Článek
Co je špatně na Na plech?
Na plech je podle mě naprosté dno filmové tvorby. Nevadí mi sprostá slova nebo nekorektní humor – ale tady je to jen bezduchá, hulvátská slátanina bez špetky nápadu. Jsou tam věci, které se prostě ve filmu nedělají: čůrání, kadění, zvracení v přímém přenosu. To není odvaha ani humor, to je jen laciný způsob, jak šokovat diváka bez jakéhokoli kontextu nebo nápadu.
Nejvíc mě štve, že film tě doslova vhání do rozpaků. Cítíš se trapně, skoro zahanbeně už jen proto, že na to koukáš. Není normální, aby tě film nutil odvracet oči s pocitem studu. A vrchol? Díval jsem se na to jen proto, že mě na to upozornila moje čtrnáctiletá dcera. To má být cíl? Nalákat mladší publikum na primitivní špínu? Bez špetky odpovědnosti? Tohle není žádná kultura, ale čistá degenerace humoru.
Jak to mám já s Vyšehrad: Fylm 2
Na druhou stranu Vyšehrad: Fylm 2? To je úplně jiná liga. Nehraje si na nic víc, než co slibuje – sprostý, laciný humor. Ale ví o tom. A umí s tím pracovat. Já v tom nehledal hluboké poselství nebo umění. Chtěl jsem se pobavit – a to se povedlo. Film mě urval ze židle, protože jsem se prostě smál. Skeče, grimasy, absurdní situace – všechno to mělo rytmus, nápad a timing.
A musím říct, že to mělo ještě jeden rozměr: po více než 30 letech jsem šel do letního kina. Letňák je prostě zážitek sám o sobě. Už jen ta atmosféra pod širým nebem tomu přidala kouzlo a já si to užil na maximum. Herci si svoje role očividně užívají a funguje tam chemie i spád. Je to film, který se nestydí být jednoduchý, ale přitom zůstává zábavný. Nehází na tebe špínu jen proto, aby tě šokoval. Ví, kdy ubrat, kdy přitlačit, kdy trefit pointu. A za to mu patří respekt.
Verdikt
Takže jestli se mě někdo zeptá: Na co jít? – říkám naprosto jasně: Na Vyšehrad: Fylm 2 klidně znova. Na Plech už nikdy. Respektuju každý pokus o drsný humor, ale jen když je za ním práce, timing a nadhled. Nepotřebuju být při sledování zahnaný do rozpaků nebo se stydět, že jsem za to vůbec zaplatil. Na plech je pro mě symbolem toho nejhoršího, co může česká komedie být – zatímco Vyšehrad: Fylm 2 ukazuje, že i s jednoduchým humorem se dá lidi prostě a poctivě pobavit.
