Článek
V druhé polovině pobytu se měl konat všemi očekávaný výlet na ostrov. Všichni se těšili. Nasedli do autobusu, který je měl odvést do hodinu vzdáleného přístavu na člun a hurá na ostrov. Čluny vypadaly náramně. Adam čekal nějaké přepravní čluny, pomalé, výletní, ale byly to velké sportovní čluny. Všichni dostali vesty a nasedli. Ihned bylo poznat, že čluny byly velmi rychlé a Adam si jízdu velmi užíval. Za chvíli se jim před očima objevil nádherný ostrov s velkou, ale prázdnou pláží.
„Pláž máme jen pro sebe, funguje to tady tak, že si ji pronajmete pro skupinu lidí a nikdo jiný nás tedy nebude rušit.“ zakřičel Michal přes hluk motorů a vody.
Když čluny přistály, kousek od pevniny, Adam se přehoupl přes bok lodi do vyhřátého moře, došel na pláž a všiml si malé restaurace a masážních stolů oddělených plentami. Nic jiného tam nebylo.
„Jé, ahoj, máme na sebe poslední dobou štěstí.“ ozvala se mu za zády Klára, která vystoupila z druhého člunu. „Půjdeš se koupat anebo chceš být chvíli na pláži?“
„Jen odložím ručník a batoh a můžeme jít spolu a povídat si, jestli chceš.“ řekl nadšeně Adam.
Adam a Klára si užívali v moři dlouhou chvíli. Adamovi bylo s Klárou příjemně, byla hodně sdílná, takže si rozuměli. Probírali vše, co se dalo, jak si užívají dovolenou, práci, a partery, Adam zjistil, že Klára má nyní s partnerem složité období.
„Jsi milý kluk a hezky se mi s tebou povídá, ale já bych teď na partnera raději nemyslela, chci si to tu užít.“ sdělila Klára. „Dostala jsem nápad, nezaplatíme si pravou thajskou masáž?“
„To je bezva nápad, ale já se nedomluvím,“ zasmál se Adam.
„Neboj, já ti to domluvím, byla jsem včera kousek od hotelu na doporučení, tak vím, co říct,“ usmála se zvláštním způsobem Klára.
Adam a Klára se z moře vydali k masážním stolům. Klára se domluvila s masérkou a pak zašla za Adamem.
„Máš to domluvené, zaplatíš za masáž a pak se půjdeme vysvléct, zalez…“
„Počkej, jak vysvléct? Vždyť máme jen plavky na sobě,“ nenechal domluvit Kláru.
„To ano, ale ani ty mít nebudeme, to si jen překryješ ručníkem. Takže pak zalezeš do kóje a už si to budeš jen užívat,“ smála se Klára a ukázala Adamovi na rozkrok.
„No to nevím, to nezvládnu,“ řekl Adam a polila jej horkost.
„Zvládneš, pomohu ti,“ a začala se svlékat.
Adam se velmi styděl, ale nemohl vypadat jako zbabělec. Začal se taky svlékat, ale rychle kolem sebe dal ručník.
„Ty jdi do té pravé a já jdu do levé a užij si to.“
„No, ty taky.“
Adam zalezl do kóje a čekal na masérku. Nemusel čekat dlouho, masérka se přišla ihned a požádala Adama, ať si lehne na břicho. Adam se tedy otočil a masérka začala. Lepší masáž Adam nezažil, občas to sice i zabolelo, ale bylo to velmi příjemné. Po dvaceti minutách masáže, kdy Adam málem usnul, jej masérka požádala, ať si lehne na záda. Adam to tedy udělal a začala masáž na novo. Po chvíli se ale lekl. Masérka mu sundala ručník a začala masírovat i jeho intimní partie. Adam se bránil a sděloval, že to ne.
„Neodmítej to, schválně jsem ti to domluvila, jsme přece v Thajsku,“ ozvalo se z vedlejší kóje.
„No, ale měla jsi mi to říct. Lekl jsem se a stydím se.“
„Nech toho, přece nejsi srab,“ řekla Klára provokativně.
To Adama přesvědčilo a pokynul masérce, že je vše v pořádku. Nakonec, je to jiné kultura, tak proč toho nevyužít pomyslel si Adam.
Za chvíli bylo i z vedlejší kóje mírně slyšet, že si i Klára domluvila vylepšení masáže.
Po masáži, kterou si oba užili byl oběd a pak je čekalo ještě dvě hodiny koupání a cesta zpět.
„A dnes večer už neutíkejte spát, jdeme se podívat do města a půjde i Michal,“ sdělila Klára Adamovi a Petře na zpáteční cestě.
Po návratu z výletu už byl čas se jen převléct a šlo se do města. Byl večer a všechny zavřené obchody, které Adam při prohlídce první den viděl, byly nyní otevřené, ale vůbec to nebyly obchody. Šlo o dlouhou uličku různých podniků pro dospělé plných tanečnic, které lákaly kolemjdoucí k návštěvě. K Adamovi se přiblížila Klára a usmála se na něj.
„Michale, ten proslov o tom, že reprezentujeme značku firmy a nemáme zapomenout, jak se máme chovat s tímto jde dohromady podle tebe jak?“ podivil se Adam.
„No to víš, pořád to neznamená, že se nebudeme chovat slušně. A hlavně pozor na holky s ohryzkem, by ses pak mohl hodně divit,“ řekl Michal a rozesmál celou skupinu.
„Půjdeme tady do toho podniku, dáme si něco k pití a pak bychom se mohli jít někam pobavit a zatančit si. A ty se Adame odvaž, jsi v Thajsku a je potřeba si to užít, přítelkyně ti neuteče.“
„A to je, co za podnik?“ zeptal se Adam s hrůzou, aby si nezopakoval zážitek z odpoledne.
„Je to jen bar s tanečnicemi, a pár metrů odtud je pak muzika, kam půjdeme potom.“ odvětil Michal polohlasem a otevřel dveře.
Vnitřek byl osvětlen červeným světlem, uprostřed bylo taneční pódium, které se hemžilo spoře oblečenými tanečnicemi. Kolem pódia byly stolky pro návštěvníky a nad každým stolkem byly zvonečky. Všichni se usadili a po chvíli se objevila barmanka, aby přijala objednávky. Všichni si objednali a pustili se do rozpravy. Po chvíli se dostavila mírná podnapilost.
„Adame! Zazvoň na ten zvonek,“ požádal Michal.
„Proč, co se stane?“ zeptal se Adam udiveně.
„Neboj, věř mi, bude sranda.“
„No nevím, nemám rád překvapení a jak tě znám bude to zas nějaká hovadina,“ řekl Adam a podíval se na Michala velmi podezřívavě.
„Ale ne, udělej to a nebuď srab.“
Adam vůbec Michalovi nevěřil, ale nechtěl vypadat hloupě před holkami. Vzal za zvonek a pořádně s ním zatřásl a čekal co se stane. Celý podnik, včetně tanečnic zajásaly a začaly tleskat, z ničeho nic se objevily číšnice a začaly roznášet drinky všem kdo byli uvnitř, včetně tanečnic. Všichni se napili včetně Adama, číšnice sklidily skleničky a jedna zamířila Adamovi s peněženkou, zastavila se u něj a čekala. Promluvila na Adama, ale on jí nerozuměl.
„Co po mně chce?“ zeptal se Adam všech
Všichni se začali smát a odpověděla až Klára.
„Tím zvonečkem jsi pozval všechny zdejší na skleničku a teď to musíš zaplatit.“
„Děláš si srandu Michale?“ rozčílil se Adam. „Vždyť to bude stát majlant!“
Adamovi nicméně nezbylo nic jiného než to zaplatit. Stálo jej to téměř všechny peníze, které si rozměnit doma.
„Zítra musím do bankomatu, pěkně vám děkuji, je tu velmi drahý výběr.“
Adam, který ztratil veškerý zájem kvůli vtípku Michala se chtěl vrátit na pokoj, jelikož byl o pár tisíc chudší a zároveň naštvaný. Adam neměl rád, když se mu ostatní smáli. Věděl sice, že zábava musí být, ale už od útlého mládí, kdy mu spolužáci dělali naschvály, mu dělalo zle, když byl předmětem srandy on. Neuměl si dělat ze sebe srandu.
Jak Adam přemýšlel o tom, zda jít anebo nejít na pokoj zavelel Michal, že se přesunou na diskotéku, jelikož se tam dá taky pít a zároveň si mohou zatančit. To byla pro Adama další příležitost proč jít na pokoj, miloval tanec, ale klasický, neuměl se svíjet do rytmu moderní hudby. Vyšel společně s Klárou, Janou, Michalem a pár dalšími ven, kde se s nimi chtěl rozloučit a jít.
„Jsem už unavený, půjdu zpět na pokoj. Tak si to hezky užijte a já povalím spát. Dobrou noc!“
„Přece nás neopustíš, ještě není tak pozdě, vždy tvrdíš, že brzy neusneš, tak pojď s námi.“ nesouhlasil Michal s odchodem Adama
„Ne, promiň, jsem opravdu unavený a když počítám páry, tak jsem stejně navíc.“
„Ani kvůli mně nepůjdeš?“ přitakala Klára.
Adam se na Kláru podíval zkoumavým pohledem. Přemýšlel, zda opravdu tak moc chce, ať jde nebo si s ním jen hraje, aby netrhal partu. Chvíli stal a díval se do jejího roztomilého, usmívajícího se obličeje, chtěl najít nějaký náznak, nějakou nápovědu, čeho chce docílit. Klára se mu líbila, byla to velmi milá dívka, ale doma na něj čekala Petra. Jenže když si půjde zatančit a bude se bavit, tak to přece nic neznamená. A pak si vzpomněl, na to, jak byla Petra odtažitá, jak ji několikrát podezříval, že mu je nevěrná, protože se vrátila hodně pozdě z práce, když jinak končila velmi brzy. A jak tak přemýšlel Klára jej z myšlenek vytrhla.
„Tak co, půjdeš?“ zeptala se a dodala už trochu naštvaně „nebudeme tu přece stát celou noc.“
„Dobře, ukecala jsi mě, ale jen na chvíli. A pokud kvůli někomu zas přijdu o peníze, tak jdu hned, jelikož už bych si pak nekoupil ani pití.“
„Omlouvám se, budu tě zvát po zbytek večer na pití já.“ prohlásil omluvně Michal
„Tak super“ usmála se Klára a podala Adamovi ruku. Adam ji za ni chytil a šli najít nějaký podnik, kde se dá tančit, pokud možno oblečení, což v místě, kde byli, nebylo nakonec nic jednoduchého. Při chůzi si Adam všiml, že se Jana drží za ruku s klukem, kterého ještě neznal. Naklonil se k Janě a zeptal se kdo to je. Zjistil, že je to kolega Kláry z Prahy. Jmenoval se Radim a musel být určitě o pár let starší.
Nakonec našli jeden útulný, nemalý bar, kde byl i taneční parket, a co víc, bez striptérek a polonahých tanečnic. To se Adamovi i ostatním líbilo. Posadili se a objednali si alkoholické pití na kuráž. Chvíli se dívali, jak ostatní tancují a povídali si. Adam se snažil posbírat odvahu, aby vyzval Kláru k tanci, ale bál se, že jej třeba odmítne, ale proč by to dělala, to ona přeci chtěla, aby šel, ona byla důvod, proč tu sedí a pije.
„Klárko, smím poprosit o tanec?“
„Už jsem myslela, že se nezeptáš, čekám na to celou dobu, už jsem se bála, že budu žádat já tebe,“ odpověděla Klára a ihned vyrazila s Adamem na parket.
Tanec s ní byl příjemný. Hezky se kolem něj vlnila, a ještě víc vynikla její krása. Hrála zrovna rychlejší písnička, takže se jen kroutili do rytmu. Písnička skončila, ale hned ji vystřídala další. Tančili snad půl hodiny v kuse, Adama boleli nohy, nebyl zvyklý být tak dlouho na parketu. Už když si chtěli jít sednou, začala hrát romantická pomalá písnička.
„Zatančíme si ještě na tuto písničku? Zvládneš to?“ zeptala se Klára s nadějí v hlase „Tuto písničku mám moc ráda.“
„Dobře tak jo, jsem v pohodě a tato písnička je pomalá, tak si u ní odpočineme.“
Začali tedy tančit, tělo na tělo, Klára se k Adamovi tiskla, držela jej kolem krku a užívala si. Adam sjel rukama podvědomě na její hýždě. Cítil se jako v sedmém nebi, mísily se v něm příjemné pocity s výčitkami. Klára se mu zahleděla do očí, její pohled byl toužebný, svazující. Adam ji políbil, neucukla, polibek opětovala. Napřed jeden pak druhý. Adam ztratil poslední zábrany, byl vzrušený a bylo mu velmi příjemně. Jak tančili a líbali se, písnička po chvíli skončila, což oba vytrhlo z jejich touhy.
„No tak teď už si jdeme opravdu sednout. Tohle musím zapít. Jsi úžasná holka a nádherně líbáš“ řekl Adam a nemohl z Kláry spustit oči.
„Nápodobně, ale já bych ještě tančila.“
„Však ještě půjdeme.“
„Slibuješ? Takže mi neutečeš na pokoj.“
„Ne, neboj neuteču,“ řekl Adam a znovu ji políbil.
„To je dobře, jinak bych musela jít s tebou a já se chci ještě bavit,“ řekla Klára.
„To se ti tak líbím a nebo ti pomáhá alkohol?“ neodpustil si Adam otázku.
„No asi obojí, líbíš se mi, ale bez alkoholu bych asi neměla odvahu.“
Adam s Klárou se posadili a Michal se na ně potutelně usmíval. Užívali si pohledy na ostatní a na sebe navzájem, bylo jim moc dobře. Adam musel uznat, že se tak již velmi dlouhou dobu nebavil. Nakonec tam zůstal skoro až dorána. Skoro si nepamatoval, jak se dostal do postele. Proto jej překvapilo, že není ani ve své posteli. Byl u Kláry na pokoji, byli tam spolu sami. První, co se Adam pokusil zjistit, bylo, zda je oblečený. Byl ve spodním prádle, ulevilo se mu, že tak daleko nezašel. Po chvíli se probudila Klára.
„Dobré ráno, prospala jsi se?“
„Dobré ráno, no ještě bych spala, ale brzy pojedeme domů, tak to přece neprospím.“ odpověděla Klára a byla stejně překvapená jako Adam, že se tam ocitli spolu. „To nedostanu polibek na dobré ráno ani?“
„Promiň, zapomněl jsem,“ odpověděl Adam, políbil Kláru a zeptal se. „Nevíš, jak jsme se ocitli spolu na pokoji?“
„To nevím, taky jsem byla překvapená, měli bychom se zeptat ostatních,“ řekla Klára a začala se oblékat „obleč se a půjdeme, je už dávno po snídani, tak musíme počkat na oběd a zatím zjistíme co se dělo.“
Společně se oblékli, políbili se a vyšli z pokoje. Adam zaklepal Janě na dveře, ale nikdo neodpovídal, v tu chvíli si uvědomil, že nemá u sebe klíče. Když stále nikdo neotevíral vydal se společně s Klárou dolů k posezení u bazénu, aby se podíval, kdo tam je a zda tam bude někdo, kdo s nimi včera byl v baru. Narazili na Michala, který si jich okamžitě všiml.
„Vy jste teda včera vypadali, jsme vás nemohli ani odtáhnout z baru,“ smál se jim Michal.
„My si ten odchod domů moc nepamatujeme, překvapilo nás ráno, že jsme se spolu probudili na stejném pokoji,“ odpověděla Klára. „Kde je vůbec moje spolubydlící a proč jsme vlastně spali s Adamem na pokoji? Víš to?“
„Ano vím, chtěli jste si ještě povídat a tvoje spolubydlící spí ještě teď u mě na pokoji, já spal tady dole na lehátku. Chtěl jsem se dívat na hvězdy, tak jsem si tu ustlal.“
„Aha, tak takhle to je,“ ulevil si Adam „bál jsem se, že v tom bylo něco víc.“
Chvíli se usadili a poté šli společně na oběd, kde doplnili energii. Adam už měl velký hlad. Pak si uvědomil, že by měl jít balit, zítra po snídani se měli vydat zpět do Bangkoku na letiště, ale před tím je čekal výlet po městě. Dostali nakázáno, že si mají do batohu nabalit náhradní oblečení a hygienické potřeby ať se mohou po celém dni chození po Bangkoku převléct.
Den utekl až moc rychle, jak už je zvykem, když se blíží konec dovolené. Adam měl sbaleno a šel ještě k bazénu. Byla tam i Klára, opalovala se na odpoledním sluníčku a hned si k sobě Adama zavolala. Byl rád, že poslední odpoledne u bazénu může trávit s Klárou.
Když byl večer a nedalo se už opalovat Adam se vydal zpět na pokoj. Klára jej doprovázela a po chvíli jej poprosila, aby poslední noc dovolené strávil u ní na pokoji, aby si mohli povídat. Adam souhlasil, ale bál se, aby nezašli společně dál. Vzal si kufr ze svého pokoje a sdělil Janě, že přespí u Kláry. Jana souhlasila, že i jí se to hodí, jelikož tam má spát Radim. Adam došel ke Kláře do pokoje a lehl si za ní. Zde byl problém, že tady nebyla velká postel, ale jen jednolůžko, takže když byl teď střízlivý, nebylo to moc pohodlné. Klára se přitulila na jeho hruď a dlouho si povídali, když už byl Adam hodně unavený, chtěl přejít do druhé postele.
„Zůstaň tu prosím se mnou, chci tě mít u sebe,“ poprosila Klára a podívala se na Adama.
„Dobře, ale vyspíš se takto?“
„Určitě, přece jsme tu spolu už spali na jedné posteli.“
„To je fakt.“ uznal Adam a uvelebil se. Klára jej na dobrou noc políbila a šli spát.
