Hlavní obsah
Lidé a společnost

Jiří Suchý přiznal zradu, která ho bolela v jeho životě nejvíc

Foto: Angelo Purgert/Angelo Purgert, vlastní práce, CC BY-SA 4.0

Jiří Suchý jako legenda a morální jistota nás Čechů.

Jiří Suchý přežil smrt Šlitra i zákaz režimu. Ale nejtvrdší ránu mu zasadila zrada, kterou nečekal – od lidí, s nimiž sdílel jeviště i důvěru. Přiznal, že právě ta bolela v životě nejvíc.

Článek

Zlatá éra Semaforu

Rok 1959. Praha je plná naděje a mladé generace chtějí něco jiného než jen schůze a budovatelské písně. Jiří Suchý a Jiří Šlitr zakládají divadlo Semafor – scénu, která se stane synonymem svobody, vtipu a hudby. Název „SEdm MAlých FORem“ zní na první pohled nevinně, ale v praxi to znamenalo revoluci.

Do hlediště chodí davy, jejich hry se vyprodávají. Pramínek vlasů, Oči má sněhem zaváté nebo Malé kotě zpívá celá republika. „Když jsem viděl, jak se lidi smějí, věděl jsem, že děláme něco, co stojí za to,“ vzpomíná Suchý. Byla to doba, kdy se zdálo, že humor a písničky dokážou vzdorovat i těm, kdo chtěli kulturu spoutat.


Rány osudu

Jenže ani největší úspěch nedokáže zastavit tragédie. V roce 1969 umírá Jiří Šlitr – jeho nejbližší parťák, bez kterého si Semafor neuměl představit. O pár let dřív přichází o prvorozeného syna a později i o manželku Bělu, která podlehla leukémii.

Já jsem získal zvláštní schopnost jí odhladit bolest. To mě naučil jeden muž,“ přiznal Suchý v dokumentu Olgy Sommerové Lehce s životem se prát. Odevzdával se divadlu, protože tam cítil smysl. Ale zůstal sám – jen se synem Jakubem a vzpomínkami, které bolely víc než potlesk.

Molavcová – dar z nebe

A právě tehdy přišla Jitka Molavcová. Mladá herečka, která měla vnášet do hry lehkost a klaunskou nadsázku. „Naštěstí měl Jiří Šlitr dobrý vkus a poslal mi ji z nebe,“ řekl Suchý. Je to věta, která v sobě nese vděčnost i humor.

S Molavcovou vytvořili dvojici, která vydržela půl století. „Za padesát let jsme se nikdy nepohádali,“ řekla sama Jitka. To je v českém divadle unikát. Publikum je vidělo spolu na jevišti, ale málokdo tušil, jak moc pro něj znamenala v osobním životě. V době, kdy mohl skončit, mu právě ona dala důvod pokračovat.


Normalizace a temné stíny

Jenže venku vládla normalizace. Státní bezpečnost se chtěla dostat do každého souboru, a Semafor nebyl výjimkou. Herci věděli, že mezi nimi jsou „tajní“, ale málokdo tušil, jak hluboko zasahují. Suchý podepsal petici „Dva tisíce slov“, což mu zavřelo dveře na obrazovky a ztížilo cestu i v divadle.

Oficiálně mohl hrát, ale s dohledem. Soubor byl přemisťován z místa na místo, aby neměl pevné publikum. A navíc – někteří kolegové nebyli tak čistí, jak by čekal.


Zrada, která bolela

Až po roce 1989 se ukázalo, co všechno se psalo do svazků StB. Josef Dvořák, herec a bavič, byl vedený pod krycím jménem „Komik“. V letech 1979–1981 se s příslušníky sešel jedenáctkrát. „Suchý chystá představení ke dvacátému výročí Semaforu,“ hlásil. Sám spolupráci dodnes popírá.

Pavel Fiala, herec z Ústí, který po zavření Kladivadla neměl práci, se stal informátorem. Dokonce nějakou dobu bydlel u Suchého – a právě to byla hořká ironie. Předával StB i intimní detaily o souboru.

A pak Jiří Císler. Oblíbený herec, režisér, který také spolupracoval. To byl pro Suchého šok. Ne proto, že by si myslel, že kolegové jsou bezchybní. Ale proto, že zrada z vlastního týmu bolí nejvíc. O Dvořákovi řekl: „Byl to jednoduchý kluk, který mohl tlaku snadno podlehnout.“ Ale i když hledal omluvy, věděl, že StB dosáhla toho, co chtěla – rozvrátila důvěru.


Kdo obstál

Naštěstí byli i jiní. Ti, kdo nezradili, kdo obstáli. Jitka Molavcová, která zůstala čistá a věrná. Ferdinand Havlík, kapelník Semaforu. Eva Pilarová, která se nikdy neobjevila v archivech. A také publikum, které ani v nejtěžších dobách neodešlo.

Když mi chtěli vzít chuť do práce, stačilo vidět plný sál. To byla ta nejlepší odpověď,“ říká Suchý.


Jiří Suchý přežil osobní tragédie, tlak režimu i zrady kolegů. A přesto stojí na jevišti i po devadesátce. Semafor je dnes symbolem nejen humoru, ale i lidské vytrvalosti.

Já osobně mám velmi rád jeho písně, které jsem i hrával na sálech při vesnických zábavách. Děkuji Mistře, přeji Vám ještě mnoho představení, která jsou vaším zdrojem převeliké síly.

A otázka zůstává – co bolí víc: když vás umlčí režim, nebo když vás zradí vlastní přítel?


Zdroje:

cs.wikipedia.org/wiki/Semafor_(divadlo)
www.idnes.cz/zpravy/domaci/spis-stb-josef-dvorak-donasel-na-jiriho-sucheho.A070815_164835_domaci_ton
www.idnes.cz/zpravy/domaci/slavny-semafor-byl-prolezly-donaseci-stb.A070816_213051_domaci_miz
www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/493373/temna-minulost-navstevnika-novotneho-73-musel-udavat-stb-kvuli-sexu.html
www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/jiri-cisler-herec-divadlo-film-dabing.A230131_120704_lidicky_jum

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz