Článek
Novela zákona o důchodovém pojištění, kterou ve třetím čtení schválili poslanci, přináší nové přísnější podmínky pro přiznávání předčasných důchodů. Konkrétně bylo schváleno následující:
- Krácení předčasného důchodu bude výraznější.
- Po dobu pobírání předčasného důchodu se nebude valorizovat procentní výměra.
- Maximální doba předčasnosti u důchodu se zkrátí na 3 roky.
- Minimální doba důchodového pojištění se zvýší na 40 let.
První tři změny mají začít platit hned následující měsíc poté, co bude legislativa zveřejněna ve sbírce zákonů, tedy zřejmě od začátku září. Zvýšení minimální doby důchodového pojištění z 35 na 40 let má mít účinnost odloženou o rok, tedy do podzimu 2024. Zásadní je, že nová pravidla se budou týkat všech předčasných důchodů přiznaných po začátku účinnosti zákona.
Velmi rychlé změny
Část budoucích důchodců nyní trápí, že tyto změny proběhnou velmi rychle, v podstatě ze dne na den. Vznikne tak velký rozdíl mezi lidmi, kteří požádají o předčasný důchod v srpnu, a těmi, kteří požádají v září. Část lidí navíc může najednou přijít o nárok na předčasný důchod, což jsem více rozebíral i v tomto článku.
Na to, že takto rychlý náběh nových pravidel prakticky bez přechodného období není vhodný, upozornil například ombudsman Stanislav Křeček. Ve svém projevu tuto skutečnost kritizoval také poslanec hnutí ANO Aleš Juchelka. Kontrastuje to i s dřívějšími ujištěními vládních představitelů, že se chystané změny nedotknou lidí, kteří mají krátce před důchodem.
Problematické je i to, že legislativní proces nadále pokračuje a není jasná definitivní podoba zákona, protože senátoři mohou ještě navrhnout změny. Zákon je navíc napsán tak, že jeho účinnost začne hned následující měsíc po vydání ve sbírce zákonů, takže v tuto chvíli jde o pohyblivý termín. Účinnost má navíc začít krátce předtím, než vláda vydá nařízení o valorizaci důchodů v lednu 2024 a výpočtu nových důchodů v roce 2024, což také může rozhodnutí lidí o předčasném důchodu ovlivňovat.
Je zde zkrátka až příliš mnoho nejistot, což je pro část budoucích důchodců zbytečně stresující. Lidé by měli získat více času na to, aby si finální změny mohli prostudovat a případně se na vše připravit. V tomto ohledu by bylo řešením, aby senátoři navrhli, že změny by začaly platit například až od konce roku 2023 nebo začátku roku 2024.
Několik týdnů navíc
Zároveň je ale nepravděpodobné, že k této změně dojde, protože vláda chce, aby změny začaly platit co nejdříve. Senátoři a následně také prezident Petr Pavel nicméně mají pravomoci v podobě veta, což by mohlo účinnost posunout.
- Pokud Senát návrh zamítne, putuje opět do Poslanecké sněmovny. Poslanci o něm mohou hlasovat nejdříve po 10 dnech. A nejbližší schůze Senátu proběhne v týdnu od 21. srpna.
- Pokud návrh projde oběma komorami parlamentu, má prezident 15 dnů na rozhodnutí, zda zákon podepíše. Pokud ho vetuje, putuje opět do poslanecké sněmovny a poslanci o něm mohou hlasovat nejdříve po 10 dnech. To je celkem 25 dnů.
V případě, že by senátoři i prezident Petr Pavel využili všechny lhůty a návrh vrátili k přehlasování poslancům, bylo by možné získat čas až téměř do konce září. Lidé by tak získali další měsíc (změny by začaly platit od října) a rozšířil by se i počet těch, kteří by ještě měli nárok na předčasný důchod podle méně přísných podmínek.
Prezident zatím mlčí
V obou případech zatím není jasné, jak rozhodování dopadne. V případě Senátu mnohé napoví například jednání senátního sociálního výboru, který senátorům doporučí, jak mají hlasovat. Termín jednání výboru ale zatím nebyl stanoven.
Zcela nejasné je pak stanovisko prezidenta Petra Pavla. Snažil jsem se získat informace o tom, jak prezident o návrhu přemýšlí a zda ho plánuje podpořit, či nikoliv. Ovšem bez úspěchu. „Téma v tuto chvíli komentovat nebudeme,“ napsala Eva Hromádková z odboru komunikace prezidenta.
