Hlavní obsah

Moderátor ČT Petr Obrovský selhal! A to zdaleka nebylo všechno

Foto: David Švarc/ChatGPT, ilustrační foto

Na Letné se demonstrovalo za nezávislá média. O několik hodin později Česká televize předvedla debatu, která skončila odchodem hosta.

Článek

V neděli 15. listopadu se na pražské Letné sešly statisíce lidí, aby vyjádřily podporu nezávislosti veřejnoprávních médií. Večer jsem si pustil Události, komentáře týdne na ČT24. A musím přiznat, že jsem dlouho neviděl televizní diskusi, která by ve mně zanechala tak rozpačitý dojem.

Ne proto, že by moderátor Petr Obrovský křičel, urážel hosty nebo ztrácel nervy. Naopak. Po celou dobu působil klidně.

Jenže klidný hlas ještě není zárukou dobrého moderování.

To, co jsem sledoval, mi místy připadalo jako obrovská fraška. A čím déle pořad pokračoval, tím více jsem přemýšlel, co vlastně Česká televize od takto sestavené debaty očekávala.

Za nezávislá média se demonstrovalo. Večer přišla studená sprcha

Na Letné se protestovalo proti plánovaným změnám financování České televize a Českého rozhlasu. Zaznívaly obavy o jejich budoucnost a nezávislost.

A právě v takový den bych od České televize očekával mimořádně pečlivě vedenou diskusi. Takovou, která přesvědčí i skeptického diváka, že veřejnoprávní médium má své nezastupitelné místo.

Místo toho jsem měl pocit, že moderátor své hosty opakovaně tlačí do předem připravených myšlenkových konstrukcí.

Netvrdím, že jim zakazoval mluvit. To by nebyla pravda.

Problém jsem viděl v samotném způsobu kladení otázek. Některé podle mě působily tak vykonstruovaně, že se člověk musel ptát, zda mají přinést odpověď, nebo pouze vytvořit televizně zajímavý okamžik.

A právě v tom spatřuji moderátorovo selhání.

Číslo 436 634 a čas 4:36. To už opravdu myslíte vážně?


Jedna pasáž mi utkvěla v paměti zvlášť.

V pořadu se pracovalo s přibližně čtyřmi procenty obyvatel České republiky. Zaznělo číslo 436 634, jehož první tři číslice připomínají čas 4:36.

Právě tento čas se stal symbolem sporného sněmovního hlasování souvisejícího s financováním veřejnoprávních médií.

A já jsem si říkal, kam až může televizní debata zajít ve snaze najít nějakou symboliku.

Čtyři procenta obyvatel představují určité množství lidí. Čas 4:36 je údaj na hodinách. Co mají tyto dvě věci společného kromě podobně vypadajících číslic?

Připomnělo mi to hledání tajných znamení tam, kde žádná být nemusí.

Podle mého diváckého dojmu ani hosté tuto číselnou konstrukci nepřijímali s velkou vážností.

Česká televize přitom nepotřebuje vymýšlet podobné souvislosti. Má k dispozici skutečné události, politiky, odborníky a prostor pro veřejnou diskusi.

Proč tedy vytvářet dojem, že se za čísly skrývá nějaké mimořádné poselství?

Profesor Putna už toho měl dost. Zvedl se a odešel

Martin C. Putna dal svou nespokojenost najevo velmi brzy.

Když se ho moderátor zeptal, zda by politici měli vyslyšet hlas demonstrantů, reagoval neobvykle. Dokonce zvažoval, zda na otázku vůbec odpoví.

Později vysvětlil, že se nechce vyjadřovat k věcem, kterým nerozumí, pouze proto, že na ně může mít nějaký názor.

Moderátor se snažil vrátit diskusi k připraveným tématům. To je samozřejmě jeho práce a samo o sobě na tom není nic špatného.

Jenže napětí pokračovalo.

Když se Obrovský v souvislosti se situací v ODS zeptal Putny na podobnost mezi politickým lídrem a duchovním, profesor už odmítl pokračovat.

„Já se omlouvám, ale já budu muset odejít, mně tahle debata nepřipadá seriózní.“

A skutečně odešel.

Některá média následně ocenila, že moderátor situaci zvládl bez emocí. To mu neupírám.

Ale položme si jinou otázku.

Opravdu je hlavním měřítkem kvality moderátora to, že zůstane klidný, když mu host odejde ze studia?

Podle mě není.

Důležitější je, zda dokáže vytvořit prostředí pro smysluplnou výměnu názorů. A právě v tom na mě nedělní pořad působil jako promarněná příležitost.

Stropnický kritizoval Českou televizi přímo před jejími kamerami


Za jeden z nejdůležitějších okamžiků večera považuji vystoupení Matěje Stropnického.

Když se debata dostala k válce na Ukrajině, otevřeně kritizoval Českou televizi i Český rozhlas.

Podle něj obě média příliš intenzivně podporovala jeden pohled na válku a nedávala dostatečný prostor odlišným názorům. Ještě ostřeji hodnotil jejich přístup k Palestině.

To jsou závažná tvrzení. Nemusíme s nimi souhlasit, ale rozhodně stojí za veřejnou diskusi.

Právě válka na Ukrajině je tématem, u kterého považuji přesnost a vyváženost za naprosto zásadní.

Pokud se hovoří o bezpečnosti Evropy, vojenské pomoci nebo možné účasti evropských vojáků, musí divák jasně rozumět tomu, co je skutečným politickým rozhodnutím, co je pouze návrhem a co představuje spekulaci.

Já osobně nechci, aby z televizních debat vznikal dojem, že se evropská veřejnost má postupně smiřovat s možností vysílání vlastních vojáků na Ukrajinu, aniž by se otevřeně mluvilo o všech důsledcích takového kroku.

To neznamená, že někdo takové vyslání již rozhodl nebo že se na něm evropské státy shodly.

Znamená to, že právě o takových otázkách potřebujeme věcnou diskusi, nikoli vytváření atmosféry, ve které se některé závěry začnou jevit jako samozřejmé.

A když jeden z hostů přímo před kamerami veřejnoprávní televize upozorní na nedostatek názorové plurality, neměla by jeho kritika zapadnout.

Co vlastně Česká televize očekávala?


Tohle je otázka, která mi po skončení pořadu zůstala v hlavě.

Česká televize pozvala pět výrazných osobností s různými názory a zkušenostmi. Mohla vzniknout mimořádně zajímavá diskuse.

Místo toho jsme sledovali napětí mezi moderátorem a hostem, podivně působící otázky, odchod profesora Putny a otevřenou kritiku samotné České televize.

Přitom si nemyslím, že Petr Obrovský jednal nějak hrubě. Jeho vystupování bylo zdvořilé.

Jenže zdvořilost není totéž co profesionalita.

Moderátor může být klidný, a přesto vést debatu špatným směrem. Může mít připravené otázky, které na papíře vypadají zajímavě, ale v živé diskusi působí absurdně.

A může se stát, že pořad, který měl přinést odpovědi, nakonec vyvolá mnohem více pochybností.

Děkuji, že jste neodešli

Na konci Petr Obrovský poděkoval zbývajícím hostům také za to, že neodešli.

Možná tím chtěl celou situaci odlehčit.

Já jsem v tom ale viděl téměř dokonalou tečku za večerem, který se České televizi podle mého názoru nepovedl.

V den, kdy statisíce lidí demonstrovaly za nezávislost veřejnoprávních médií, se totiž pozornost nakonec obrátila i k otázce, jak kvalitně tato média sama pracují.

A to je podle mě naprosto legitimní.

Podpora nezávislosti České televize přece neznamená, že musíme bez výhrad přijímat všechno, co odvysílá. Stejně tak kritika konkrétního moderátora automaticky neznamená podporu politických zásahů do veřejnoprávního vysílání.

Naopak. Pokud má Česká televize zůstat nezávislá a důvěryhodná, musí unést také nepříjemnou kritiku své vlastní práce.

Petr Obrovský v neděli neztratil nervy. Podle mého názoru ale ztratil něco podstatnějšího: schopnost přesvědčit mě jako diváka, že sleduji skutečně smysluplnou a profesionálně vedenou debatu.

A to je pro veřejnoprávní televizi mnohem vážnější problém než jeden host, který se zvedne a odejde.


***

David Řezník

Zdroje:

ct24.ceskatelevize.cz/video/udalosti-komentare-tydne-15-listopadu-2026-261918

www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Co-se-delo-v-poradu-CT-ze-ktereho-odesel-Putna-799612

www.idnes.cz/zpravy/domaci/putna-opustil-studio-vysilani-ct-udalosti-tydne-moderator.A261116_094341_domaci_sahu

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz