Článek
Americký federální dluh v září 2026 překročil 40 bilionů dolarů. Při kurzu kolem 21 Kč za dolar jde přibližně o 840 bilionů korun.
Člověk si pod takovým číslem představí asi tolik jako pod vzdáleností k Andromedě. Zkusme tedy jiné měřítko.
Majetek celé České republiky, tedy domácnosti, podniky, nemovitosti, infrastrukturu a veřejný majetek, lze velmi hrubě ocenit řádově na desítky bilionů korun.
Americký státní dluh tedy není částka, za kterou by se dala koupit Praha. Ani deset Prah. Je to částka, při které začíná dávat smysl uvažovat o celých státech.
Za 40 bilionů dolarů by bylo při velmi hrubém majetkovém ocenění možné obrazně „koupit“ Česko, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko, a pravděpodobně ještě několikrát. A kdybychom k tomuto absurdnímu realitnímu obchodu přihodili válkou poničenou Ukrajinu, v měřítku čtyřicetibilionového účtu by už skutečně působila skoro jako přívěsek k transakci.
Samozřejmě žádný stát koupit nelze a tržní hodnota celé země není účetní veličina. Jde pouze o názorné srovnání řádů.
A právě v tom je pointa.
Spojené státy během několika desetiletí (v podstatě od roku 1980) vytvořily dluh tak velký, že při jeho převodu na hmotný majetek přestáváme počítat domy, továrny nebo města. Začínáme počítat státy.
A pokud by se systém postavený na takto obrovském dluhu skutečně zlomil, nešlo by o běžnou státní finanční krizi. Americký dolar je klíčovou rezervní měnou, americké dluhopisy jsou základem obrovské části světového finančního systému a americké banky i fondy jsou provázány s celou planetou. Pád takového kolosu by proto téměř jistě neznamenal jen americký problém, ale globální finanční otřes, proti němuž by rok 2008 mohl působit jako dětská pohádka před spaním.
