Článek
Blíží se finální hlasování o důchodové reformě a stále není jasno, kteří pracovníci z náročných profesí budou mít nárok na snížený důchodový věk. Vzhledem k tomu, že by tato změna měla začít platit už od začátku roku 2025, je situace velmi nepříjemná a způsobuje nejistotu.
Trochu mi začíná připomínat situaci z loňského roku, kdy ještě pár dnů před začátkem účinnosti novely, která zpřísňovala předčasné důchody, neměli budoucí důchodci přesné informace o tom, co a kdy začne platit. Představitelé vládní koalice se ani po několika měsících jednání nedokázali jasně shodnout na tom, jestli se výhoda dřívějšího důchodu bude týkat pouze zaměstnání ve 4. kategorii nebo i některých zaměstnání ve 3. kategorii.
Rozdíl je to velmi zásadní, protože v prvním případě by se zvýhodnění týkalo pouze přibližně 15 tisíc lidí, v širší verzi pak asi 120 tisíc lidí. Pokud takové množství lidí stále neví, na co budou mít od ledna nárok, není to správný přístup. Už tak velkou nejistotu navíc zvyšují i někteří vládní politici, když naznačují, že by důchodovou reformu nemuseli podpořit jako celek. (Pekarová Adamová z TOP09: „Ty pozměňovací návrhy musí projít, jinak za TOP 09 nemusí projít návrh jako celek.“)
Je až překvapivé, jako komplikované a složité je, aby politici na tomto tématu našli shodu. Nejde totiž jen o současnou vládu Petra Fialy. I předchozí vláda, kterou vedl Andrej Babiš, se náročnými profesemi zabývala, ale ani tehdy se na tom vládní představitelé nedokázali jasně shodnout. Zatím to vypadá, jako by si politici pravidla pro náročné profese přehazovali jako horký brambor, a v konečném důsledku na to doplácejí běžní lidé.
Navíc se ukazuje, že čím déle tato debata trvá, tím více se původní výčet náročných profesí zužuje. Trochu se začínám obávat toho, aby tady nakonec ještě zůstal někdo, kdo vůbec bude mít na dřívější důchod nárok. Nedokážu se totiž ztotožnit s představou, že se sice výhoda pro náročné profese schválí, ale ve výsledku na ni dosáhne jen „pár“ lidí.
Původně byly celé 4. a 3. kategorie
Úplně na začátku byl návrh ministryně Jany Maláčové, která zkraje roku 2021 princip ocenění náročných profesí poprvé představila. Šlo v podstatě o totožný mechanismus, který se řeší i dnes, jen okruh profesí zahrnoval kompletní 4. i 3. kategorii. Celkem tedy mělo mít nárok na dřívější důchod přibližně 429 tisíc lidí. Vláda se na tom ale nedokázala shodnout. (Možná si vzpomenete, jak tehdy Andrej Babiš říkal, že reforma Jany Maláčové je jen politické PR, a hnutí ANO z ní nakonec podpořilo prakticky jen zavedení výchovného.)
Vývoj pak nabral docela komickou podobu. V létě 2021, kdy bylo po nepříjemné vlně covidu a blížily se volby, schválili politici nejen výchovné, ale také nárok na dřívější důchod pro všechny pracovníky Integrovaného záchranného systému (IZS). Hasiči, záchranáři, policisté a další členové IZS získali dřívější důchod po 20 odpracovaných letech.
Obratem se však ukázalo, že zákon, který politici schválili, obsahuje chybu a reálně není možné ho použít. Takže se hned v roce 2022 přikročilo ke změně. Ale pod rouškou toho, že se znění zákona opravuje, politici původní okruh členů IZS „vykostili“ a skupina se omezila pouze na záchranáře a podnikové hasiče. Změnil se také mechanismus a už se nepracovalo s odpracovanými roky, ale se směnami. Pro zajímavost, pro tuto novelu hlasovali v souladu vládní i opoziční poslanci.
Nový návrh a nová nejistota
Nyní se připravuje další rozsáhlá změna. Ministr Marian Jurečka letos představil návrh, podle kterého by se měl počet náročných profesí opět rozšířit, a to konkrétně o pracovníky ve 4. a částečně ve 3. kategorii (zde konkrétně pro následující rizika: vibrace, zátěž chladem, zátěž teplem a celková fyzická zátěž). Tomuto výčtu předcházela rozsáhlá analýza, do které se zapojilo také Ministerstvo zdravotnictví, a posuzovaly se miliony záznamů o pracovních úrazech, nemocech z povolání, pracovní neschopnosti nebo invaliditě.
Výsledný okruh dotčených lidí se nakonec snížil z původních 429 tisíc lidí na aktuálních asi 120 tisíc lidí. Je ale důležité zmínit, že takto stanovený okruh je poměrně dobře zdůvodněn a okomentován v důvodové zprávě k tomuto návrhu, a osobně ho považuji za dobrý základ a kompromis k tomu, aby ho podpořili nejen vládní poslanci, ale i všichni napříč politickým spektrem. Jinými slovy, je to dobrý základ, na kterém by se dalo stavět i do budoucna a případně by se výčet profesí mohl podle potřeby rozšiřovat.
Hlavně by ale skončilo nekonečné politické dohadování, kvůli kterému se legislativa kolem náročných profesí opakovaně mění a lidé se v tom přestávají orientovat. Zkrátka jsem doufal, že když už se na tom vláda Petra Fialy jednou shodla a finální okruh podpořila, žádné další komplikace se neobjeví.
Nečekaný návrh a nová nejistota
Bohužel se tak nestalo a poslanci Marek Benda (ODS) a Jan Jakob (TOP09) předložili pozměňovací návrh, podle kterého by se nakonec dřívější důchod měl týkat jen 4. kategorie. Jejich návrh je nečekaný, má jen velmi vágní zdůvodnění v podobě finančních úspor a způsobuje velký rozpor ve vládě.
Celé to začíná připomínat politickou frašku, kdy politici neustále něco slibují, navrhují a mění. Během tří let se zásadně proměnil okruh lidí, kteří získali nebo by nově měli získat nárok na dřívější důchod. A do poslední chvíle není jasno, co začne od roku 2025 platit.
Politici by si měli uvědomit, že tento přístup opět snižuje předvídatelnost důchodů a důvěru lidí. Problematika náročných profesí je složitá, mnoho budoucích důchodců stále úplně nerozumí tomu, jak by vše mělo fungovat a jak se bude zjišťovat, kdo nárok získá, a kdo nikoliv. Mnoho lidí už si na základě toho, co bylo avizováno, začalo plánovat důchod, a nyní nečekaně hrozí, že nakonec bude schváleno něco úplně jiného. Myslím, že horší dobu pro názorové hašteření už si politici vybrat nemohli.
