Článek
Výchovné považuji za docela solidní a kompromisní řešení, jak srovnat nižší důchody ovlivněné péčí o děti, což se týká zpravidla žen. Díky tomu, že výchovné dokázalo poměrně jednoduše vyřešit situaci více než milionu důchodkyň a důchodců i směrem do minulosti, je možné přivřít oči i nad tím, že nejde úplně o systémový prvek.
Jde spíše o jakési provizorní a ad-hoc řešení, které bohužel způsobuje i určitou neférovost vůči mužům, zvláště když dojde ke sporům o výchovné mezi dvěma rodiči. I vzhledem k tomu, že definice výchovy jsou v zákoně docela vágní, zamířila už řada sporů před soud a musíme si počkat na jasnou judikaturu k tomu, jak budou úředníci o sporném nároku na výchovné rozhodovat. Každopádně si myslím, že zavedení výchovného bylo dobrým krokem a jsem rád, že ho politici schválili.
Podstatné je, že doposud bylo výchovné pro většinu lidí srozumitelné. Zkrátka za každé jedno vychované dítě (pokud nebylo týrané nebo zneužívané) náleží 500 Kč, které se stává pevnou součástí starobního důchodu. Každý rok v lednu se pak nově přiznávané výchovné valorizuje, a to o stejnou míru jako procentní výměra všech důchodů. O výchovné si každý žádá při podání žádosti o důchod. Tečka, žádné složitosti.
Srozumitelnost končí
Bohužel to, co nyní poslanci schválili v rámci důchodové reformy (návrh nyní budou posuzovat senátoři), vnáší do celé problematiky výchovného řadu komplikovaných pravidel či výjimek. Z jednoduchého principu přiznávání a valorizování výchovného se stává složitý mechanismus, kterému běžní lidé pravděpodobně přestanou rozumět.
Situaci do značné míry znepřehlednilo i to, že původní záměr se během schvalování změnil a v podstatě až do poslední chvíle nebylo jasno (a stále vlastně není), v jaké výši a zda vůbec se výchovné bude přiznávat za první dvě děti. Poslanci nakonec schválili takový mix všeho, takže si to pojďme vysvětlit.
Valorizace výchovného
Výchovné, které již bylo přiznáno nebo se přiznává, je nyní součástí procentní výměry důchodu, takže se spolu s ní zvyšuje. To se ale má od roku 2026 změnit. Při valorizaci se nejprve od procentní výměry výchovné odečte, pak se výměra navýší, a nakonec se opět přičte. Takže pokud je přiznáno výchovné za 2 děti, před valorizací se odečte 1000 Kč, a pak se opět k důchodu přidá. Postupně tak bude docházet k poklesu hodnoty výchovného v čase.
Rovněž přestane růst základní hodnota výchovného pro nové důchody. Nyní se zvyšuje společně s valorizací. Poprvé se tak stane v lednu 2025, kdy se výchovné zvýší na 503 Kč a v této výši se bude přiznávat k novým důchodům. Ve stejném roce ale tento mechanismus navyšování skončí.
V roce 2026 už k valorizaci nedojde a v roce 2027 se dokonce základní hodnota výchovného sníží opět na 500 Kč a již na této úrovni zůstane natrvalo.
Nárok na výchovné
Nepřehledné bude i samotné přiznávání výchovného k novým důchodům. Doposud se přiznávalo výchovné v aktuální hodnotě za každé dítě. Nově budou platit odlišná pravidla pro první dvě děti, pro které bude primárně náležet ocenění formou novinky v podobě fiktivního vyměřovacího základu. Ten v podstatě zajistí, že se při péči o dítě do 3 let budou do důchodu započítávat fiktivní výdělky ve výši průměrné mzdy.
Do konce roku 2026 se má výchovné přiznávat podle dosavadních pravidel a nic se měnit nebude. Od roku 2027 by mělo podstatnou roli hrát to, kolik dětí nakonec bude vstupovat do celého procesu výpočtu a kolika let se děti dožijí. Nárok na výchovné je totiž přiznán až za dítě, které se dožilo alespoň 5 let (před rokem 2023 to bylo 6 měsíců) a byla u něj splněna podmínka výchovy. Proces oceňování péče by tedy měl vypadat následovně:
- První 2 děti jsou v základu oceněny formou fiktivního vyměřovacího základu. Pokud se dítě dožije alespoň 5 let a rodič splní podmínku výchovy, má nárok na dorovnání na 500 Kč. Dorovnání proběhne v případě, že výpočet s fiktivním vyměřovacím základem vychází méně výhodně.
- Pro 3 a každé další dítě fiktivní vyměřovací základ neplatí, nárok je pouze na výchovné. Je tedy nutné, aby se dítě dožilo alespoň 5 let a rodič splnil podmínku výchovy, pak bude přiznáno výchovné ve výši 500 Kč.
- Pokud se dítě dožije méně než 5 let, odvíjí se jeho ocenění od celkového počtu dětí. Takže může být oceněno buď pouze fiktivním vyměřovacím základem (bez dorovnání na 500 Kč), nebo výchovným ve výši 500 Kč.
Samotná podmínka výchovy se pak v reformě nemění. Pro získání výchovného je nutné dítě vychovávat alespoň 10 let. Pokud výchova začne až po 10. roce dítěte, je nutné vychovávat alespoň 5 let a až do dosažení jeho zletilosti. Pokud dítě zemřelo mezi 5. a 9. rokem, je výchova splněna, pokud probíhala nepřetržitě od narození do smrti. V případě, že podmínku výchovy splní více osob, připadá nárok na výchovné tomu, kdo má výchovu nejdelší.
Komplikované „dělení“ dětí
Nový princip, jak má fungovat oceňování péče o děti, považuji za docela komplikovaný. Čím více různých výjimek a pravidel politici schvalují, tím je situace méně přehledná a může u budoucích důchodců vyvolávat nejistotu.
V kontextu toho, co zřejmě začne platit, je zároveň nutné zmínit, že v prvních letech půjde o jakési přechodné období. V současné době zřejmě bude většině lidí vycházet ocenění péče o děti formou fiktivních vyměřovacích základů méně výhodně, a tak se jim bude dorovnávat částka na 500 Kč. V budoucnu ale průměrná mzda poroste a dá se očekávat, že v jeden okamžik se situace otočí a výhodnost fiktivního vyměřovacího základu převáží nad výchovným, takže postupně toto srovnání přestane dávat smysl.
Nevýhodou ale bude to, že ocenění tří a více dětí bude probíhat i nadále pouze formou výchovného. A vzhledem k tomu, že výchovné má zůstat „zmrazené“ na zmiňované úrovni 500 Kč, bude postupem času docházet k jeho finančnímu znehodnocování. Jakmile výhodnost fiktivního vyměřovacího základu převáží, začnou být první dvě děti oceňovány větší mírou než další děti v pořadí, což nepůsobí úplně férově.
Zdroj: Návrh zákona důchodové reformy (senátní tisk č. 15)
