Článek
Narodil se s 80 % chybějící hmoty mozku. Doktoři říkali – žádná šance. Navrhli potrat, prý to tak bude milosrdnější. Ale jeho rodiče řekli ne. Byli ochotní čelit tomu, co všichni považovali za bláznovství.
Žádný mozek, žádná naděje? Omyl. Jaxon ukázal, co znamená být silný – i když svět čekal jen smrt.
Brandon a Brittany Buellovi čekali své první dítě. Měli vybrané jméno, představovali si první krůčky, jeho smích. Jenže jedno vyšetření všechno rozmetalo.
Lékař jim položil na stůl černobílý obrázek z ultrazvuku a s chladnou jistotou vysvětlil: „Váš syn nemá většinu mozku.“
Co má člověk cítit, když slyší, že jeho dítě „nemá mozek“? Že jeho život nebude stát za nic?
Nabídli jim potrat. Doporučili ho. Prý tím předejdou utrpení. Řekli to tak odborně, tak odtažitě. Ale pro ně to nebyla jen medicína. Bylo to jejich dítě. Jejich kluk.
Brandon a Brittany se rozhodli jinak.
„Milujeme ho takového, jaký je. Nechceme se ho vzdát. I kdyby s námi byl jen minutu – bude to minuta, na kterou nikdy nezapomeneme.“
A tak se 27. srpna 2014 v Orlandu na Floridě narodil Jaxon Emmett Buell. Malý kluk, o kterém všichni říkali, že ho nebude vůbec.
Narodil se s lebkou, která nebyla úplná. 80 % jeho mozku chybělo. Neviděl. Nemluvil. Každý den bojoval s epileptickými záchvaty. Krmen hadičkou.
Lékaři čekali hodiny. Ale hodiny přešly v dny. Dny v týdny. Týdny v měsíce. A rodiče se ho naučili držet, koupat, usmívat se na něj – i když jim u toho pukalo srdce strachem.
Každý jeho nádech byl malým vítězstvím. Každý pohyb rukou darem.
Usmíval se po svém. Vnímal doteky. Slyšel hlasy mámy a táty, které ho hladily zevnitř.
Rodiče to všechno ukazovali na Facebooku na stránce „Jaxon Strong“. Sdíleli fotky, videa. A tisíce lidí sledovaly, jak dítě, které nemělo mít budoucnost, píše příběh lásky.
Brandon napsal:
„Náš syn nemůže mluvit, ale říká víc než většina lidí. Každý jeho pohled, každý nádech je zázrak.“
Jaxon se stal symbolem. Důkazem, že někdy je láska větší než strach. A že život nemusí být dokonalý, aby měl smysl.
1. dubna 2020 Jaxon zemřel. Tiše, v náručí rodičů, kteří se ho tenkrát odmítli vzdát. Odešel, ale nezmizel.
Zanechal po sobě příběh, který mění pohled na to, co znamená žít. Protože žít není jen dýchat. Je to milovat. I když se bojíš. I když bolí každá minuta.
Jeho život nebyl snadný. Nebyl dlouhý. Ale byl jejich. A měl smysl.
Zdroje:
https://people.com/human-interest/jaxon-buell-dies-at-5/
https://www.cbsnews.com/news/baby-born-missing-most-of-brain-celebrates-first-birthday/
