Článek
Při výpočtu zjednodušeně platí, že čím máte vyšší výdělky a vyšší počet let důchodového pojištění, tím bude vyšší i váš budoucí starobní důchod. Samozřejmě neplatí přímá úměra, protože redukční hranice limitují započítávání výdělků a třeba ty velmi vysoké se při výpočtu důchodu nezohledňují. Pro zjednodušení lze ale z tohoto tvrzení vycházet.
Když lidem radím při plánování odchodu do důchodu, případně když někteří důchodci reagují na mé články, setkávám se nejčastěji se dvěma skupinami lidí:
- Ti, kteří chtějí pracovat až do důchodového věku (případně i déle) a důležité je pro ně mít co nejvyšší důchod. Chtějí mít jistotu, že ve stáří budou mít dostatek peněz a jistoty, a právě výše důchodu je pro ně zásadní.
- Ti, kteří chtějí jít do důchodu co nejdříve (klidně i do předčasného důchodu), a to i za cenu nižší částky, kterou budou dostávat. Důležité pro ně je, že skončí v práci, budou mít klid a volný čas, takže se budou moci věnovat zdraví, rodině, vnoučatům nebo svým koníčkům.
Samozřejmě jsou i budoucí důchodci, kteří hledají nějaký kompromis mezi oběma přístupy, ale mám pocit, že zmíněné dvě skupiny převažují. Je nutné říct, že obě priority mají své výhody i nevýhody, a myslím, že by si každý měl s předstihem ujasnit, co je pro něj důležité, aby toho později nelitoval. Píšou mi totiž i lidé, kteří se nerozhodli úplně dobře a zpětně toho litují.
Už méně časté je, že by lidé opravdu cíleně plánovali odchod do důchodu tak, aby se jim to finančně co nejvíce vyplatilo. Výši důchodu totiž ovlivňují i některá pravidla, která nejsou úplně pružná, například započítávání jen celých roků důchodového pojištění. A v některých případech může docházet k tomu, že si lidé zvolí ne úplně vhodné datum odchodu do důchodu.
1. Načasování z pohledu celých roků pojištění
Vždycky se snažím říkat, že jen málokomu se vyplatí odejít do důchodu přesně v den dosažení důchodového věku. A také to, že není vždy úplně výhodné skončit v práci třeba k 31. prosinci, tedy k poslednímu dni v roce, a nastoupit do důchodu 1. ledna, což mnozí lidé činí. Vždy se vyplatí ohlížet i na získané doby pojištění nebo na vývoj důchodových koeficientů (o tom více dále).
Pokud například víte, že když budete jeden měsíc v práci „přesluhovat“ nad důchodový věk a získáte tím jeden rok pojištění navíc, může to znamenat klidně o 300 až 500 korun vyšší důchod. Stejně tak v případě, když vám pracovní poměr skončí třeba ke konci roku či měsíce a vy chcete jít co nejdříve do předčasného důchodu, je dobré si zkontrolovat, jestli se vám nevyplatí jít na pár týdnů či měsíců na úřad práce získat další rok pojištění. Případně na úřadu práce můžete vyčkat, až se „přehoupne“ další 90denní cyklus krácení za předčasnost a vy tak budete mít nižší krácení výše důchodu. Vyšší krácení je totiž za každý započatý cyklus předčasnosti a je rozdíl, jestli jdete o 89 nebo 91 dnů dříve do důchodu.
Mnoho budoucích důchodců má podobná pravidla v povědomí. Ale rozhodně není výjimečné, že jsou lidé nemile překvapeni, když jim dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu a tam vidí, že získali třeba 43 let a 350 dnů pojištění. Jenže do důchodu jim ČSSZ započítala jen 43 let.
V tomto ohledu je důležité připomenout, že od okamžiku, kdy vám dorazí rozhodnutí o přiznání důchodu, máte celých 30 dnů, během kterých můžete požádat o změnu data přiznání důchodu. Ve zmíněném případu by stačilo posunout datum o necelý měsíc, který by klidně bylo možné setrvat na úřadu práce. (Věřím, že by vás nikdo na pracovní pohovory neposílal, kdyby věděl, že jen čekáte na důchod.)
2. Délka pobírání důchodu z pohledu návratnosti
Někdy se vyplatí zvážit také délku pobírání důchodu. A tady je právě důležité si nejprve ujasnit, jakou máte prioritu, tedy zda je pro vás důležitá především výše důchodu, nebo i okamžik, kdy ho začnete pobírat.
Představte si třeba pana Jiřího, který za 6 měsíců dosáhne důchodového věku, a nyní přemýšlí, jestli by pro něj bylo výhodné odejít do předčasného důchodu. Celý život pracoval, měl docela slušné výdělky a nikdy neměl výpadky příjmů, takže mu vychází, že řádný důchod bude činit 22 500 korun. Což je celkem běžná částka u mnoha lidí, kteří v současné době do důchodu odcházejí.
Pokud by požádal o předčasný důchod o 6 měsíců dříve, podle současných pravidel krácení by měl důchod ve výši asi 21 600 korun, tedy o 900 korun nižší. Pan Jiří z toho má obavy, protože si snadno spočítá, že by tak přišel o 10 800 korun za rok, které se mu mohou ve stáří hodit. Je to zcela pochopitelné a mnoho lidí takto přemýšlí.
Pan Jiří by ale mohl přemýšlet i jinak. Sice by byl jeho přiznaný důchod o 900 korun nižší, ale zároveň by začal pobírat už o 6 měsíců dříve, tedy mohl by hned skončit v práci. Za tu dobu by od státu dostal vyplaceno 129 600 korun. Z hlediska návratnosti vyššího důchodu, tedy kdyby měl 900 korun navíc, to znamená, že by muselo uběhnout 144 měsíců (129 600 děleno 900), než by se finanční efekt srovnal a pan Jiří začal na svém vyšším důchodu „vydělávat“. To znamená 12 let. (Ve skutečnosti by to bylo o něco kratší dobu, protože by bylo nutné započítat pravidelnou valorizaci oněch 900 korun, přesto bychom se pohybovali někde nad 10 lety, záleželo by na míře valorizace.)
Při podobných úvahách je samozřejmě vždy nutné brát v úvahu i výši aktuálních výdělků nebo aktuální potřeby v životě a rodině. Pokud má někdo vysoké příjmy a nemá potřebu jít do důchodu, zřejmě o předčasný důchod žádat nebude. Když se ale někdo potřebuje starat třeba o nemocné rodiče, může pro něj být takové rozhodnutí výhodné.
3. Rozhodování na přelomu starého a nového roku
Poslední roky ukázaly, že někdy může velmi záležet na tom, jestli požádáte o důchod ve stávajícím nebo až následujícím roce. Například v roce 2022 bylo překvapivě výhodnější odejít do předčasného důchodu, protože po započítání všech valorizací byl o dost vyšší než řádný důchod přiznaný v roce 2023. Nestalo se to poprvé, ale zároveň jde o docela výjimečnou situaci.
Za standardních okolností platí, že se většinou vyplatí s přiznáním důchodu počkat až na následující rok, protože je takový důchod zpravidla vyšší. Důvodem je, že při výpočtu nového důchodu se zohledňuje vývoj průměrné mzdy v Česku, která kontinuálně roste. (Z průměrné mzdy vycházejí redukční hranice i důchodové koeficienty pro přepočet výdělků z minulosti.) Také je dobré mít na paměti, že do důchodu se vždy počítají jen výdělky do konce roku, který předchází žádosti o důchod. Pokud například požádáte o přiznání důchodu k 31. 12. 2024, budou se vám počítat pouze výdělky do konce roku 2023.
I takové otázky je tedy dobré si pokládat, i když samozřejmě výslednou odpověď ovlivní i to, jak se cítíte zdravotně, jakou máte práci a jaké jsou vaše budoucí plány. Někdo je ve své práci rád, jiný se už těší, až skončí. Mnoho lidí třeba krátce před důchodem nemůže najít práci, a to také hraje svou roli. Podobné finanční úvahy jsou proto spíše doplňkovým aspektem, který může pomoci při rozhodování.
Zdroj: Zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), vývoj průměrné mzdy (ČSÚ), osobní zkušenosti při výpočtech důchodů
