Článek
Až do roku 2020 mohly všechny ženy odcházet do důchodu v nižším věku než muži, pak se ale situace začala měnit. Nejprve výhoda skončila pro ženy narozené roku 1957 a později, které během života neměly děti a postupně již odešly nebo odcházejí do důchodu.
V dohledné době výhoda zmizí také ženám s jedním dítětem, kterým se věk sjednotí od roku 2026 (platí pro ročník 1962 a mladší), a ženy s dvěma dětmi zažijí zlom od roku 2031 (ročníky 1966 a mladší). Ženy, které měly tři a více dětí, budou mít nižší důchodový věk zachován o něco déle a situace se začne lámat až v roce 2034, kdy půjdou do důchodu ročníky 1969. Finální sjednocení podle současné legislativy pak nastane pro ročníky 1972, to již všichni muži i ženy půjdou do důchodu ve stejném věku.
Proč je vůbec v Česku důchodový věk rozdílný a jak dlouho tato situace trvá? Samotného mě to zajímalo, a tak jsem se ponořil do historie a pátral, kdy byla výhoda zavedena.
Změna od poloviny 60. let
V době První republiky byl důchodový věk pro všechny stanoven na 65 let, což bylo na tehdejší dobu docela vysoké, protože délka dožití byla kratší než dnes. K výraznému snížení na 60 let došlo až po 2. světové válce, tehdy ale stále nehrály děti žádnou roli. Určitou výhodu oproti mužům měly jen ženy pracující v těžkém průmyslu, ty chodily do důchodu v 55 letech.
Až od roku 1965 byl zaveden prvek, který počet dětí u žen zohledňoval. Zatímco mužům byla zachována jednotná hranice 60 let, bezdětné ženy mohly odejít do důchodu už v 57 letech, ženy s jedním dítětem v 56 letech, se dvěma v 55 letech, se třemi a čtyřmi dětmi v 54 letech a s pěti a více dětmi už v 53 letech. „Šlo o mezinárodní raritu, která byla míněna jako opatření motivující k rození dětí, když právě nebylo na zvýšení dětských přídavků – a politici se chtěli přesto předvést, jak jim na rodinách s dětmi záleží,“ napsal k tomu ve své knize Martin Potůček, který v letech 2014 až 2017 vedl jednu z vládních důchodových komisí.
V té době skutečně nebylo běžné, že by ženy chodily do důchodu dříve. Tato výhoda se v podstatě využívala jen v bývalém Sovětském svazu (SSSR) a ve Velké Británii, kde už je dnes zrušena. SSSR tehdy vycházel z toho, že ženy dříve ztrácejí zdraví i schopnost pracovat, a navíc si tehdejší socialistická ideologie vážila náročné úlohy žen ve společnosti, a právě nižší důchodový věk byl pro ně oceněním. Naproti tomu ve Velké Británii se starobní důchod žen považoval primárně za „doplněk“ důchodu manžela, a protože manželky byly zpravidla o několik let mladší, preferovalo se, aby odcházely do důchodu ve stejnou dobu jako jejich muži.
Opotřebení porodem a výchovou
Pro obhajobu dřívějšího důchodu pro ženy tehdy v Československu vznikla i rozsáhlá studie nazvaná Důchodový věk žen a jeho diferenciace, kterou vypracoval Československý výzkumný ústav práce a sociálních věcí. Studie považovala nižší důchodový věk pro ženy za určitou vymoženost socialistického systému a označovala počet vychovaných dětí jako důležitý prvek, který má být zohledňován.
Vycházelo se z toho, že žena má ve společnosti specifické postavení a rozsáhlé povinnosti nejen v zaměstnání, ale také v domácnosti. Navíc se uvádělo, že porod a následná výchova dětí představují větší nároky na organismus, a s ohledem na práci a tehdejší výrobní nastavení státní ekonomiky se také detailně posuzovaly biologické odlišnosti mužů a žen, protože ženy se tehdy do výroby standardně zapojovaly. Výzkumníci například dospěli k tomu, že ženy mají oproti mužům určité fyzické deficity, třeba v průměru o 10 % menší tělo, kratší paže a tedy i dosah ruky a o 25 % nižší dýchací kapacitu a váhu svalstva. Kombinace všech těchto aspektů, tedy politických, biologických i medicínských, pak podporovala myšlenku nižšího důchodového věku pro ženy.
Z dnešního hlediska, primárně z pohledu mezinárodního práva, je na rozdílnost věku obecně pohlíženo jako na diskriminaci a ve světě se od toho upouští. Nelze ale paušalizovat a vše je nutné posuzovat v kontextu a s ohledem na místní specifika. Například Evropský soud pro lidská práva situaci v Česku posuzoval a konstatoval, že v případě žen je nižší důchodový věk legitimní, protože mají ztížené postavení ve společnosti. Také český Ústavní soud připustil, že zvýhodnění jedné skupiny nemusí vždy nutně představovat diskriminaci, a v nižším důchodovém věku žen neshledal problém. Problém ovšem spatřoval v tom, že se výchova dětí pro potřeby snížení věku může zohlednit pouze ženám, a nikoliv mužům.
Sjednocování od roku 2011
Zásadní důchodová legislativa, která v Česku zahájila postupný nárůst důchodového věku, byla schválena v roce 1995 vládou Václava Klause. Od roku 1996 se věk u mužů začal zvyšovat nad 60 let tempem 2 měsíce za rok, což pokračuje dodnes, a v případě žen bylo zvoleno tempo zvyšování 4 měsíce za rok. Ocenění za děti ale ještě zůstalo zachováno.
Tempo zvyšování věku u žen se pak zrychlilo v roce 2011 na 6 měsíců za rok, a to za vlády Petra Nečase. V důsledku zmíněného nálezu Ústavního soudu byla zvolena cesta úplného zrušení zvýhodnění pro ženy a bylo schváleno, že se důchodový věk sjednotí. Tehdy vláda dokonce prosadila nekonečné zvyšování důchodového věku, což byl ve světě naprostý unikát. Vláda Bohuslava Sobotky pak v roce 2017 schválila zastropování důchodového věku na 65 let, ale tempo zvyšování u žen i sjednocení už ponechala a toto pravidlo platí až do současnosti.
Nyní je ve hře opětovné prolomení hranice 65 let, které vláda Petra Fialy plánuje v rámci své důchodové reformy. Důchodový věk nad tuto hranici by se měl poprvé zvýšit pro lidi narozené v roce 1966 a dále má růst pokračovat tempem 1 měsíce za rok. Postupné dorovnání věku u žen s dětmi má být zachováno, jen se okamžik sjednocení o něco posune. Více jsem o tom psal v tomto článku.
Podobný trend i jinde ve světě
Nižší důchodový věk pro ženy mají i dnes některé další země, zpravidla na východ od nás. Často jde právě o země bývalého SSSR , jako jsou například Ázerbájdžán nebo Moldavsko. Mezi další země patří třeba Rumunsko, Bulharsko, Japonsko, Brazílie, Albánie nebo nám blízké Rakousko.
Většina zemí ovšem momentálně směřuje ke sjednocení důchodového věku mužů a žen, a to často během následujícího desetiletí, takže je situace podobná jako u nás. Například ve zmíněném Rakousku začalo sjednocování letos a bude dokončeno v roce 2033. Dá se říct, že v Evropě nakonec nebude téměř žádná země, která by rozdílný věk mužů a žen zachovala.
Zdroje: Vývoj důchodového pojištění v České republice (disertační práce), Vývoj důchodového pojištění na území dnešní ČR od počátku 20. století po současnost (odborný článek), České důchody (kniha), přehled důchodového věku ve světě (Wikipedia), zákon o důchodovém pojištění (č. 155/1995 Sb.), kalkulačka důchodového věku, archiv a rešerše autora
