si dělat obavy, při počítání důchodu vám úředníci prázdniny započítají. Je ale dobré si to zkontrolovat a případně upozornit, že něco chybí. Detailně jsem o započítávání studia psal v tomto článku.

Stát ví, že máte děti a že jste se o ně starali, ale obvykle netuší, jak tuto skutečnost zohlednit při výpočtu důchodu. Ať už jste muž či žena, připravte se na to, že při žádosti o důchod budete muset o „započítání“ dětí žádat a případně něco doložit. ČSSZ nabízí speciální tiskopisy pro započítání péče o dítě nebo získání výchovného.

Většinu údajů o dětech si úředníci „vytáhnou“ ze základních registrů, ale buďte připraveni doložit ověřenou kopii rodného listu nebo třeba soudní rozhodnutí o svěření do péče, zvláště pokud jste pečovali o nevlastní dítě. Nemějte obavy, se započítáváním dětí nebývají problémy, ale je dobré si to hlídat.

Některým mužům chybí údaje o základní vojenské službě, a vzhledem k tomu, že jde o dlouhé období, může mezera v důchodové evidenci působit nepatřičně. Ani v tomto případě není nutné mít obavy, že by vám úředníci vojnu nezapočítali. Pokud máte schovanou vojenskou knížku, stačí ji doložit už nyní nebo při žádosti o důchod.

Jinak se musíte obrátit na armádu, která vám vystaví potvrzení. Pokud jste prošli vojnou v době Československa, tedy u československé lidové armády (ČSLA), je nutné si potvrzení vyžádat v archivu na Slovensku, který tyto údaje obsahuje. Konkrétně je nutné se obrátit na tento úřad: Vojenský archív – centrálna registratúra v Trnavě.

S tím, že by chybělo delší období práce, se lidé nesetkávají příliš často. Na základě mé zkušenosti mohu říct, že pokud jste během aktivního života vystřídali jen několik málo zaměstnání a neměli jste mezi nimi nějaké neobvyklé mezery, tak s evidencí pojištění v souvislosti s prací nebudete mít příliš problém. Spíše se setkávám s nejasnostmi o tom, jak se práce a výdělky do důchodu počítají (zvláště rok 1986 je matoucí), a proto jsem k tomu napsal samostatný článek, ve kterém vše vysvětluji.

Občas se stává, že lidem chybí u práce vyměřovací základy, tedy výdělky, ale ty je možné doložit třeba výplatními páskami nebo v případě podnikání třeba složenkami o zaplacení pojistného. Důležité je, aby byla evidovaná doba pojištění. Pokud chybí jen výdělky a není možné je z objektivních důvodů dohledat (je to i případ dříve zmíněného muže), pak vám úředníci danou dobu započítají jako vyloučenou.

V případě, že práce není vůbec evidovaná, tedy chybí pojištění i výdělky, je dokládání složitější, nikoliv však nemožné. Pokud máte schované nejrůznější doklady o práci, třeba smlouvy, výplatnice nebo zápočtové listy, můžete je zkusit úředníkům ČSSZ doložit. Jestli jste doklady vyhodili, můžete zkusit sehnat potvrzení alespoň od daného podniku nebo nějaké nástupnické firmy. A přinejhorším se dají sehnat svědci (bývalí spolupracovníci), kteří vám mohou práci úředně dosvědčit.

Dokládání neevidované práce, zvláště z 90. let nebo před rokem 1989, je komplikované, úmorné a nelze zaručit, že bude úspěšné. Rozhodně ale stojí za to vyzkoušet všechny možnosti doložení, a to včetně podání námitek, pokud vám ČSSZ práci neuzná. Někdy také pomůže úřad ombudsmana, kde mají skvělé právníky zaměřené na důchodovou problematiku.

Je také vždy dobré zvažovat, zda pro vás případné doložení práce má nějaký smysl. Pokud vám třeba v evidenci chybí 3 měsíce, zároveň ale víte, že nyní máte 45 let a 20 dnů pojištění, tak vám další doba pojištění příliš nepomůže, protože se do důchodu počítají jen „uzavřené“ celé roky. A výdělky za 3 měsíce, byť by byly sebevětší, vám výši důchodu ovlivní velmi málo, klidně jen v řádu jednotek či nižších desítek korun.

Pokud vám dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu, máte od toho okamžiku 30 dnů, abyste případně podali námitku. Součástí rozhodnutí je i osobní list důchodového pojištění, který obsahuje přehled všech dob pojištění a výdělků, které se promítly do vašeho důchodu. Je dobré si vše zkontrolovat a případné chyby či nepřesnosti řešit.

Zdroje: Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), osobní konzultace s budoucími důchodci