Článek
Od papíru k vlněnému suknu:
Historie průmyslu v Ivančicích je fascinujícím příběhem transformace, který se odehrával především v údolí řeky Jihlavy v dnešní části Alexovice. Celá tato kapitola začala psát své dějiny v roce 1642, kdy byla v místě bývalého pustého mlýna založena papírna. Papírna vystřídala mnoho majitelů. Jedním z posledních majitelů byl Jiří Holub. Dvě velké povodně, v lednu a v únoru 1839, papírnu téměř zničily. Roku 1840 byla, hlavně z důvodu velké konkurence, uzavřena. Jiří Holub papírnu prodal 24.5.1845 Alfredu Skenemu. Ten se rozhodl využít potenciál místní vody i pracovní síly a starou papírnu nechal přestavět na moderní textilní továrnu specializovanou na výrobu jemného vlněného zboží a sukna.
Zlatá éra rodiny Placzekových:
Pod vedením rodiny Skene se podnik neustále rozšiřoval a modernizoval, přičemž největší stavební rozmach přišel na počátku 20. století. Právě tehdy, v letech 1914 až 1916, vyrostla dominanta celého areálu – monumentální čtyřpodlažní budova přádelny s železobetonovou konstrukcí, která je dodnes nepřehlédnutelným symbolem průmyslového dědictví Ivančic (bohužel v dnešní době velmi chátrá, jelikož není budova již delší dobu využívána). V této době již do podniku majetkově vstoupila rodina Placzekova, významná brněnská průmyslnická dynastie židovského původu, která firmu plně převzala v roce 1920. Pod jejich vedením se alexovická textilka stala jedním z nejvýznamnějších výrobců vlněných látek v celém rakousko-uherském a později československém a českém prostoru.
Přežít režimy: Od arizace po privatizaci
Osud továrny dramaticky ovlivnila druhá světová válka. V roce 1927 byla zřízena komanditní společnost, v níž byli osobně ručícími společníky Alfréd a jeho syn Fritz. Po okupaci byla továrna rodině v rámci arizace zabavena. Tragickým symbolem této doby se stal 23. březen 1939, kdy se Fritz Placzek po prudké hádce s německým vedením ve své kanceláři v Alexovicích zastřelil.
Po roce 1945 došlo ke znárodnění podniku, který pod značkou Vlněna (od roku 1949 byl závod začleněn pod n.p. Mosilana) definoval zaměstnanost v regionu po celá desetiletí. Nová kapitola se začala psát v roce 1991, kdy se továrna transformovala na společnost Lanatex, a k 1. dubnu 1993 vznikla akciová společnost LANATEX, a.s.
Konec jedné tradice
Ačkoliv se firma snažila udržet tradici textilní výroby i v nových tržních podmínkách, rostoucí tlak levnější konkurence a dluhy nakonec vedly v roce 2023 k jejímu definitivnímu úpadku. Dnes areál slouží různým menším provozovnám a skladům, ale stále v sobě nese stopy své zašlé slávy jako jeden z nejdéle fungujících průmyslových objektů na Jižní Moravě.
Éra LANATEX: Úspěch a vnější šoky
Společnost po privatizaci zpočátku vzkvétala. Využila příznivé situace na světových trzích a navýšila objem výroby z 1,7 mil. metrů tkanin až na 2,7 mil. metrů v roce 2000. Aby firma udržela konkurenceschopnost, investovala v roce 2000 přes 100 milionů Kč do nové, moderní barevny.
Zlom však přišel nečekaně. Na rozvoj společnosti se negativně projevil teroristický útok na USA v roce 2001, kam směřovalo téměř 50 % produkce. V kombinaci s posilující korunou začala exportní schopnost firmy klesat. Zatímco v roce 2004 Lanatex vyrobil 1,8 mil. metrů tkanin, v roce 2007 to byl už méně než milion. V roce 2008 byla výroba tkanin ukončena úplně a firma se zaměřila pouze na mzdové barvení.
Konec jedné tradice
Finanční zátěž z minulosti, úbytek zakázek způsobený pádem dalších textilních firem a nakonec drastické zvýšení cen energií v roce 2021 vedly k nevyhnutelnému. V roce 2023 byl provoz definitivně ukončen a areál rozprodán.
Dnes je alexovický areál spíše mementem. Stará přádelna sice stále stojí jako hrdý svědek starých časů, ale její stroje už utichly. Příběh ivančického textilu nám připomíná, jak křehká může být prosperita a jak snadno se průmyslová pýcha může proměnit v tichou vzpomínku v archivech. Česká republika byla kdysi v textilní výrobě soběstačná – osud Alexovic je smutnou připomínkou toho, kam se dění v tomto odvětví posunulo.
Použitá literatura:
https://lanatex-cz.webnode.cz/historie/
http://www.mistopis.eu/mistopiscr/brnensko/ivancicko/alexovice.htm
kniha „Ivančice: Dějiny města“ vydaná v roce 2002.
