Článek
Na to se ptají nejen novináři, ale společnost vůbec. Poslední měsíce jsou v zemi hektické a místo ke zklidnění situace dochází k jejímu vyostřování. Po pádu vlády Olafa Scholze a zažehnání krize mezi VW a odboráři to chvíli vypadalo, že bude v zemi klid. Datum nových předčasných voleb byl domluven a nic nenasvědčovalo tomu, co přijde.
Pak přišly dva útoky na obyvatelstvo v krátké době. První útok, kdy Saud vjel autem mezi lidi na vánočním trhu v Magdeburgu, veřejnost šokoval. O to více, že se stal v adventním čase, kdy jsou lidé citlivější. Pak ale přišel útok druhý. V lednu napadl Afghánec družinu děti z místní školky. Jedno z dětí zemřelo i přes hrdinský zákrok kolemjdoucího. A to už Němci nezkousli. Útok na děti se neodpouští. Novináři správně prorokovali, že útok z Aschaffenburgu vychýlí směr kampaní politických stran, které jsou v plném proudu, neboť se volby blíží. Politici vnímají slova ulice a zostřují svá vystoupení. Předpokládaný budoucí vítěz voleb, křesťanský demokrat Merz, navrhne zpřísnění migrační politiky a zavření německých hranic pro uprchlíky. A s návrhy zamíří do parlamentu. V tu chvíli vše nabere ještě více na obrátkách.
Aby Merz návrhy prosadil, potřebuje hlasy AfD. Strana je vnímána jako extremistická a existuje všeobecná domluva mezi dalšími, že se s Alternativou prostě nejedná. Sám Merz se dříve nechal slyšet, že si je vědom toho, že spolupráce s touto populistickou stranou by jeho vlastní zničila. Přesto středeční dva návrhy protáhne hlasováním. A díky hlasům AfD částečně uspěje. Na pátek je dále připraven další návrh, který by v případě schválení vedl ke změně zákona. V tu chvíli další politické strany ale i veřejnost vybuchnou. Politici vyčítají Merzovi, že porušil domluvu a legitimizoval jednání s extremisty, levicově zaměření občané volají, že s fašisty se nejedná. Aktivní část společnosti svolává demonstrace, radikálnější aktivisté obsazují kanceláře křesťanských demokratů, nebo je dokonce ničí. Hlavní budova CSU musí být evakuována. Německá společnost přitom s návrhy souhlasí. Podle posledního průzkumu jsou pro trvalé kontroly na hranicích dvě třetiny obyvatel. Problémem demonstrujících je fakt, že se jedná s Alternativou. Která ale byla do parlamentu také zvolená lidmi. Paradoxní situace.
Svět reaguje obdobně. Přední evropské deníky píší o smutném dni pro německou demokracii, překročení rudé čáry a spekulují, zda premiérové zapojení AfD nebude mít další dopady na demokracii v celé zemi. Někteří jednotlivci naopak reagují pozitivně s tím, že Němci konečně dostávají rozum. Z Merzovy strany mezitím vystupují první členové, nesouhlasící s krokem předsedy. Neobvykle se vyjádří i jinak tichá Angela Merkel, která vydává nesouhlasné vyjádření. Stejně tak dělají mnohé vlivné osobnosti a jeden z přeživších holokaustu oznamuje úmysl vrátit státní vyznamenání.
Situace je napjatá. O to více teď bude zajímavější sledovat další dění. Jak po dnešním druhém hlasování a naplánovaných demonstracích, tak zejména jak celá situace zapůsobí na voliče a co to provede s referencemi a výsledky jednotlivých stran. A kam se tedy bude v dalších měsících a letech země ubírat. To se již brzy dozvíme.
Aktualizace: Unie s AfD zpřísněný migrační zákon parlamentem neprotlačili.
