Článek
Nevěru naprosto neuznávám
V mém článku o Dagmar Havlové jsem napsal, že bych nevěru nikdy neodpustil. Je pro mě prostě hranicí, kterou překročíte jednou, a už není návratu. A pak mi přišla reakce: dlouhý mail od čtenářky, která tvrdila pravý opak.
„Nevěra není zrada. Je to jen jiná forma lásky,“ napsala mi hned do úvodu. Přiznávám, nadzvedlo mě to ze židle. Já si totiž myslím, že kdo podvede, lže. A kdo lže, zrazuje.
Aby bylo jasno – nemám nic proti lidem, kteří žijí po svém. Svět se mění, ať si každý hledá štěstí, kde ho cítí. Ale nesnáším, když se věci překrucují. Nevýslovně mě dráždí, když se nevěra přemalovává na „novou formu lásky“. Protože kdo někdy zažil bolest zrady, ten moc dobře ví, že to není žádná filozofie, ale rána přímo do srdce.
Miluju je všechny stejně
Čtenářka popsala svůj život. Má manžela. Má přítele. A má i přítelkyni. A podle ní je to všechno v pořádku, protože oni o sobě vědí. „Miluju je všechny stejně,“ napsala. „Nevěra je, když zatajujete a podvádíte. Já nelžu.“
Popisovala mi situace, které by pro většinu lidí byly noční můrou. Manžel jí prý vypráví, jak se zamiloval do jiné. Ona se raduje s ním. Přítel tráví víkend s někým dalším. Ona mu popřeje, ať si to užije. Přítelkyně jí nadšeně vypráví, že prožila něco krásného s jiným mužem. A ona? Údajně to přijme s úsměvem.
„Proč bych měla žárlit?“ psala. „Když někoho miluju, chci, aby byl šťastný. I kdyby to štěstí našel v náruči jiného člověka.“
Upřímně – pro mě to byl šok. Zatímco já jsem přesvědčený, že láska je svazek dvou lidí, ona tvrdí, že láska má mít tolik míst, kolik srdce unese.
Když mi partner řekne, že se zamiloval do jiné, raduju se s ním
Čtenářka mi vysvětlovala, že polyamorie není promiskuita ani útěk od odpovědnosti. „Nevěra je, když lžete. Já nelžu, jen miluju víc lidí,“ zopakovala několikrát.
„Když mi partner řekne, že se zamiloval do jiné, raduju se s ním,“ pokračovala. „Nejsem žárlivá, protože vím, že láska není kus dortu. Když dáte kousek někomu jinému, neznamená to, že vám ho ubude.“
Možná to zní poeticky, možná i osvobozujícím způsobem. Ale já to tak necítím. V mých očích láska není něco, co rozdáváte po kouscích. Je to závazek, je to výlučnost. A právě proto je tak vzácná.
A tady se dostáváme k tomu, co mě opravdu naštvalo. Když se totiž podobná tvrzení začnou spojovat s lidmi, o kterých jsem psal – s Václavem Havlem nebo Dagmar Havlovou. Někdo by mohl říct: „Možná to nebyla nevěra, možná byli polyamorní.“ Nesmysl! Havel ani Havlová nikdy polyamorní nebyli. Oni žili klasický vztah. A tam platí jednoduchá pravidla – když slíbíte věrnost, tak ji držíte. Pokud ne, je to nevěra. Žádná jiná nálepka z toho nevinnou věc neudělá.
Radost z toho, že by se moje manželka rozplývala v náručí jiného, abych opravdu neměl
Když jsem o tom přemýšlel, došlo mi, proč to tolik lidí rozděluje. Polyamorie vyžaduje absolutní otevřenost a nulovou žárlivost. Jenže žárlivost je jedna z nejpřirozenějších lidských emocí. Patří k nám stejně jako láska. A já si nedokážu představit, že by člověk, který miluje doopravdy, necítil žár, když je jeho milovaný v náruči někoho jiného.
Je to trochu jako s ohněm. Když ho rozdělíte mezi tři krby, každý hoří slaběji. A já chci, aby ten můj oheň hořel naplno, ne aby se rozprskl na uhlíky.
Nezaměňujte nevěru s polyamorií
Respektuju, že svět se mění a že lidé hledají nové cesty. Ať si každý žije, jak chce. Pokud někdo funguje v poly vztahu a je šťastný, dobře pro něj. Znám spoustu lidí, kteří přísahali, že nikdy nebudou tolerantní, a nakonec se nechali přesvědčit. Ale pořád trvám na jednom: nevěra je něco jiného.
Ať to nikdo nemíchá dohromady. Polyamorní vztah je dohoda. Nevěra je podvod. Jedno je postavené na pravdě, druhé na lži. A zrada lásky je podle mě pořád tou nejbolestivější ránou, kterou můžeme dostat.
Já osobně nevěru neodpustím. Ať už se tomu říká jakkoliv. A pořád si stojím za tím, že když někdo slíbí věrnost, měl by ji dodržet. Protože bez důvěry není žádný vztah, jen iluze.
Co vy na to? Dokázali byste přijmout, že váš partner miluje víc lidí naráz? Nebo jste stejně jako já přesvědčení, že nevěra je prostě zrada?
