Článek
Nová vyhláška od roku 2029 umožní provoz taxislužby pouze vozidlům na elektřinu nebo vodík. Ano, slyšíte správně – žádná nafta, žádný benzín. Jen ti, kteří si pořídí bezemisní vůz za milion, budou moci dál pracovat.
Politická rozhodnutí míří mimo realitu
„Zároveň tím podpoříme rozvoj dobíjecí infrastruktury, která bude sloužit všem – i běžným řidičům,“ uvedl náměstek primátora Zdeněk Hřib pro Novinky. Ve své oficiální důvodové zprávě magistrát dodává, že „dopady do hospodaření provozovatelů taxislužby by měly být minimální“. Jenže řidiči mají jiný pohled: „Jak můžeme podnikat, když nevíme, zda ráno najdeme nabíječku a večer zákazníka?“
Ekonomická šikana pod rouškou ekologie
Zákaz spalovacích motorů má být podle města nástrojem k dosažení emisních limitů, které nařizuje EU. Mimochodem, tyto limity začnou platit až od roku 2030. Praha tak zavádí represivní opatření s ročním předstihem, zatímco sama přiznává, že taxislužba tvoří jen 5–10 % emisí NOx, a přesto je to právě tento sektor, který nese celý náklad „ekologického pokroku“.
K tomu připočtěme další fakta z důvodové zprávy:
- V roce 2024 je průměrné stáří vozidel taxislužby v Praze 10,3 let.
- Přes 50 % aut neodpovídá normě Euro 6d, takže budou vyřazena už v roce 2027.
- Cena nového elektromobilu odpovídající potřebám taxislužby? 900 000 až 1,2 milionu Kč.
STK každý rok a další zátěže? Samozřejmost
Provozovatelé taxi musí už dnes každoročně absolvovat technickou kontrolu. Elektrické auto tento režim nijak nezmění – naopak, s vyšší hmotností, opotřebením brzd a podvozku mohou být nároky ještě vyšší. Navíc výměna baterie po 5–7 letech může stát i 300 000 Kč. Město ale tvrdí, že „náklady budou jen jednotky korun na kilometr“. To možná platí pro korporátní flotily, ne pro drobného řidiče v garsonce na Černém Mostě.
Nabíječky? Papírová víra
Magistrát se ohání čísly: dnes prý Praha disponuje 1 215 veřejnými dobíjecími body a do roku 2029 jich má být 4 400. Jenže:
- Jen 63 stanic je rychlodobíjecích – ostatní nestačí provoznímu režimu taxi.
- V noci jsou stanice často obsazené.
- Domácí nabíjení? Většina taxikářů nemá garáž ani wallbox.
Koho to postihne?
Tento návrh neohrozí Uber, Bolt, ani korporace, které mohou operovat s leasingovými smlouvami a flotilovými slevami. Postihne jednotlivce, živnostníky, otce rodin, kteří po nocích ladí dispečink, leští auto a živí rodinu z každého kilometru.
Legální, ale ne legitimní
Magistrát si dává záležet na „notifikaci souladu s evropským právem“. Ale legitimní otázka zůstává: proč právě taxikáři? Proč ne městská vozidla, auta radních, nebo například zásobování? Proč jako první seknout do těch, kteří už teď fungují na hranici ekonomické udržitelnosti?
Máme dost času? Jen na papíře
Město tvrdí, že „čtyřletý předstih je dostatečný“. Ale trh s elektromobily je nestabilní, ojetiny nedostupné, a podmínky úvěrů se neustále mění. Řidič, který investuje do Euro 6d auta v roce 2025, ho v roce 2029 nebude moci používat. Ani jako záložní vozidlo. De facto mu bude znárodněn majetek.
Taxikáři jako testovací figuríny zelené politiky
Pražská vyhláška není o životním prostředí, je o ukázce síly. A taxikáři jsou její první obětí. Místo podpory a motivace přichází zákaz, povinnost a výsměch. Proč se spokojit s ekologickými zlepšeními, když lze zavést byrokratickou likvidaci celého oboru?
Chceme město s moderní dopravou? Ano.
Ale ne za cenu sociální čistky.
Ne za cenu vyhnání stovek řidičů z jejich obživy.
Zdroje:
