Článek
Večer, který začal smíchem a skončil vyhledáváním na internetu
Někdy je to tak: film vás rozesměje, ale pak vás přivede k člověku, na kterého jste roky nemysleli.
Oldřich Nový byl v Svěťácích pořád stejný – jemný, noblesní, přesný.
A přitom člověk, který v závěru života přestal chodit ven.
Ne kvůli nemoci.
Ne kvůli stáří.
Zlomila ho jedna věta. Jeden okamžik. Jeden hejt dávno před internetem.
Muž, který unesl víc než většina z nás
Je důležité říct, kdo to byl.
Na plátně milovník. V reálu skromný a tichý člověk, který si bolest nechával pro sebe.
Přežil nátlak gestapa, když odmítl rozvod se svou židovskou ženou Alicí.
Přežil šikanu, domovní prohlídky, výhrůžky.
Přežil koncentrační tábor Osterode, kde pomáhal druhým.
Přežil poválečné psychické zhroucení manželky.
Přežil i tlak komunistů, kteří mu vysvětlili, že noblesa už do nové doby nepatří.
To všechno unesl.
A přesto byl křehký.
Dnes banální, ale dříve osudový hejt
Představte si to:
Jste starý pán, ale pořád se snažíte být upravení.
Vyjdete ven, abyste se nadechli, zkusili ještě jednou patřit do světa.
A pak kolem projdou dvě puberťačky.
Uchechtnou se.
A jedna z nich řekne:
„Hele, dědek hnusnej, plesnivej.“
Jedna jediná věta.
A svět se vám rozpadne přímo pod nohama.
Zlomilo ho něco, co dnes prolétne kolem nás bez povšimnutí
Nebyla to rakovina ani nemoc.
Nebyl to režim ani válka.
Byl to pocit, že už není k ničemu.
Že je směšný.
Že už není důstojný.
A tak přestal chodit ven.
Přestal se ukazovat.
Návštěvy přijímal za paravánem, jen aby ho nikdo neviděl.
Zůstal mu jediný kontakt se světem – krmení holubů z okna.
Ticho místo lidí.
Okno místo ulice.
To je možná nejbolestivější na celém příběhu:
citlivého člověka zničilo něco, co by dnešní svět ani nezaregistroval.
Jeho konec byl tichý
Zemřel 15. března 1983.
Byla u něj jeho dcera Jana, která se po letech těžkých vztahů k otci vrátila.
Ať už jeho poslední roky vypadaly jakkoliv, jedno je jisté:
Oldřich Nový nebyl slabý člověk.
Byl jen člověk citlivý.
A citliví lidé nesou krutost světa dvakrát tolik.
Co mi ten večer u Svěťáků došlo
Smáli jsme se jako dřív.
A pak se rozsvítila ta stará pravda:
Za každým starým člověkem je celý život.
Někdy bolestivější, než si umíme představit.
A rozhodně víc než „dědek plesnivej“.
Děkuji za každé srdíčko i komentář.
Pomáháte tím, aby tenhle text nezmizel v šumu internetu a našel lidi, kterým může něco říct.
A pokud mě chcete podpořit i jinak, můžete mi symbolicky poslat například 10,- Kč přes tlačítko „Podpořte autora“.
Za to vám ze srdce děkuji.
David
Zdroje:
temata.rozhlas.cz/oldrich-novy-7984447
www.filmovyprehled.cz/cs/person/12009/oldrich-novy
www.mujrozhlas.cz/zivotopisy/oldrich-novy-jen-pro-ten-dnesni-den-stoji-za-zit
www.reflex.cz/clanek/zpravy/117963/oldrich-novy-sel-za-okupace-radeji-do-lagru-nez-aby-opustil-svoji-zidovskou-manzelku.html
