Článek
Vždy jsem spíše upřednostňoval procházku se svojí ADHD hyper-border kólií do neznáma, než lyžovačku ve skiareálech a čekání ve frontách na lanovku.
Překvapením pro mne bylo to, že i při delších cestách jsem jen zřídka potkával několik dalších turistů, spíše vůbec. To mi ale nevadí a projít se 15 km v závěji je pro mě, jako pro někoho relax v sauně, je to taková meditace chůzí, která mě dokonale vytrhne z každodenního stereotypu velkoměsta.
Když bych otočil minci a ocitl se v opačném ročním období, pak nastává velmi podobná situace. Krajina zeje prázdnotou a davy lidí lze potkat ve městě a pokud je zrovna tropické počasí, tak je natřískáno u vody. Přitom v lese je také příjemně.
Příště už se podíváme, kam by se dalo zajet.
Chodíte také rádi do přírody? A kdo z vás v zimním období?