Článek
Bossing neboli šikana od nadřízeného je v naší společnosti bohužel poměrně častým jevem. Statisticky se uvádí, že nějakou formu nátlaku či dokonce šikany od svého šéfa zažila asi čtvrtina všech zaměstnanců, což je nemalé číslo. Bez zajímavosti rovněž není, že tento fenomén o něco více postihuje ženy než muže.
Jako každá šikana, i šikana na pracovišti může mít různé projevy; od těch zdánlivě méně škodlivých, jako jsou například neodůvodněné kritizování, neustálé přerušování při mluvení (nebo též skákání do řeči), ironické poznámky na adresu šikanovaného, až po skutky, které už jsou na pováženou a obvykle později vyústí v právní spor či psychické zhroucení šikanovaného. Do těchto závažných projevů jistě patří pronásledování, vyhrožování fyzickým násilím, sexuální obtěžování. Poslední 3 jmenované skutky také velmi úzce souvisí s pácháním trestné činnosti (stalking atd.)
Z osobní zkušenosti mohu konstatovat, že v našich končinách se asi nejčastěji vyskytuje bossing formou tzv. „zbytečné buzerace“, kdy nadřízený zadává velmi obtížně splnitelné, nebo rovnou nesplnitelné pracovní úkoly, aby následně mohl okázale kritizovat nesplnění těchto úkolů, případně obzvláště pečlivě kontroluje docházku. Jedná se o jakousi vyhrocenou formu micromanagementu, kterou inteligentní pracovník obvykle nepotřebuje, protože své úkoly zvládá sám.
Zde je důležité si uvědomit, že pokud se nadřízený takto chová ke všem svým podřízeným, pak může existovat možnost, že je k podobnému chování tlačen „shůry“ a nejedná se o klasický bossing, protože se měří všem stejně. Ovšem ve chvíli, kdy si takto zasedne na vybraného jedince, zatímco s ostatními problém nemá, je zřejmé, že se jedná o osobní iniciativu dotyčného.
Následky bossingu mohou být závažné
Bohužel, následky podobného jednání mohou být pro stranu šikanovaného poměrně závažné. V první řadě je bossing ve výsledku vlastně kontraproduktivní, protože zaměstnanci bere veškerou chuť do práce. Mnohem horší je však to, že celá situace se dříve či později projeví také v osobním životě šikanované osoby. Narušená psychická pohoda často vede k horšímu spánku, který má za následek celou řadu dalších negativních efektů. Člověk se stává podrážděným útočným, hůře se soustředí, čímž samozřejmě generuje více (i pracovních) chyb a celkově zhoršuje svůj výkon. Citlivější jedinci mohou skončit na antidepresivech, případně s jinými zdravotními problémy, v něž vyústí celkově zvýšená hladina stresu.
Jak se bossingu bránit? Obvykle to naneštěstí bývá dosti obtížné. Firmy z principu protežují manažery před řadovými zaměstnanci, takže pokud se negativních signálů na danou osobu nesejde více, je to slovo proti slovu. Lidé mají sklony spíše si hledět svého, aby třeba sami nepřišli o práci, takže kolegové, kterým se to neděje, se obvykle bojí promluvit. Je dobré celou situaci probrat například v rodině, či s psychologem. Psychologové jsou zkušení lidé, kteří mohou přispět cennou radou, jejich návštěva neznamená, že je člověk blázen. Naopak, zbláznění se takto někdy dá předejít.
V každém případě, není-li lepší východisko, je lepší se poohlédnout po práci jinde, než si nechat stresem plíživě ničit zdraví.
