Článek
Nezaměstnanost může být užitečná, je ale nutné vědět, v jakých případech má její využití smysl. Bohužel jsem se v poslední době opakovaně přesvědčil, že část lidí této problematice dostatečně nerozumí a mají chybná očekávání ohledně toho, jak jim úřad práce v případě důchodu pomůže.
Než se dostanu ke konkrétním situacím, shrnu základní informace o tom, jak se nezaměstnanost počítá do důchodu.
Jak se započítává nezaměstnanost
Nezaměstnanost, konkrétně evidence na úřadu práce, je hodnocena jako náhradní doba pojištění. To znamená, že může zvyšovat celkovou dobu důchodového pojištění. Ale má to určité podmínky a limity. Základním pravidlem je, že veškerá nezaměstnanost, která se počítá do důchodu, se krátí na 80 %. To znamená, že za 100 dnů v evidenci úřadu práce se vám započítá jen 80 dnů.
Omezena je však celková doba, která se dá do důchodu započítat. Bez omezení se nezaměstnanost počítá pouze před rokem 1996. Poté již, tedy od roku 1996, platí následující pravidla:
- Pokud jde o evidenci na úřadu práce s podporou nebo když se rekvalifikujete, počítá se celá délka této doby. Stejné je to v případě, kdy ještě na úřadu práce pobíráte odstupné z předchozí práce.
- Evidence na úřadu práce bez pobírání podpory nebo bez rekvalifikace se může započítat jen v maximální délce 3 roky. Z toho nezaměstnanost před 55. rokem se počítá jen v délce 1 roku.
Všechny doby nezaměstnanosti, tedy té před rokem 1996 i omezené zápočty po roce 1996 se sečtou. Celkový počet dnů se nakonec zkrátí na již zmíněných 80 % a tento výsledek se vám započítá do důchodu jako náhradní doba pojištění.
A nyní se již dostávám k tomu, kdy a jak lze nezaměstnanosti využít ve vztahu k důchodu.
Překlenutí doby mezi prací a důchodem
Evidenci na úřadu práce je možné využít k tomu, abyste získali vyšší dobu důchodového pojištění a tedy i o něco vyšší důchod. Do důchodu se totiž počítají jen celé roky pojištění (myšleno v součtu, nikoliv kalendářní roky). Typickou situací je, když přijdete o práci, plánujete odchod do důchodu a zjistíte, že vám chybí několik dnů či týdnů k tomu, abyste získali jeden rok pojištění navíc.
Podívejte se na následující příklad:
Pan Černý má odpracováno 42 let a 350 dnů, takže by se mu do důchodu započetlo jen 42 let pojištění. Pokud by ale dalších 15 dnů získal na úřadu práce, získal by 43 let pojištění a jeho důchod by byl o několik stokorun vyšší. Vzhledem ke krácení na 80 % by tedy stačilo, aby byl v evidenci 19 dnů.
Tento postup je vhodný i v případě, kdy až z rozhodnutí o přiznání důchodu zjistíte, že vám chybí pár dnů k dalšímu celému roku pojištění. Stačí, když požádáte o změnu data přiznání důchodu na pozdější termín a do té doby se přihlásíte na úřad práce. Od okamžiku doručení rozhodnutí od ČSSZ máte na změnu 30 dnů, poté už to není možné.
Zde je jen dobré upozornit, že tento postup se nemusí z finančního hlediska vždy vyplatit. Důležitá je tady otázka návratnosti a případná výše podpory v nezaměstnanosti. Zde platí dvě pravidla:
- Pokud je vaše podpora v nezaměstnanosti vyšší než důchod, vyplatí se v evidenci úřadu práce pobývat tak dlouho, dokud je to možné (po 55. roce je to až 11 měsíců). Taková situace může nastat zvláště v případě, kdy jste měli vyšší výdělky. Dorazí-li vám tedy rozhodnutí a důchod je nižší než podpora, datum přiznání posuňte a běžte na úřad práce.
- Pokud je podpora v nezaměstnanosti nižší než důchod, vyplatí se postup jen v té míře, aby to dávalo smysl z hlediska návratnosti. Obecně si zvýšením doby pojištění o jeden rok navýšíte důchod o několik stovek korun, třeba o 300 až 500 Kč, ale rozhodně nepůjde o tisíce. Vždy tedy počítejte s tím, za jak dlouho se vám vrátí rozdíl mezi výší vyplácené podpory a výší důchodu, který mezitím vyplácen není. (Otázce návratnosti jsem se více věnoval v tomto článku.)
Evidence na úřadu práce může sloužit také k tomu, abyste „překlenuli“ dobu do dosažení věku pro získání předčasného důchodu. O ten je od října 2023 možné požádat nejdříve 3 roky před dosažením řádného důchodového věku.
Rovněž někdy dává smysl na úřadu práce počkat do okamžiku, kdy dojde k „překlopení“ do nižšího počtu 90denních cyklů krácení, tedy aby bylo krácení důchodu nižší. O cyklech krácení předčasného důchodu jsem podrobně psal v tomto článku.
Doplacení chybějící doby pojištění
Tato možnost se týká spíše menšího počtu lidí, je ale dobré ji zmínit. Období nezaměstnanosti bez podpory, které se už nepočítá do důchodu (již byly překonány celkové 3 roky) je možné zpětně doplatit jako dobrovolné důchodové pojištění. A to můžete ocenit v případě, kdy vám chybí více roků důchodového pojištění.
Standardně je možné bez nějakého konkrétního důvodu zpětně doplatit pouze 1 rok důchodového pojištění. Delší dobu je možné doplácet pouze v určitých situacích, a právě nezaměstnanost představuje jednu z nich. Nezaměstnanost po roce 1996 přesahující 3 roky je možné si doplatit zpětně, a to až v délce 15 let. Jen pozor, doplácení probíhá vždy v aktuální výši, v roce 2024 je to 3 078 Kč za jeden měsíc.
Kdy nezaměstnanost nedává smysl
V některých situacích se pobývání na úřadu práce vůbec nevyplatí. A v poslední době, zvláště po vlně předčasných důchodů v roce 2022 a 2023, se častěji setkávám i s tím, že lidé nerozumí správně tomu, kdy lze nezaměstnanost využít.
- Úřad práce po dosažení důchodového věku – Samozřejmě můžete být v evidenci úřadu práce i poté, co máte důchodový věk, ale dobu pojištění navíc tím už nezískáte. Vyplatit se to může pouze v situaci, kdy je vaše podpora vyšší než starobní důchod, ve všech ostatních případech je to finančně nevýhodné.
- Úřad práce při pozastavené výplatě důchodu– Pokud jste v roce 2022 nebo 2023 požádali o předčasný důchod, pozastavili si výplatu a nadále pracovali, je to v pořádku, protože si tím „odmazáváte“ krácení a získáváte další dobu pojištění. To však neplatí pro evidenci na úřadu práce – tam si již důchod nijak nezvýšíte, krácení i doba pojištění zůstanou stejné, nezaměstnanost se do důchodu nijak nepočítá. Opět platí, že úřad práce se vyplatí pouze v případě, že je podpora vyšší než přiznaný důchod.
Obecně můžu říct, že evidence na úřadu práce může být dobrý sluha, ale zlý pán. Vše je totiž o míře toho, jak dlouho nezaměstnanost trvá a kolik vám toho může dát. Pokud je využívána k přečkání krátkého období nebo při čekání na minimální věk pro nárok na důchod, lze s ní dobře pracovat a klidně získat o něco vyšší důchod.
Ovšem zbytečně dlouhé setrvávání na úřadu práce v okamžiku, kdy již můžete pobírat důchod, nemusí být vždy finančně úplně výhodné, protože peníze z „nevyplacených“ důchodů se vám v rozumné době nevrátí. Je sice skvělé si zvýšit důchod o 400 Kč, ale pokud mezitím budete 5 měsíců pobírat podporu v nezaměstnanosti, která je o 6 000 Kč nižší než důchod, přijdete o 30 000 Kč. Návratnost v podobě vyššího důchodu je v takovém případě více než 6 let. Pak už samozřejmě záleží pouze na vás, jak si návratnost vyhodnotíte a v jakém horizontu do budoucna přemýšlíte.
Zdroje: Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), České důchody
