Článek
Radioaktivita
Ostrov Mururoa ve Francouzské Polynésii se nachází na idylickém místě. Ostrov je součástí souostroví Tuamotu a pyšní se bílými plážemi, palmami a tyrkysovou vodou. Tento ostrov si však jako turista moc neužijete. Atolový ráj je zamořený radioaktivním zářením, jelikož byl od roku 1966 používán Francií jako testovací místo pro jaderné zbraně - po dobu dlouhých 30 let.
Během této doby tam bylo odpáleno 193 bomb. Trvale poškozeny byly nejen statisíce Polynésanů – například radioaktivním deštěm –, ale také flóra a fauna atolu. Podle studie francouzských vědců se v okolí zvýšil výskyt rakoviny štítné žlázy. V laguně u Mururoa se ještě dnes údajně stále nachází velké množství radioaktivního plutonia. Studie Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), zadaná francouzskou vládou, došla k závěru, že plutonium z Mururoa unikne do moře za 100 000 let.
Zabijácká zvířata
Zakázán je také vstup na Ilha da Queimada Grande u brazilského pobřeží. Důvod - tisíce prudce jedovatých hadů. Takzvaný Hadí ostrov je domovem prudce jedovatého hada křovináře ostrovního, endemického druhu, který se vyskytuje pouze zde. Tento druh hada je považován za jeden z nejnebezpečnějších na světě, protože jeho jed působí extrémně rychle. Zabraňuje srážení krve a rozpouští svalovou tkáň. V experimentech myši zemřely během dvou sekund. Z tohoto důvodu, ale také z důvodů ochrany přírody, je ostrov pro návštěvníky uzavřen.
Vstup je povolen pouze vědcům a pouze v doprovodu lékaře, který má po ruce příslušný protijed. Ostrov byl původně plánován k obydlení, měl se stát místem pro pěstování banánů, dokonce byl vystavěn maják, ale z plánů sešlo. Samotný maják nyní běží automaticky, bezobslužně - poté, co strážce majáku zemřel, pravděpodobně právě v důsledku uštknutí hadem.
Nepřátelští lidé
Ostrov North Sentinel v Indickém oceánu je součástí Andamanských ostrovů, které patří Indii. Tento ostrov se již několikrát během posledních několika desetiletích objevil ve zprávach a to z jediného důvodu. Místní, kteří zde žijí v naprosté izolaci, reagují na případné návštěvníky extrémně agresivně. Kontakt mezi Sentinelci a vnějším světem byl často nedobrovolný, jako tomu bylo i v případě obchodní lodi Primrose, která najela na mělčinu u ostrova. Posádka byla evakuována a jen nepříznivé počasí a s ním spojené prudké vlny nedovolily ozbrojeným domorodcům nezvané hosty napadnout. Ztroskotání na severozápadě ostrova lze ještě dnes vidět prostřednictvím Google Maps.
Reakce místních na náhodná setkání je téměř vždy stejná - místo chlebem a solí vítají Sentinelci přiblíživší šípy a oštěpy. Ostrov je indickou vládou oficiálně zakázanou oblastí od roku 1996, přesto došlo k několika incidentům. Naposledy byl v listopadu 2018 údajně domorodci zabit John Allen Chau z USA. Podle zpráv médií chtěl Sentinelce evangelizovat a zaplatil za to životem.
Smrtící viry
Ovšem nemusíme zase tak daleko. Malý ostrov Riems je nejnebezpečnějším ostrovem svého druhu a patří našemu sousedovi, tedy Německu. Tento ostrov je domovem Institutu Friedricha Loefflera (FLI) a Spolkového výzkumného ústavu pro zdraví zvířat. Zařízení, které založil a vybudoval Friedrich Loeffler v roce 1910, je považováno za nejstarší virologické výzkumné zařízení na světě. Ostrov poblíž Greifswaldu je od 90. let 20. století zakázanou oblastí. Civilisté mají povolen vstup na pevninu pouze v takzvaných dnech otevřených dveří.
V laboratořích se dodnes zkoumají viry a vyšetřují nemoci zvířat. Na ostrově pro potřeby testů a zkoumání, například slintavky a kulhavky, proto občas žijí až desetitisíce morčat. Podle FLI v současnosti probíhá výzkum eboly, vztekliny a afrického moru prasat, včetně testování patogenů nebezpečných pro člověka. Zaměstnanci proto pracují za nejvyšších bezpečnostních opatření.
Nebezpečí pod hladinou
La Réunion patří Francii a je skutečným prázdninovým rájem. Turisté mohou na ostrově v Indickém oceánu východně od Madagaskaru dovolenkovat zcela bezpečně – alespoň pokud se budou držet dál od moře. Surfování a koupání bylo na ostrově Réunion zakázáno téměř všude. Od roku 1980 bylo kolem ostrova Réunion zaznamenáno 60 útoků žraloků, z nichž téměř polovina byla smrtelná. Zodpovědní jsou především žraloci býčí (též bělaví) a tygří. I proto nese La Réunion přezdívku „Ostrov žraloků“.
V některých oplocených areálech, v lagunách a místech k tomu určených, je nyní opět koupání povoleno. V okolí ostrova je též mnoho žraloků odchytáváno nebo údajně přímo zabíjeno. Tato kontroverzní opatření jsou ovšem z pochopitelných důvodů proti srsti různým organizacím a lidem milujícím přírodu v její přirozenosti.
