Článek
Nově přiznávané starobní důchody jsou každý rok vždy o něco vyšší. Důvodem je, aby odpovídaly současné době a nezaostávaly za kontinuálním růstem mez a cen. Proto se i výdělky z minulosti přepočítávají na aktuální hodnotu, aby nedocházelo k jejich zkreslení tím, že třeba před 20 lety byly obecně mnohem nižší mzdy.
Tento trend růstu důchodu má být zachován i nadále. Právě představená důchodová reforma ale počítá s tím, že růst bude v následujících 10 letech zpomalovat. Cílem je, aby se výše nových důchodů snížila oproti dnešku o 8 %, což v reálu odpovídá snížení náhradového poměru o 3 % u průměrné mzdy.
Návrh na změnu výpočtu
Tohoto omezení se má dosáhnout tím, že se v letech 2026 až 2035 bude postupně snižovat míra započítávání výdělků i dob důchodového pojištění. Znamená to, že výdělky i doby pojištění by měly mít menší vliv na výši důchodu. Konkrétně má jít o tyto redukce:
- Započítávání výdělků do první redukční hranice se sníží z dosavadních 100 % na 90 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 99 % a následovat bude tempo o 1 % každý další rok.
- Snížení váhy dob pojištění při počítání důchodu, konkrétně se zápočet výpočtového základu (výdělků) sníží z dosavadních 1,5 % na 1,45 %. První snížení bude v roce 2026 na úroveň 1,495 % a následovat bude tempo o 0,005 % každý další rok.
Jak se počítá důchod
Protože si ne každý dovede úplně představit, o čem má tato plánovaná změna být, pokusím se nyní vysvětlit, jak probíhá samotný výpočet starobního důchodu a co jeho výši ovlivňuje.
Každý důchod se skládá ze základní výměry (je pro všechny stejná) a procentní výměry (zohledňuje zásluhovost). Základní výměra je fixní a činí 10 % průměrné mzdy v Česku, v roce 2023 činí základní výměra 4 040 korun a v roce 2024 se zvýší na 4 400 korun.
Výpočet procentní výměry určuje již zmíněná kombinace doby pojištění a výdělků:
- Doba důchodového pojištění – Jde o odpracované roky a náhradní doby. Platí, že čím delší je doba pojištění, tím více se do důchodu započítávají celoživotní výdělky z práce. (Omezením je, že se vždy zohledňují jen celé roky pojištění.)
- Výdělky od roku 1986 do roku, který předchází žádosti o důchod – Všechny výdělky, ze kterých se odvádí sociální pojištění, ovlivňují výši důchodu. Započítávání výdělků limitují takzvané redukční hranice, které zajišťují, že výdělky nad určitou hranici se do důchodu počítají omezeně nebo vůbec.
Zjednodušeně platí, že čím delší je doba pojištění a čím vyšší jsou celoživotní výdělky, tím vyšší je výsledný důchod. Tato úměra ale není absolutní, protože výdělky nad určitou hranici se již v důchodu nezohledňují. Toto opatření zvyšuje solidaritu a snižuje zásluhovost.
Všechny výdělky od roku 1986 se sčítají do takzvaného vyměřovacího základu, což je zjednodušeně jakýsi zprůměrovaný koš vašich životních výdělků. Starší výdělky se přepočítávají, aby odpovídaly dnešní úrovni. Celkový součet výdělků se dále rozpočítává a výsledkem je něco, co by se dalo označit jako celoživotní průměrný měsíční výdělek.
Z tohoto celoživotního „koše výdělků“ se následně počítá takzvaný výpočtový základ, z něhož se pak odvozuje samotný důchod. A právě v tomto okamžiku přichází na řadu redukční hranice, které započítávání výdělků omezují. Redukční hranice jsou dvě a každý rok se aktualizují, aby reflektovaly aktuální průměrnou mzdu v Česku:
- První redukční hranice činí 44 % průměrné mzdy, v roce 2023 tedy 17 743 Kč. V roce 2024 se tato hranice zvýší na 19 346 Kč.
- Druhá redukční hranice činí 400 % průměrné mzdy, v roce 2023 tedy 161 296 Kč. V roce 2024 se tato hranice zvýší na 175 868 Kč.
Výdělky do první redukční hranice se počítají ze 100 %, výdělky od první do druhé redukční hranice se počítají z 26 % a výdělky nad druhou redukční hranici se nepočítají vůbec.
Poté, co výdělky „projdou“ redukčními hranicemi, se získá zmíněný výpočtový základ, který se již přímo promítá do výše důchodu. Procentní výměra důchodu se počítá tak, že za každý rok důchodového pojištění se započítá 1,5 % výpočtového základu. Takže například za 40 let jde o 60 %.
Výsledkem je tedy výše procentní výměry důchodu, která se pak přičte k základní výměře a tím je stanovena finální výše důchodu.
Dopad navrhované reformy
V tuto chvíli si již lze lépe představit, jak konkrétně by se plánované změny do výpočtu důchodu promítly. Zopakuji, že jde o snížení započítávání výdělků do první redukční hranice na 90 % a snížení hodnoty doby pojištění u každého roku na 1,45 %.
Při porovnání s tím, jak by důchody v budoucnu rostly bez těchto změn, by mělo docházet ke snižování výše důchodu řádově o nižší stokoruny ročně. Ministerstvo práce a sociálních věcí konkrétně odhaduje tempo na 150 až 200 korun ročně. Dopady ale budou individuální podle toho, jak má kdo vysoké výdělky (v rámci druhé redukční hranice) a délku pojištění.
Vedle plánovaného postupného zvyšování důchodového věku jde o zásadní opatření, které má přispět ke zpomalení růstu výdajů na důchody. Ministerstvo odhaduje, že úspora při omezení růstu důchodů by měla činit až 1,2 % HDP, což by výrazně pomohlo při stabilizaci důchodového systému. V tuto chvíli jde ale o návrh, který musí projít legislativním procesem.
Zdroj: Návrh novely zákona o důchodovém pojištění (důchodová reforma)
