Článek
Na druhé straně namyšlenost je vyjádřením přehnaného sebevědomí, které může být považováno za nedostatečně odůvodněné a přehnané.
Představte si, že máte přednášku o svém výzkumu. Během přednášky vám přijde SMS zpráva od vašeho kolegu, ve které vás chce soukromě upozornit na nějaké nepřesnosti ve vašich datech.
Zdravě sebevědomý člověk by na tuto situaci reagoval tak, že by se zamyslel nad kritikou a zjistil, zda náhodou kolega nemá pravdu. Pokud ano, může zvážit, jestli je třeba opravit některé chyby nebo se v budoucnu vyvarovat podobných. Zdravě sebevědomý člověk by také přijal kritiku s pozitivním přístupem a vědomím, že to může být příležitostí ke zlepšení.
Naopak, arogantní člověk by na tuto situaci reagoval tak, že by se cítil uražený a podceňoval by kolegův úsudek. Místo toho, aby zvážil, zda má kritika nějaké opodstatnění, ignoroval by ji, nebo dokonce zpochybňoval. Arogantní člověk by mohl také cítit zášť vůči kolegovi, který kritiku poslal, a mohl by se k němu začít chovat neúctivě nebo až agresivně.
Zdravé sebevědomí je považováno za pozitivní psychologický stav, který se projevuje v přesvědčení o vlastních schopnostech a kvalitách. Lidé s dobrým sebevědomím dokáží plně využít své schopnosti, jsou si vědomi svých silných stránek a dokážou se postavit za to, co si myslí a cítí. Naopak namyšlenost je charakteristická pro lidi, kteří jsou přesvědčeni o své nadřazenosti nad ostatními a projevují to okázalým a arogantním chováním.
Existuje několik faktorů, které mohou ovlivnit, zda se člověk cítí sebevědomě. Mezi tyto faktory patří:
- Výchova a vzdělání: Lidé, kteří dostali v dětství pozitivní zpětnou vazbu a podporu, se mohou cítit více sebevědomě. Naopak ti, kteří byli kritizováni nebo ignorováni, se mohou cítit podceňováni a kompenzovat si to přehnaným sebevědomím.
- Zkušenosti a úspěchy: Lidé, kteří dosáhli úspěchu v určité oblasti, se mohou cítit sebevědomě v této oblasti. Naopak ti, kteří neuspěli, se mohou cítit jako na vedlejší koleji.
- Genetické dispozice: někteří lidé se prostě mohou cítit sebevědoměji přirozeně.
- Osobnostní rysy: Některé osobnostní rysy, jako například sebekontrola nebo schopnost řešit problémy, mohou také ovlivnit sebevědomí člověka.
- Okolní faktory: Vnější faktory, jako je například společenské postavení, nebo finanční situace
Rozdíly mezi zdravě sebevědomým a namyšleným člověkem:
- Zdravé sebevědomí se projevuje v přesvědčení o vlastních schopnostech a kvalitách, zatímco namyšlenost se projevuje v přesvědčení o nadřazenosti nad ostatními.
- Lidé s dobrým sebevědomím jsou schopni přijmout kritiku a využít ji k osobnímu růstu, zatímco namyšlení lidé obvykle reagují defenzivně na kritiku a snaží se ji odmítnout nebo ji bagatelizovat.
- Zdravé sebevědomí pomáhá lidem vyjadřovat sebe sama a brát ohled na názory ostatních, zatímco namyšlenost se projevuje v neúctě k názorům druhých a v potřebě být stále ve středu pozornosti.
- Seběvedomý jedinec přizná, že může mít chyby a bude ochoten se z nich poučit, naopak pyšný člověk považuje sebe a své názory za neomylné.
- Namyšlený člověk bude ignorovat názory ostatních lidí a může je dokonce považovat za méněcennější než své vlastní, naproti tomu, zdravě sebevědomý jedinec je schopen vyjádřit své názory a stanoviska bez toho, aby poškozoval nebo urážel ostatní.
Sebevědomý člověk má dobrý pocit z vlastní identity a je schopen se postavit za sebe a za své názory, aniž by se cítil ohrožen nebo považoval ostatní za méněcenné.
Zdravě sebevědomý člověk má vysokou míru sebeúcty a zároveň respektuje a uznává hodnoty a schopnosti ostatních lidí. Je schopen přiznat, že může dělat chyby a může se z nich poučit. Je schopen se od ostatních lidí učit a nechává ostatní, aby se rozhodli sami za sebe. Takový člově řekne například: „Jsem velmi dobrý v matematice, ale v angličtině si tak jistý nejsem. Budu muset přidat, nebo se porozhlédnout po nějakém doučování, abych se zlepšil.“ Zatímco ve stejné situaci můžeme slyšet povýšeného člověka říci: „V matematice mi nikdo nesahá ani po kotníky a angličtina mi jde pefektně, takže tam není už co zlepšovat“
Domýšlivý člověk má přehnané pocity vlastní důležitosti a cítí se nadřazený ostatním lidem. Má tendenci považovat sebe a své názory za neomylné a nekompromisně trvá na svém. Je neschopen přiznat, že by mohl chybovat, nebo mohl něco od ostatních lidí získat. Může být také náročný a vyžadovat pozornost a uznání od ostatních.
Takže, zatímco zdravě sebevědomý člověk je schopen vyjádřit se bez toho, aby ubližoval nebo poškozoval ostatní, namyšlený člověk může působit arogantně a bezohledně vůči ostatním.
